Sklenička na uklidnění po práci, další hodina na sociálních sítích nebo pár korun vsazených na zápas. Tyhle situace známe skoro všichni velice dobře, a v drtivé většině případů je dokážeme udržet na společensky přijatelné úrovni. Někdy to ale začne přerůstat únosnou mez, a pak je na místě se zeptat sám sebe: Mám to ještě pod kontrolou?
Odpověď nemusí být jednoduchá. Hranice mezi běžným návykem, rizikovým chováním a závislostí bývá často dost rozmazaná. Lidem, kteří si nejsou jistí, chce pomoci nový online nástroj Rizikoměr, který spustila Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS).
Na jednom místě propojuje odborné sebetesty zaměřené na alkohol, kouření, drogy, hazardní hraní a digitální závislosti. Umožňuje tak zjistit, zda vlastní chování nevykazuje známky zvýšeného rizika, a nabízí informace o dostupné odborné pomoci.
Když si nejste jistí, jestli už je toho moc
Řada lidí začne o svých návycích pochybovat dávno předtím, než se rozhodne vyhledat odborníka. Někdo si všimne, že pije častěji, než původně zamýšlel. Jinému se nedaří omezit čas na telefonu. Další se opakovaně vrací k sázení, přestože ho stojí více peněz, než plánoval.
Rizikové zkušenosti automaticky neznamenají závislost. Mohou ale být důvodem podívat se na vlastní chování pozorněji.
„Rizikoměrem chceme lidem nabídnout jednoduchý a bezpečný způsob, jak si udělat jasno a získat základní orientaci ve vlastní situaci. Někdy může stačit zjistit si více informací, jindy může dávat smysl poradit se s odborníkem,“ vysvětluje Helena Gherasim, předsedkyně Rady APAS.
Odborné sebetesty nejsou novinkou. Dosud však byly rozptýlené na různých internetových stránkách a člověk nemusel vědět, kde začít. Rizikoměr funguje jako společný rozcestník, který cestu k nim zjednodušuje.
Pět oblastí, ve kterých můžete zjistit své riziko
Použití Rizikoměru je jednoduché. Na webu si vyberete oblast, která vás zajímá, a následně přejdete k orientačnímu testu připravenému odbornou institucí.
V případě drog, hazardního hraní a digitálních závislostí odkazuje na nástroje Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Testy zaměřené na alkohol a kouření pocházejí z odborných webů Alkohol škodí a Kouření zabíjí, za nimiž stojí Národní monitorovací středisko pro závislosti.
Jednotlivé testy pomáhají posoudit rizikovost konkrétního chování. Výsledek ale nelze zaměňovat za lékařskou diagnózu. Zvýšené riziko ještě neznamená, že člověk trpí závislostí. Stejně tak příznivý výsledek nemusí vyřešit všechny obavy, které ohledně svých návyků má.
Smyslem testování je především získat základní orientaci a případně podnět k dalšímu kroku.
Co když test ukáže problém?
Právě zde přichází druhá důležitá funkce Rizikoměru. Člověk nemusí zůstat s výsledkem sám. Prostřednictvím webu Mapy.cz pomoci může vyhledat adiktologické služby ve svém okolí. K dispozici je také Právní poradna APAS, která se věnuje právním otázkám souvisejícím se závislostmi.
„Sebetest může být důležitým prvním krokem, protože člověku umožní anonymně a bez velkých bariér podívat se na vlastní situaci. Stejně důležité ale je, co přijde potom,“ upozorňuje Josef Šedivý, vedoucí Drogového informačního centra SANANIM.
Možnost vyhledat pomoc je přitom otevřená i lidem, kteří žádný test nevyplnili. Není nutné čekat na výsledek ani na okamžik, kdy se potíže stanou závažnými.
Závislosti a psychické potíže spolu často souvisejí
Rizikové užívání návykových látek a psychické obtíže se mohou vzájemně ovlivňovat. Někteří lidé například sahají po alkoholu ve snaze zmírnit napětí nebo nepříjemné emoce. Samotné užívání alkoholu přitom může psychický stav dále zhoršovat.
Souhrnná zpráva o závislostech Národního monitorovacího střediska rovněž upozorňuje na potřebu dostupné péče pro lidi, u nichž se závislostní chování pojí s dalšími psychiatrickými obtížemi.
„Závislostní chování je potřeba vnímat v širších souvislostech duševního zdraví. Screeningové a sebehodnoticí nástroje mohou člověku pomoci všimnout si zvýšeného rizika včas a lépe se rozhodnout, zda chce svou situaci dále řešit,“ vysvětluje profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Právě včasná orientace může být užitečná. Ne každý, kdo má obavy ze svého chování, potřebuje léčbu. Někdo může začít změnou návyků, jiný využije konzultaci s odborníkem. Rozhodující je konkrétní situace, míra rizika a dopad chování na každodenní život.
První krok můžete udělat doma
Výhodou online sebetestů je jejich dostupnost. Člověk se může v soukromí zamyslet nad svým chováním, aniž by musel rovnou vysvětlovat své obavy někomu dalšímu.
Výsledek testu samozřejmě nevyřeší problém za něj. Může však nabídnout srozumitelnější představu o tom, zda je důvod věnovat vlastním návykům větší pozornost.
Rizikoměr najdete na adrese www.asociace.org/rizikomer. Zvolíte si oblast, která vás zajímá, vyplníte příslušný odborný test a podle výsledku se můžete rozhodnout, zda využijete další informace nebo odbornou pomoc.
