Ráno odcházíte do práce za šera a domů se vracíte za tmy. Večer byste nejraději zůstali pod dekou a na víkendové plány s přáteli nemáte náladu. Podzim dokáže zamávat s energií i psychickou pohodou. Většinou jde o přechodné období, na které si postupně zvykneme. Někdy se však za zdánlivě obyčejným splínem mohou skrývat vážnější potíže.
Rozdíl nemusí být na první pohled patrný. Únava, podrážděnost nebo smutek se mohou objevovat jak při běžném sezónním útlumu, tak při depresi. Důležité je především to, jak dlouho přetrvávají, zda se prohlubují a nakolik člověku komplikují každodenní život.
„Horší nálada nebo únava ještě automaticky neznamenají, že člověk trpí depresí. Pozornost bychom však měli věnovat situacím, kdy nepříjemné pocity přetrvávají, postupně se prohlubují a začínají ovlivňovat práci, vztahy nebo běžné fungování,“ říká Tomáš Kruppa, spoluzakladatel a výkonný ředitel pražské kliniky ATODA Medical.
Pět signálů, které stojí za pozornost
Běžný podzimní splín často přichází ve vlnách. Jeden den jsme bez energie, druhý nám zlepší náladu setkání s přáteli, dobrá zpráva nebo procházka. Při depresi může být skleslost mnohem vytrvalejší a postupně zasahovat do oblastí života, které dříve fungovaly bez větších obtíží.
Zpozornět bychom měli zejména při těchto změnách:
- Špatná nálada se drží a neustupuje. Smutek, prázdnota nebo beznaděj přetrvávají většinu dne a běžné příjemné zážitky přinášejí jen malou nebo žádnou úlevu.
- Přestávají vás těšit věci, které jste měli rádi. Koníčky, setkávání s přáteli nebo činnosti, na které jste se dříve těšili, najednou ztrácejí přitažlivost.
- Výrazně se mění spánek, chuť k jídlu nebo energie. Můžete spát špatně, probouzet se příliš brzy, nebo naopak prospat velkou část dne, a přesto se cítit vyčerpaní.
- Postupně se uzavíráte před okolím. Omezujete kontakt s blízkými, odmítáte pozvání a stále častěji dáváte přednost samotě, přestože vás izolace netěší.
- Začínáte mít problém zvládat běžné povinnosti. Práce, péče o domácnost nebo obyčejné rozhodování vyžadují nepřiměřeně mnoho úsilí.
Žádný z těchto příznaků sám o sobě depresi nepotvrzuje. Podstatná je jejich kombinace, závažnost a změna oproti tomu, jak člověk běžně funguje.
Jak dlouho je příliš dlouho?
Při posuzování deprese se odborníci zaměřují také na délku obtíží. Podle Národního zdravotnického informačního portálu patří mezi diagnostická kritéria přítomnost charakteristických příznaků po dobu alespoň dvou týdnů. U závažných nebo rychle nastupujících potíží však může být důvodem k odbornému vyšetření i kratší období.
Dva týdny proto nejsou lhůtou, kterou musí člověk vydržet, než si smí říct o pomoc.
Důležitým vodítkem je i to, zda se jeho stav postupně zhoršuje. Když už nezvládá běžné situace, ztrácí zájem o okolí nebo se dlouhodobě uzavírá do sebe, neměl by tyto změny přehlížet.
Co může pomoci, když na vás podzim doléhá?
Pokud jsou potíže mírné a zásadně neomezují každodenní fungování, má smysl začít u jednoduchých věcí.
Pravidelný spánek a přibližně stejný čas vstávání mohou pomoci stabilizovat denní režim. Přínosný může být také pohyb na denním světle, například krátká procházka během polední přestávky.
Důležité je neztratit kontakt s blízkými. Člověk nemusí mít energii na velké společenské akce, někdy ale pomůže obyčejný rozhovor nebo společná káva.
Užitečné je také ubrat na nárocích. Pokud se cítíte vyčerpaní, nemusíte každý den zvládnout stejné množství úkolů jako obvykle. Rozdělení povinností na menší kroky může být schůdnější než snaha překonat únavu za každou cenu.
Tyto kroky mohou podpořit psychickou pohodu. Pokud však člověk trpí depresí, samotná změna režimu nemusí stačit a nenahrazuje odbornou léčbu.
Psycholog, psychoterapeut, nebo psychiatr?
Jednou z překážek při hledání pomoci bývá nejistota, na koho se vlastně obrátit. Jednotliví odborníci mají odlišné kompetence, jejich práce se ale může doplňovat.
Psycholog pomáhá lépe porozumět emocím, myšlenkám a obtížným životním situacím. Pokud je potřeba odborná psychologická diagnostika ve zdravotnictví, je vhodné vyhledat klinického psychologa.
Psychoterapeut prostřednictvím psychoterapie pomáhá člověku pracovat s jeho prožíváním, obtížemi a dlouhodobými vzorci chování. Při výběru je důležité ověřit vzdělání a odbornou kvalifikaci.
Psychiatr je lékař specializovaný na diagnostiku a léčbu duševních onemocnění. Může posoudit zdravotní stav, doporučit vhodnou léčbu a v případě potřeby předepsat léky.
Prvním kontaktem může být také praktický lékař, který pomůže zhodnotit příznaky a doporučit další postup.
„Lidé někdy odkládají první návštěvu, protože si nejsou jistí, zda jsou jejich potíže dostatečně závažné, nebo na koho se vlastně obrátit. Právě úvodní konzultace může pomoci situaci lépe zhodnotit a zvolit vhodný další postup,“ vysvětluje Tomáš Kruppa.
Nemusíte čekat, až přestanete zvládat běžný život
Zhoršená nálada může s příchodem podzimu souviset, ale roční období samo o sobě nevysvětluje všechny psychické potíže. Jestliže smutek, vyčerpání nebo ztráta zájmu přetrvávají a začínají vám komplikovat život, je rozumné vyhledat odbornou pomoc.
Nemusíte přitom předem vědět, zda máte depresi. Právě to vám může pomoci objasnit první konzultace.
Pokud se objeví myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, je potřeba vyhledat pomoc bez odkladu. Dospělí v psychické krizi se mohou zdarma a nepřetržitě obrátit na Linku první psychické pomoci 116 123. Při bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112.
