Za volantem vás najednou oslňují světla protijedoucích aut, při čtení potřebujete stále silnější lampu a barvy kolem vás jakoby vybledly. Nemusí jít jen o potřebu nových dioptrií. Podobně se projevuje šedý zákal, při němž se přirozená oční čočka postupně zakaluje. Představa, že před operací musí nejprve „uzrát“, však patří k době, kdy se operovalo podstatně jinak než dnes.
Nečeká se na datum, ale na potíže
Šedý zákal neboli katarakta vzniká nejčastěji s věkem a může zhoršovat ostrost, kontrast i vnímání barev. Jedinou účinnou léčbou samotného zákalu je operace, při níž chirurg odstraní zakalenou čočku a nahradí ji umělou. Podle očního chirurga Pavla Stodůlky ze sítě klinik Gemini se díky malým řezům a moderním postupům z někdejšího nemocničního výkonu stal běžný ambulantní zákrok.
Dražší řešení nemusí být automaticky nejvhodnější pro každé oko.
Znamená to, že by se měl každý nechat operovat co nejdříve? Ne. Americký National Eye Institute vysvětluje, že u většiny lidí s kataraktou není nutné spěchat. Důvodem k úvaze o operaci bývá především to, že zhoršené vidění překáží v běžném životě, například při čtení, řízení nebo práci. Britské doporučení NICE proto radí neposuzovat vhodnost operace pouze podle výsledku měření zrakové ostrosti, ale také podle toho, jak pacient skutečně vidí a co potřebuje dělat.
Starou radu, aby zákal za všech okolností „dozrál“, ovšem nemá smysl poslouchat. Velmi hustý zákal může být obtížnější operovat. „Přezrálý šedý zákal může být pro operatéra náročnější a zvyšuje riziko komplikací,“ upozorňuje Stodůlka v tiskové zprávě Gemini. Správný okamžik má proto určit vyšetření a rozhovor s očním lékařem, nikoli univerzální pravidlo o včasnosti či čekání.
Jedna operace, dva problémy
Při výměně čočky mohou lékaři zároveň upravit některé dioptrické vady. Typickým příkladem je astigmatismus, při němž nepravidelné zakřivení rohovky způsobuje rozostření či zkreslení obrazu. Jestliže pacientovi vyhovuje takzvaná torická nitrooční čočka, může při operaci šedého zákalu pomoci korigovat i tuto vadu. Evropská společnost pro kataraktovou a refrakční chirurgii (ESCRS) ve svých doporučeních uvádí torické čočky jako možnost u rohovkového astigmatismu od jedné dioptrie.
„Dnes můžeme při stejném zákroku vyřešit také astigmatismus a podle typu implantované čočky často i další dioptrické vady,“ říká Stodůlka. Výběr ale není jen otázkou nejnovější technologie. Záleží na stavu oka a na tom, zda pacient potřebuje dobře vidět především do dálky, při práci na počítači, nebo při čtení. Některé čočky zmenšují závislost na brýlích, žádná však nemůže slíbit stejný výsledek každému. U některých víceohniskových čoček je navíc potřeba počítat s možnými světelnými kruhy nebo oslněním, například při nočním řízení.
Brýle, peníze a reálná očekávání
Standardní operace šedého zákalu je v Česku při indikaci očním lékařem hrazena z veřejného zdravotního pojištění, potvrzuje Všeobecná zdravotní pojišťovna. Při úvahách o speciálních čočkách je vhodné předem zjistit, jakou variantu pracoviště nabízí, co konkrétně pojišťovna hradí a zda se něco platí zvlášť. Dražší řešení nemusí být automaticky nejvhodnější pro každé oko.
Operace se obvykle provádí při místním znecitlivění a většina pacientů se vrací domů v den zákroku. Reklamní představa okamžitě dokonalého vidění je však příliš jednoduchá. Zrak se může nějakou dobu upravovat, po operaci jsou potřeba kapky a dodržování pokynů lékaře. Stejně jako jiné operace má i tato svá rizika, včetně infekce, zánětu nebo problémů se sítnicí, byť závažné komplikace jsou neobvyklé. Podle amerického Národního očního institutu se vidění zlepší přibližně devíti z deseti operovaných.
Na předoperační konzultaci se proto vyplatí přijít se třemi konkrétními otázkami. Co mi současný zákal skutečně znemožňuje? Jakou kvalitu vidění mohu s navrženou čočkou očekávat? A při kterých činnostech budu pravděpodobně dál potřebovat brýle? Odpovědi jsou důležitější než slib, že jedna operace vyřeší úplně všechno.
