Už když jdete spát (pokud si to pamatujete), víte, co bude ráno. Budete mít takové sucho v krku, že vám pohotovostní sklenice u postele nebude stačit a vy budete muset vstát. V tu chvíli se vám zatočí hlava a budete mít pocit, že se vám v ní rozbušily Vítkovické železárny na plný výkon. No, a jestli jste den předtím pili červené víno, můžete počítat s tím, že dalších pár hodin pro vás může být peklo na zemi.
Ten důvod se jmenuje kvercetin. Přírodní flavonoid, obsažený právě v červeném vínu, zhoršuje odbourávání alkoholu v těle a způsobuje hromadění acetaldehydu – což je přesně ta látka, která může za vaši kocovinu. Čím více kvercetinu, tím víc je vám špatně, zvedá se vám žaludek, třesou se vám ruce – a hlavně vás nesnesitelně bolí hlava. Množství kvercetinu se navíc v různých druzích červeného vína liší. A pokud máte opravdu smůlu, tak vás může začít hlava bolet už půl hodiny poté, co si dáte skleničku červeného.
Za všechno může kvercetin
Kvercetin je sice zdravý antioxidant, ale v kombinaci s alkoholem se z něj stává opravdu hodně otravná látka. V játrech metabolizuje na glukuronid kvercetinu, který způsobuje v těle zvýšenou hladinu acetaldehydu. „To je problém, protože acetaldehyd je toxický, což způsobuje návaly krve, třes nebo bolest hlavy,“ říká Andrew Waterhouse, vinařský chemik a emeritní profesor na katedře vinařství a enologie Kalifornské univerzity v Davisu. A dalším problémem je, že toto pravidlo neplatí stoprocentně. Jako by prostě někteří šťastlivci z nás byli vůči kocovině z červeného vína odolnější než ostatní. Vědcům tak zbývá přijít na jedinou věc, kdo je ten vyvolený, a kdo naopak je odsouzen trpět. Jsou to lidé citlivější na acetaldehyd? Nebo snad jejich tělo odlišně zpracovává kvercetin? Může se migréna spouštět acetaldehydem? V každém případě plánuje tým Andrewa Waterhouse v dalších výzkumech vlivu červeného vína na bolesti hlavy pokračovat – a my se tomu nedivíme, z určitého úhlu pohledu by se dalo říct, že kocovina je jednou z nejrozšířenějších civilizačních chorob.
Kocovina je jednou z nejrozšířenějších civilizačních chorob, drahé víno vás ale před ní nemusí ochránit. Jsou lidé, kteří mohou lít krabičáky jeden za druhým, a kvalitní láhve skončí v jídle.
Obsah flavonoidů se u různých druhů červených vín výrazně liší. A záleží také na množství sluníčka, které hrozny během zrání přijmou – jednoduše řečeno, čím víc slunce, tím sladší hrozny, ale také tím více kvercetinu, dokonce prý až osmkrát více. Paradoxně pak levná červená vína obsahují kvercetinu méně – hrozny, ze kterých jsou vyrobeny, jsou často považovány za méně kvalitní. Což ale neznamená, „čím levnější víno, tím míň bolí hlava“ – na množství kvercetinu mají vliv i další faktory, třeba stárnutí nebo kvašení. Takže třeba odrůda cabernet z vyhlášených vinařských oblastí v teplých subtropických oblastech má výrazně více kvercetinu – a tím také vyšší pravděpodobnost, že někoho bude bolet hlava jak střep. „Jedna čtenářka mi napsala, že krabičáky jí chutnají, ale kvalitní červené drahé víno prostě používá při vaření,“ podotknul Waterhouse.
Takže jaké víno zvolit?
Je to jen na vás, každý máme trochu jiný organismus a každý toho sneseme jiné množství. Podle Levina můžete zkusit vynechat třeba cabernety s vysokým obsahem alkoholu, spousta lidí má například dobré zkušenosti s odrůdami Pinot nebo Syrah. A jednou se bude možná uvádět obsah kvercetinu na láhvi stejně, jako se dnes uvádí obsah alkoholu – do té doby nezbývá než udělat sám ze sebe pokusného králíka a smířit se s občasnými kocovinami. Nebo prostě začít pít něco jiného – třeba vodku.
Reklama
foto: Zdeněk Strnad // Midjourney, zdroj: Huffington Post
