fbpx

Bára Hranoš mluví o tom, jak dokáže kosmetika pomáhat i jinde než jen na kůži, jak funguje projekt Charity Pot a o tom, proč je testování kosmetiky na zvířatech vlastně k ničemu

Zveřejněno: 28. 12. 2020

S PR manažerkou voňavé kosmetické společnosti Lush jsme se mimo jiné dobrali k tomu, že společenská zodpovědnost a dobrý marketing nemusí být nutně v opozici. Firma podle ní například už více než deset let provozuje a vyrábí takzvaný Charity Pot. Což je nejen úspěšný krém, ale také projekt, díky němuž firma podporuje organizace, jež se orientují například na životní prostředí, ochranu zvířat či lidská práva.

„Charity Pot byl vlastně představen už v dubnu roku 2007. Chtěli jsme být aktivnější v poskytování pomoci těm, kteří bojují proti změnám klimatu, týrání zvířat, porušování lidských práv nebo degradaci životního prostředí. Charity Pot je zároveň krém na ruce i tělo a je jeden z nejlepších a nejoblíbenějších, jaké jsme kdy vyrobili. Takže jeho prodej pomáhá získávat více prostředků na podporu důležitých projektů,“ přibližuje projekt Bára.

Jak ten projekt funguje?

Lush přerozděluje peníze vybrané prodejem Charity Pot skupinám, kampaním a dalším dobročinným projektům. Jedny z prvních podpořených projektů byly Transport 2000 ve Velké Británii, The Dr. Hadwen Trust for Humane Research (organizace podporující výzkum a prosazování technologií a postupů bez využívání zvířat v biochemickém výzkumu, pozn. red.), Plane Stupid (skupina environmentálních aktivistů), Bird Life International (mezinárodní organizace na ochranu ptactva) a Sumatran Orangutan Society (SOS – nezisková organizace zabývající se záchranou sumaterských orangutanů a jejich pralesa).

Kolik lidí si tenhle „charitativní krém“ koupilo na začátku, kolik třeba loni?

V roce 2007, kdy byl Charity Pot v Británii uveden na trh, bylo rozděleno 99 600 liber šestadvaceti organizacím. V letošním roce bylo zatím rozděleno 1,3 milionu liber, 471 organizacím po celém světě.

Když jdou naše produkty na trh, víme, jak se chovají na lidech. Nepotřebujeme vědět, jaké účinky mají na králíky nebo krysy.

U nás v Česku jsme s Charity Potem začali v roce 2014 a do dnešního dne jsme rozdělili zhruba 4 miliony korun více než 60 organizacím. Celkově od roku 2007 jsme celosvětově darovali 53 milionů liber.

Vy z prodeje Charity Pot odevzdáváte na charitativní účely veškeré výnosy. Proč to děláte, není to jen PR? 

My věříme, že je důležité poskytovat podporu tam, kde často nejvíce chybí. Většina příspěvků je přidělována malým skupinám a sdružením, které často bývají v nejlepší pozici, aby dokázaly prosadit skutečnou změnu s pomocí omezených zdrojů, ale často obtížně získávají prostředky. Jsou to malá uskupení fungující zcela nebo zejména dobrovolnicky. A my si myslíme, že největší dopad má financování témat a projektů, které jsou často přehlíženy jinými dárci, proto upřednostňujeme méně populární, avšak důležité problémy, na které je těžší získat finanční prostředky.

Myslím si, že každá firma by v dnešní době měla být zodpovědná a dávat společnosti a planetě něco nazpět. Zdroje nejsou bezedné a je potřeba si to uvědomit. Jedno z našich hesel je Leave the World Lusher than we found it, tedy něco jako zanechme svět bohatší nebo bujnější, než jsme ho našli. Věříme, že to je něco, na čem bychom měli pracovat všichni, tedy jak firmy, tak i zákazníci.

Píšete, že Charity Pot se prodává v 35 zemích, což zahrnuje práci místních koordinátorů. Vy jste tedy koordinátorka pro Česko, že...

Ano, každá země, kde se Charity Pot prodává, má svého koordinátora. Podle velikosti země a počtu obchodů je koordinátorem „na plný úvazek“, nebo k tomu má na starosti i jiné věci. U nás máme dva obchody a e-shop a jako koordinátor přijímám žádosti od organizací, vyhledávám zajímavé projekty, přerozděluji peníze, starám se o administrativu a spolu s kolegou Jakubem organizacím někdy i trochu pomáháme, aby peníze, které dostanou, měly co nejlepší využití.

Měsíčně podpoříme dvě až tři organizace. Kromě toho mám rovněž na starosti PR firmy a jsem i u darů našich produktů, které využijí klienti například v hospicích, dětských domovech nebo lidé bez domova.

Jaké produkty jsou součástí řady Charity Pot?

Charity Pot je krém, ze kterého jde sto procent výtěžku do pomyslného měšce, z něhož jsou pak peníze rozdělovány lokálním organizacím, sdružením a projektům, jež bojují za práva lidí, zvířat a ochranu životního prostředí. Je dostupný v klasické verzi v kelímku a nově také v bezobalové verzi jako tuhý krém v podobě mincí.

Příležitostně míváme také charitativní produkty k různým celosvětovým kampaním. Z jejich prodeje putuje veškerý výtěžek na dobročinné účely, například organizacím, se kterými na kampaních spolupracujeme, nebo dalším, které se v dané problematice angažují. Nedávno to byla například koupelová bomba IRL ke kampani Den digitálního detoxu nebo třeba mýdlo Orangutan ke kampani SOS Sumatra.

Lush hovoří nejen o ochraně zvířat, ale také o ochraně životního prostředí. Když se ale podívám na seznam dodavatelů, vidím firmy z celého světa. Jak řešíte a vnímáte uhlíkovou stopu, pokud je například kakaové máslo ze Sierra Leone, vosk z Japonska, olivový olej z Galileje a vanilka z Madagaskaru?

Ve skutečnosti 33 procent emisí z naší nákladní dopravy vzniká vlastně díky dvěma ingrediencím, které jsou přímo z Evropy, protože jsou to jedny z našich nejpoužívanějších surovin a dopravují se silniční přepravou. Námořní doprava má výrazně nižší stopu než ta silniční, dokonce i než železniční. Většina našich dovážených materiálů je nám doručována námořní dopravou. Pouze jedno procento se importuje dopravou leteckou.

Takže pokud jde o dopravu, ingredience z větší dálky může mít paradoxně nižší stopu. Co musíme brát v úvahu, je také to, zda se to vyvažuje pozitivním dopadem, který má nákup určité ingredience na dané prostředí. Pomáhá chránit pralesy? Podporuje místní komunity a poskytuje jim alternativní zdroj příjmu? Věříme, že je důležité dívat se na vliv nákupu ingrediencí komplexně a ne pouze na jeden jeho faktor, a to i vzhledem k tomu, že doprava nemá z perspektivy celého životního cyklu ten největší dopad.

Píšete také, že netestujete na zvířatech. Na čem tedy produkty a jejich účinek na lidskou kůži testujete?

Velká část testování na zvířatech v kosmetickém průmyslu se provádí kvůli novým nebo nezvyklým složkám – při hledání nových anti-aging ingrediencí a podobně. Takže se vyhýbáme novým a syntetickým látkám. Dbáme na to, že nakupujeme ingredience pouze od společností, které nejsou zapojeny do testování na zvířatech. Produkty tvoříme za použití všech těch báječných ingrediencí, které už k dispozici jsou. Jako první je pak testujeme sami na sobě a potom na dobrovolnících.

Bára Hranoš

Koordinátorka projektu Charity Pot v kosmetické společnosti Lush. Se svým manželem také založila firmu na výrobu a distribuci módních doplňků Otto Kilian.

Naši dobrovolníci produkt používají a vyplňují své poznatky a zkušenosti do velmi podrobných dotazníků. Ty jsou pak prozkoumávány panelem kosmetických vědců a doktorů medicíny, kteří se specializují na kosmetiku. Ti rozhodnou, zda je produkt bezpečný, aby mohl jít na trh. Podle nás je to také mnohem bezpečnější způsob, jak produkt otestovat, než pomocí experimentů na zvířatech. Když jdou naše produkty na trh, víme, jak se chovají na lidech. Nepotřebujeme vědět, jaké účinky mají na králíky nebo krysy.

Jaký produkt tedy nejraději testujete sama na sobě? Který je váš nejoblíbenější?

Vybrat jeden produkt je těžké, takže mám tři. Charity Pot, protože je to krém, který přináší mnoho dobrého, a to i mé pokožce. A jako koordinátorka k němu mám osobní vazbu. Pak šampuk – to je podle mě vynález století. Vydrží až 80 umytí, je skvělý na cestování a je nahatý, takže bez obalu, čímž také šetří životní prostředí. A pak Mask of Magnaminty, protože to byl první produkt, který jsem si před 15 lety v Lush koupila. Nikdy nezapomenu, jak mi ten obchůdek učaroval. Ty barvy, vůně, jednoduché obaly...

Související…

Pět důvodů, proč je pro vás veganská kosmetika lepší než jiné produkty
Komerční článek

foto: Lush ČR, zdroj: Lush ČR

Galerie

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...