Jablečný ocet platí za zdravou potravinu. Obsahuje celou řadu vitaminů, minerálů a drahocennou vlákninu. Ale víte, co se stane, když přeženete tu správnou míru?
Hlavní složkou jablečného octa je kyselina octová, proto je vhodné namíchat ho při konzumaci s vodou nebo šťávou. „Čistý, neředěný koncentrát by mohl poškodit zubní sklovinu a tkáň v ústech a krku,“ připomíná stomatolog MUDr. Václav Šíra.
Proč je ale tento ovocný extrakt vhodný pro naše zdraví, vysvětluje Jakub Vinš: „Jablečný ocet obsahuje draslík, který příznivě ovlivňuje pokožku, srdce a cévy, dále vlákninu s pektinem, který pomáhá snižovat cholesterol. Také se v něm nachází vápník, který je důležitý pro tvorbu kostí a zubů. Je bohatý i na beta-karoten a hořčík. Ty podporují důležitý boj s volnými radikály a látkovou výměnu.“ Dále pokračuje: „Kyselina octová dodává tomuto moku antibakteriální účinek. Škodlivé bakterie potlačuje a má naopak příznivý vliv na přirozenou mikroflóru zažívacího traktu. Ačkoliv ocet chutná jako šťovík, působí na organismus stejně jako citrony, tedy zásaditě, je tak účinným prostředkem proti nebezpečnému překyselení organismu.“
Jablečný ocet jako superpotravina
Jedním z velkých bonusů tohoto nápoje je, že napomáhá snížení hladiny cholesterolu v krvi, díky čemuž prospívá i kardiovaskulárnímu systému. „S jablečným octem by se rovněž měli seznámit diabetici, neboť jeho pravidelné užívání napomáhá viditelně a dlouhodobě snižovat hladinu krevního cukru,“ doplňuje ještě Kateřina Doul a připomíná jedno varování: „Zpozornět by ale měly osoby s křehkými kostmi nebo lidé trpící osteoporózou. Dlouhodobé užívání jablečného octa by totiž mohlo mít za následek snížení hladiny draslíku."
Chce to trochu trpělivosti
Tato superpotravina mě osobně velmi zaujala, a když jsem navíc jeden rok sklidila enormní úrodu jablek, bylo rozhodnuto: vyrobím vlastní jablečný ocet! Nevěděla jsem, kde začít, a tak jsem šla pro inspiraci ke kamarádce a našla doslova vitamínový zlatý důl. Dáša se mi svěřila s výrobou: „Jablka musí být kvalitní, nepoškozená, neplesnivá, nejlépe v biokvalitě, to je základ,“ připomíná. „Přibližně kilogram ovoce omyji, přepůlím, rozhodně neodstraňuji slupku, která je důležitá při průběhu kvasného procesu, nechám i jádřinec a semínka. Půlky jablek nastrouhám na hrubém struhadle, dám do vymyté zavařovací lahve a zaliji vodou tak, aby tekutina měla na povrchu dostatečný prostor pro kvašení. Láhev přikryji talířkem a nechám žit vlastním životem asi deset dní při pokojové teplotě. Jediné, jak se o mošt starám, je, že každý den tekutinu večer a ráno promíchám dřevěnou vařečkou a zase přikryji. Potom výsledný mok přecedím přes sítko a současně i z jablečné dužiny vyždímám všechnu vodu. Odšťavněné zbytky vyhodím a čistou tekutinu nechám ještě asi tři týdny odpočívat ve spíži. Nakonec výsledek přecedím přes čistou látku a rozliji do lahví, které uzavřu a dám do lednice.“
Foto: Shutterstock
