Umělá inteligence (A. I.) bude v budoucnu v našich životech hrát zcela zásadní roli. Vědecká fikce, která v posledních desetiletích prorostla skrz naskrz světem popkultury (kdo by neznal Hala z Vesmírné Odyssey nebo nechtěl mít ve svém autě Kitta Davida Hasselhofa...), se nenápadně, ale jistě stává realitou (použili jste už ve svém telefonu někdy Siri nebo službu Google Now?). Nebude trvat dlouho a vtipkující Jarvis z Iron mana bude řešit problémy v našich kancelářích, továrnách, domácnostech i autech. Bude chytřejší než my lidé? V jistém ohledu se to předpokládat dá, protože na rozdíl od člověka se velmi jednoduše dokáže poučit z vlastních chyb i chyb ostatních A. I.
Umělou inteligenci dnes definujeme jako schopnost počítače porozumět vstupnímu dotazu a následně doručit zpětnou vazbu v podobě nejlepší možné odpovědi vytvořené na základě veškerých dostupných faktů. Shrnuto a podtrženo – je to systém schopný vnímat podněty ze svého okolí a na jejich základě pak zvolit v dané situaci nejlepší možnou reakci. A nezáleží příliš na tom, jestli jde o obraz, hlas nebo text. Už v padesátých letech minulého století prezentoval Alan Turing svůj konverzační pokus s cílem ověřit, zda lze považovat konkrétní A. I. za skutečně inteligentní. Mnohem později ale vyšlo najevo, že testem není zas tak obtížné projít, jak prokázaly mnohé chatterboty, které se naučily, jak věrně simulovat způsob, jakým člověk obvykle vede konverzaci.
Oblíbeným testem umělé inteligence jsou hry – ukazuje se, že si dokáže poradit s kontextem, metaforami, dvojsmysly, či dokonce vtipem.
Důležité je zúčastnit se, ne vyhrát?
Oblíbeným testem umělé inteligence jsou hry – ukazuje se, že si A. I. dokáže poradit s kontextem, metaforami, dvojsmysly, či dokonce vtipem. Už v roce 1979 porazil počítač světového mistra ve hře vrchcáby. O necelých dvacet let později se musel spokojit s porážkou od umělé inteligence šachový velmistr Garri Kasparov. V loňském roce systém AlphaGo od Googlu porazil světového šampiona na deskové hry Go (která je považována za exponenciálně náročnější než šachy).
Dalším příkladem je Watson od IBM, který rozprášil své lidské soupeře ve vědomostní soutěži Jeopardy (obdoba českého Riskuj!). Ten dnes v praxi stanovuje například lékařské diagnózy, experimentuje se s ním i při tvorbě zákonů (dokáže se při tom vyvarovat střetu s dalšími, již platnými nařízeními). Testuje se také na poli kyberbezpečnosti jako analytický nástroj, který díky svým obrovským výpočetním schopnostem dokáže analýzu dat výrazně urychlit. Mimochodem výzkumné laboratoře vyvíjející tento systém najdete i v České republice.
Doménou umělé inteligence se stala oblast dopravy - vývojáře experimentující v oblasti autonomních řídících systémů najdeme dnes v každé automobilce.
Auta budoucnosti?
Stroje, které získaly schopnost se učit ze svých chyb, v minulém roce ovládly řadu oborů. Doménou umělé inteligence se stala oblast dopravy. Vývojáře experimentující v oblasti autonomních řídících systémů najdeme dnes v každé automobilce. Svůj model má i česká Škoda. V segmentu nejdražších osobních vozů se můžete už dnes částečně spolehnout na autopilota. Dnes již poměrně dobře funkčnímu systému je ale navíc třeba vštípit jisté morální hodnoty, na jejichž základě se v krizových momentech autopilot bude rozhodovat. Velice snadno může nastat situace, kdy se bude muset umělá inteligence rozhodnout, zda je pro ni přednější zdraví a životy osob uvnitř vozidla, nebo osob mimo něj. Nezodpovězenou otázkou také prozatím stále zůstává, jak se k problematice samořídících systémů a jejich odpovědnosti postaví legislativa.
Kdo srazil chodce? Autopilot? Programátor? Vlastník vozidla? Nebo snad jeho výrobce?
Pokud vás spíše zajímá oblast zábavy a kultury, můžete se třeba podívat na hraný film, jehož scénář napsala umělá inteligence, nebo si ověřit, jak si poradila už i s psaním poezie nebo hudby.
foto: Shutterstock
