Chilská vláda odstartovala obrovskou kampaň za zachování přírody. Prezidentka Michelle Bachelet podepsala dohodu spojující 10 milionů akrů státní půdy s tou z Parque Pumalín (přírodní rezervace), čímž vzniklo pět nových národních parků, na které se tímto vztahují přísné podmínky ochrany životního prostředí. Monumentální projekt, zahrnující kilometry netknutého pobřeží, panenské lesy a aktivní sopky, zastiňuje veškeré dosavadní chráněné oblasti v chilské historii.
Jedenáct milionů akrů patagonské divočiny tak snadno strčí do kapsy i ty největší severoamerické národní parky – a to Yellow Stone a Yosemitee dohromady. Představte si „profláknutý“ Central Park v New Yorku pěttisíckrát větší a získáte zhruba rozlohu těchto nových chráněných oblastí. Tímto jedním podpisem se tak Chile dostává na druhé místo žebříčku zemí s největším procentem chráněných ploch, těsně za Costa Ricu.
Bachelet také vyzdvihla práci amerických filantropů Douga Tompkinse a Kristine McDivitt Tompkinsové, kteří se o ochranu Patagonie snaží již několik desetiletí. Doug Tompkins bohužel uskutečnění svého snu již nezažil, zamřel při nehodě v roce 2015. Když se snažil ochranu prostředí prosadit, celá léta mu v tom bránili místí politici, mnohdy tím, že se snažili pošpinit jeho jméno.
Nechme divočinu divočinou
Zdá se, že v tuto chvíli se celá vláda shoduje na důležitosti zachování chilské přírody. Tento krok je jednoznačně prospěšný z ekologických důvodů a zastává pozici obrovského hlídacího psa proti ničení životního prostředí. Národní parky se Chile vyplatí i doslova, tedy ekonomicky, jelikož jsou neodolatelným lákadlem pro turisty. Navíc většina infrastruktury, turistických tras a chat je už postavena. Formální ochrana tedy zajistí dodatečnou ostrahu a místní i turisti si je mohou naplno užít.
„Národní parky jsou nejvyšší formou zachování prostředí,“ uvedl Hernán Mladinic, který se o ochranu jižního Chile pokouší už nějakou dobu. „Za každý dolar, který investujete do národního parku, se vám vrátí deset. Je to výnosnější než měď.“
Podle amerického vzoru
Parky budou upravovány na základě těch v USA. Chceme, aby zde lidé našli designové turistické značení a nádherné výhledy do přírody, cesty, které nenarušují přírodní drsný terén, ale naopak opisují již dané zvlnění. Kris Tompkins, která pomáhá s „divočením“ Argentiny, doufá, že se v Chile podaří implementovat podobný program a podpořit výskyt vysoce ohrožených druhů.
Ačkoli si Chile bere za příklad severoamerické národní parky, tento krok k téměř agresivnímu zachovávání přírody je naprostým opakem toho, co se v USA aktuálně děje. Tamní vláda dělá velké škrty ve výdajích v této oblasti a výzkumu ohrožených druhů, čímž v podstatě podkopává svůj status zlaté medaile za udržování příkladných chráněných území.
Čtěte také:
Věděli jste, že i Jižní Korea má svoji Havaj?
Poušť Kalahari skrývá unikátní oázu
Držte si klobouky, tohle je srílanský tuk-tuk
foto: Shutterstock, zdroj: Futurism