Kamenná sůl je při údržbě silnic v zimě nezbytná. Má zamezit nehodám v nepříznivých podmínkách, ale vodní plochy, lesy, rostliny a živočichové jsou kvůli ní vystaveni negativním vlivům chloridu, který ve vysokém množství přírodě škodí. Kvůli solím navíc rychleji rezaví automobily a pneumatiky mají nižší životnost. Co s tím?
Každoročně je mnoho zemí světa odkázáno na používání kamenné soli. Nejhůře jsou na tom samozřejmě státy s dlouhými a tuhými zimami, jako jsou například USA či Kanada, kde se na silnice každý rok naveze celkem až 5 milionů tun tohoto minerálu. Výhledy také nejsou nejpříznivější, do roku 2050 se má množství použité soli v Severní Americe dostat za hranici nezbytnou pro udržení zdravého ekosystému. I v České republice se však negativní následky projevují, a to především během jara a léta.
Kde sůl škodí?
Přestože je kamenná sůl v běžném množství neškodná, ve vysokých dávkách se stává vysoce toxickou a může zabít mnoho druhů vodních živočichů, změnit mísení vody, a tak způsobit slané kapsy. V těch se následně tvoří biologické mrtvé zóny, které ovlivňují celkovou kvalitu vody.
Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti je navíc nadměrné solení vozovek nejčastější příčinou chřadnutí lesů. Problémy způsobuje i zvířatům – pokud se jim usadí na tlapkách, začne rozežírat pokožku, což v krajních případech může vést až k úhynu. V neposlední řadě také negativně ovlivňuje stav automobilů, poškozuje naši obuv a na oblečení zanechává nevzhledné mapy.
Ekologičtější možností je kamenná drť, případně písek, štěrk, popel, piliny nebo struska. Nevýhodou těchto materiálů je však prašnost a také nutnost zbytky posypu po oblevě odstranit.
Kamenná sůl škodí lidem, zvířatům i přírodě. Jak ji ale nahradit?
Cukr jako varianta C?
Jednou z možných alternativ je řepný cukr proudící v odpadních vodách, který je při nižších teplotách účinnější než slaná voda. Při testování této metody si však lidé stěžovali na zápach řepy, který je podobný kávě nebo sójové omáčce. Navíc může cukr ve vodním ekosystému zapříčinit zvýšenou tvorbu bakterií.
Pryč s asfaltem
Další, i když velmi nákladnou možností, je využití solárních panelů místo asfaltu, které by pod sebou měly zabudované potrubí. V něm by proudila horká voda a roztávala tak sníh i led.
Také by bylo možné snížit množství soli, které se v současnosti používá více, než je potřeba. A tím bychom mohli začít.
foto: Profimedia, zdroj: Discovermagazine
