Prázdniny pomalu končí a za pár dní usednou děti opět do školních lavic. I když se teď možná těší (především na své spolužáky), s první písemkou a domácím úkolem je úsměv na tváři zase brzy přejde. Jaké by to asi bylo, kdyby se všichni studenti mohli učit podle Hejného metody nebo kdyby z rozvrhů zmizely všechny klasické předměty?
Není žádným tajemstvím, že náš současný vzdělávací systém zoufale potřebuje zásadní reformu. Děti po ukončení střední školy nezvládají každodenní činnosti „skutečného světa“. Účelem vzdělávacího systému by mělo být vzdělávat nás tak, abychom byli připraveni začlenit se do společnosti a ne jen splynout s davem. Ptáte se, zdali je to vůbec možné? Ano, je. Pojďme se spolu podívat hned na několik příkladů.
Chybami se člověk učí
Také si vzpomínáte na sešit s nápisem "Diktáty," který byl skrz naskrz přeškrtaný, podtržený a obarvený červenou propiskou vaší češtinářky? Na linkovaných stránkách se v pravém dolním rohu pokaždé vyjímal nějaký ten trojec nebo čtverec, za který jsme doma jako bonus vyfasovali nefalšovaný a dobře mířený pohlavek. Někteří šťastlivci dostali pro velký úspěch ještě přídavek, jakmile se druhý rodič vrátil z práce. Tehdy by asi nikoho nenapadlo, že v Dánsku budou učitelé své studenty k chybám ještě nabádat. Chyba je však něco, na čem se přirozeně učíme. Díky ní hledáme cesty, jak udělat věci jinak, jak dosáhnout svého cíle. A pokud chyby neděláme, tak se nám to logicky nikdy nemůže podařit. Ale o tom už vám více poví Bohumil Kartous, vedoucí komunikace a analytik EDUin ve videu výše.
Škola hrou
Matematika je pro mnohé snad jedním z nejobtížnějších předmětů. Nicneříkající rovnice a všudypřítomná znaménka podobající se spíše zašifrovanému jazyku mimozemských civilizací kolikrát budí dojem, že naše levá hemisféra odešla do paralelního vesmíru a už se zřejmě nikdy nevrátí. Pokud si vy nebo vaše dítě myslíte, že by vám k luštění příkladů nepomohl ani přístroj Enigma, měli byste zkusit Hejného metodu. Princip je jednoduchý. Na jednotlivé postupy v matematice si přijdete prostě sami. A ono to vážně funguje. Jedna pětina základních škol v České republice s touto metodou již pracuje. Lektorka Kateřina Novotná a globální stratég a kouč Jan Mühlfeit vám ji ve videu níže ještě přiblíží.
Klasické předměty už ve Finsku brzy nenajdete
Finské školství se nyní nachází v procesu úplné reformy. V platnost plně vstoupí od roku 2020 a bude se týkat středních škol. Jedná se o systém „učení založeného na jevech“, který studentům umožní zapomenout na standardní předměty. Klasické rozdělení na matematiku, zeměpis, dějepis atd. prostě zmizí. Místo toho si žáci zvolí konkrétní oblast a budou se na ni dívat z více úhlů. Budou moci aplikovat více předmětů najednou.
Studenti by tedy již nestudovali pouze jeden předmět, ale celou řadu předmětů, které se týkají jednoho tématu. Zabývat se mohou například Evropskou unií, která by obsahovala jazyky, ekonomiku, historii a zeměpis, anebo se zaměřit na změnu klimatu, což by zahrnovalo vědu, studie o životním prostředí, ekonomiku i politiku. Vedoucí odboru školství v Helsinkách Marjo Kyllönen uvedla: „Stále mnoho škol učí staromódním způsobem, který byl užitečný na počátku 20. století. Musíme si však uvědomit, že nyní už máme jiné potřeby i požadavky.“
foto: Shutterstock
