Žijeme ve výjimečné době, naprosto odlišné od jakékoli předchozí na naší planetě. Cestujeme auty, přeplněným metrem, letadly, používáme mobily, počítače, sledujeme filmy na obrovských obrazovkách a jsme aktivní na sociálních sítích. Za jediný den jsme vystaveni tolika stimulům, kolik jich naši předci před 300 lety zažili za celý život.
Množství požadavků, které jsou na nás kladeny v práci a doma, se zvyšuje každý den. Démonem v příběhu moderního života je stres. A to zejména v době před vánočními svátky. Nenápadný zloděj nám krade rodinu, přátele, kolegy i to nejlepší, kým jsme. Všichni víme, že je třeba vyvážit účinky stresu. Ale abychom mohli jakéhokoli nepřítele porazit, musíme mu nejdříve porozumět.
Stres, nebo výzvy?
Takže, co je stres? Jsou to lhůty, hypotéka, diáře, zkoušky, nutnost včas odvést děti na kroužky? Zdá se, že ano, ale to není stres. Toto všechno jsou pouze výzvy a my ve skutečnosti výzvy milujeme. Život bez výzev je nudný a neuspokojivý.
Cítíte se občas jako nosorožec na útěku před smečkou lvů? Asi jste ve stresu.
Do stresu se dostáváme tehdy, když je na nás kladen požadavek na změnu či přizpůsobení se a my nemáme energii mu vyhovět. Pokud je mysl přetížena, nedokáže se přizpůsobit situaci a tělo odpovídá reakcí „útěk, nebo útok“ čili stresovou reakcí. Naši dávní předci díky této užitečné reakci přežili – šlo o okamžité zrychlení metabolismu, aby mohli zabít lva, který je ohrožoval, nebo mu mohli naopak utéct. Díky tomu přežili, vrátili se domů do jeskyně, pohráli si s dětmi, pomilovali se u ohně a spali celou noc, od soumraku do úsvitu.
Projevy stresu
Některé okamžité tělesné projevy stresové reakce jsme podědili po předcích. Zrychluje se nám srdeční tep, abychom mohli zvýšit aktivitu. To abychom mohli utéct. Zahušťuje se nám krev, abychom tolik nekrváceli v případě, že nás lev kousne. Krev se zároveň přesouvá ze středu těla do končetin, abychom mohli bojovat, nebo utéct.
A uvolňuje se nám koktejl hormonů pro zrychlení reakce a, což je velmi zajímavé, snižuje se naše schopnost myslet. Prostě není čas na filozofii. Jenže pro nás jsou zde i dlouhodobé účinky stresu na naše zdraví. Důsledkem stresu jsou infarkty, vysoký krevní tlak, zažívací problémy a další dysfunkce břišních orgánů. Následuje hormonální nerovnováha, v horším případě rakovina... A nejsme schopni jasně myslet a racionálně se rozhodovat.
Cena za stres
Kde je lev, před kterým utíkáme nebo s ním marně bojujeme, v našem životě dnes? Je na každém rohu, v práci i vztazích. Trpíme chronickým vyčerpáním, které se stalo běžným, a zároveň rozrušeným metabolismem, který je neustále v režimu „útěk, nebo útok“. Cena, kterou za to platíme my, naše rodiny i náš svět, je nevyčíslitelná. Existuje pouze jediná věc, která odstraňuje účinky stresové reakce a přílišné stimulace. Jde o odpočinek spojený s hlubokým snížením metabolismu.
Dopřejte si jakoukoli formu odpočinku. Výkon metabolismu se sníží.
Snad všichni jsme někdy zkoušeli bojovat proti stresu jinak – skleničkou alkoholu, dlouhým ostrým během nebo i sexem. To vše nám pomáhá cítit se na chvíli lépe, ale neodstraňuje to důsledky stresu. Také zkoušíme spát kvalitním spánkem, ale nedaří se nám to.
Nejhlubší je meditace
Řešením na tyto nadměrné požadavky moderního života je skutečně spolehlivý přístup k hlubokému odpočinku. Spolehlivým myslím to, že ho můžeme prožít kdekoli jsme a jakkoli se cítíme. Hluboký odpočinek znamená, že je hlubší než náš nejhlubší spánek. A to nám může nabídnout správná meditace.
Cokoli, co snižuje výkon našeho metabolismu, nám umožňuje odstraňovat uložené napětí způsobené stresem. Pomalá procházka v přírodě, pomalý dlouhý dech, horká koupel, nedělní četba na gauči.
Všichni jsme zažili ten rozdíl po noci, kdy se opravdu dobře a dlouze vyspíme. Náš seznam úkolů je pořád stejně dlouhý, hypotéka je stejná, šéf pořád stejně strašný, ale my to bereme lépe, méně nás to rozčiluje.
Nejúčinnější metoda odpočinku? Rozhodně meditace v jakékoli formě.
Tělo totiž přechází z režimu „útěk, nebo útok“ do režimu „zůstaň a hraj si“, kdy si užívá života. Díky sekreci jiných hormonů se nám uvolňuje napětí ve svalech a orgánech. Zároveň odstraňujeme „vzpomínky na nebezpečí“ neboli potřeby být ve střehu z nervového systému. Tělesné funkce, jako jsou srdeční tep, krevní tlak a zažívání, se nám normalizují. A zvyšují se schopnosti jasně vyhodnotit naše okolí.
Stabilita díky odpočinku
Jsme zkrátka více „přítomní“. Jakkoli dokonale máme rozvinuté dovednosti v práci nebo ve vztazích doma, bez „přítomnosti“ našeho odpočatého a uvolněného nervového systému nebudou tyto dovednosti dobře využity. Je to jako řízení auta ve stavu, kdy jsme unaveni. Můžeme říci, že nemáme čas meditovat, ale to, co tím ve skutečnosti říkáme, je, že náš stav vědomí nám neumožňuje efektivně řídit náš čas.
Odpočaté tělo nám dodá jasné vědomí. Takže upřednostněme odpočinek, kdykoli je to možné, to je nejlepší investice v aktivním životě. Se stabilitou získanou díky odpočatému a citlivému nervovému systému si můžeme užívat dnešní neustále se měnící svět.
