Zdá se, že medvědi dobře vědí, že turisti nemaj zbraně. Aktuální tragický případ ze Slovenska je jen další v řadě podobných, které už nejsou úplnou raritou ani v ČR - a to navzdory zprávám, že v Česku nebezpečí nehrozí, protože tady medvědi nejsou. Nejsou? Jen během prvních devíti měsíců roku 2022 byly v ČR hlášeny tři případy kontaktu s medvědem ve volné přírodě: v lednu v okolí Prahy, v červnu na Vizovicku a v září na Blanensku. Ne všichni tedy nadšení ochránců sdílí, obzvláště ne ti, kteří blízké setkání medvědího druhu zažili na vlastní kůži.
Zřejmě můžeme bezpečně předpokládat, že se nikdo nebude pokoušet do poklidně spící šelmy šťouchat klacíkem nebo po ní házet šišky a kamení. Jak se tedy zachovat, pokud na chlupáče narazíme uprostřed lesa, vyzbrojeni jen svým pudem sebezáchovy?
Proč medvědi útočí?
Medvědi jsou v podstatě plaší tvorové, společnost člověka vyhledávat záměrně nebudou. Ledaže byste po lese pochodovali s ještě teplou mršinou upytlačeného divočáka, kterého jste se rozhodli naporcovat v anonymitě do soumraku se nořících hvozdů, abyste si doma nenadělali svinčík. To pak pro medvěda může být pozvánkou na hostinu, na které máte být hlavním chodem.
Pravděpodobnější však je, že setkání s medvědem je dílem náhody a případný útok je učebnicovým příkladem Cannonovy teorie reakce na stres, obzvlášť vyrušíte-li medvěda při jídle nebo pokud má u sebe mláďata, pro která představujete potenciální hrozbu. Případy, kdy si vás medvěd vybere jako svou kořist, jsou sice extrémně vzácné, ale také se stávají.
Stáhněte půlky a zkuste medvěda přesvědčit, že jste větší a nebezpečnější než on. Zkuste mu zatančit haku, řvěte jako pavián, hvízdejte… cokoliv. Pokud to přežijete, můžete podat přihlášku do Národního.
To by mohla potvrdit také zdravotní sestra Leah Davis Lakan z americké Montany, kterou v červnu 2021 napadl grizzly. Tedy. Mohla by, kdyby jeho útok přežila. Nejjistějším způsobem, jak zůstat v bezpečí, je se s medvědem ideálně vůbec nesetkat.
Kdo je připraven, není překvapen
Pokud jste jenom na procházce, na výběhu nebo na houbách, nejspíš si vystačíte s tím, že vás bude slyšet. V částech světa, kde jsou medvědi minimálně tak běžní jako v Česku srnky, už si lidé zvykli nosit u sebe rolničky na medvědy. A dělat hluk. Tleskat, vést hlasitou konverzaci, zpívat si, bouchat větví do stromů… cokoliv, co medvěda upozorní na to, že zrovna procházíte kolem. Při troše štěstí (pro vás) to bude pro šelmu tak otravné, že se vám raději sama dobrovolně vyhne.
Jestliže se medvěd mihne mezi kmeny v dostatečné vzdálenosti, otočte se čelem vzad a naberte opačný kurz. Hlavně pomalu, nenápadně. A doufejte, že si vás nevšimne. A pokud nějakým zázrakem narazíte na bezbranné medvídě, zmizte odtamtud! Medvídě není srnče, které matka opustí, když z něj ucítí pach člověka. Medvědice svá mláďata neztrácí z dohledu, bude tedy blíže, než by vám bylo milé. A setkat se s ní v takové situaci vážně nechcete.
Rozhodli jste se v lese přenocovat? Neudělejte ze svého stanu medvědí spižírnu. Volně položené nebo nedostatečně skryté jídlo bude chlupáče lákat jako žárovka komáry. Jen si vzpomeňte, co to dělá s vámi, když hladoví procházíte kolem pekárny. Je to psychologický trik, který používá mnoho restaurací: vzduchotechniku záměrně vyvedou ven na ulici, aby vůně přilákala dovnitř další zákazníky. A přesně ten samý efekt může mít jídlo ve stanu: medvěda láká tím více, čím větší má zrovna hlad. Jídlo v tašce nebo v boxu tedy zavěste na strom, dostatečně vysoko nad zem a především – minimálně 100 metrů od stanu. Alespoň nebudete mít chutě se v noci cpát.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci
Pro případ, že jste se předchozími radami neřídili, nebo máte prostě smůlu a medvěda jste zaujali, portál Half way anywhere nabízí několik rad:
- Dejte medvědovi ránu do čumáku. Ideálně z pistole.
- Taste pepřák na medvědy a použijte ho se stejnou razancí, jako byste hasili vlastní babičku v plamenech.
- Stáhněte půlky a zkuste medvěda přesvědčit, že jste větší a nebezpečnější než on. Zkuste mu zatančit haku, řvěte jako pavián, hvízdejte… cokoliv. Pokud to přežijete, můžete podat přihlášku do Národního.
- Hrajte mrtvého brouka a doufejte, že medvěd ztratí zájem.
- Anebo prostě vemte nohy na ramena a zdrhejte, jako by vám hořela koudel u zadku. Příměr to není úplně trefný, protože pokud bude v lese něco hořet, medvěd s vámi čas v danou chvíli ztrácet nebude. Medvědí dráp na vašem zadku ale nadělá minimálně stejnou škodu jako oheň.
A než vyrazíte, ještě jedna věc: medvědi umí šplhat. Chápete? Takže sečteno a podtrženo: největší šanci na přežití máte, pokud medvěda vůbec nepotkáte. A pokud už se tak stane, platí jedno jediné pravidlo: přežijte to! Příjemnou procházku do přírody přejeme.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek