Pravda, které se nechceme podívat do očí: K potomkům se nechováme stejně, máme oblíbence

Existuje spousta důkazů o tom, že pozice nejméně oblíbeného dítěte může snižovat sebevědomí, v dlouhodobém horizontu zvyšovat riziko deprese a vést k intenzivní sourozenecké rivalitě. Potom není divu, že se rodiče obávají o to, jak jejich preference ovlivní zdravý vývoj dětí, i když si je nechávají přirozeně pro sebe.

Na druhé straně výsledky četných výzkumů prokazují, že většina dětí nedokáže říct, který ze sourozenců se u rodičů těší největší oblibě. Problémem tedy není otázka, jak situaci zvládají znevýhodněné děti, ale spíše, jak se s tímto největším dilematem rodičovství popasuje matka a otec. Rozhodně totiž není snadné si přiznat, že jedno dítě upřednostňujete před tím druhým, případně dalšími.

Ne každý musí mít svého favorita

Ačkoliv není pravidlem, že každý rodič nutně musí preferovat jedno dítě, týká nemalého počtu rodin. Například v jedné britské studii vědci prokázali, že ve Spojeném království má svého favorita až 74 % matek a 70 % otců. V průzkumu britského statistického úřadu YouGov ale skutečnost, že má svého oblíbence, přiznalo jen 10 % dotazovaných. To naznačuje, že většina rodičů vnímá toto téma jako tabu a skutečnost zůstává bedlivě střeženým rodinným tajemstvím.

Časté zvýhodňování posledního dítěte souvisí s emocionálními a sociálními dovednostmi, spojenými s pořadím narození – jak rodiče získávají více zkušeností s výchovou, mají lepší představu o tom, jak své děti vést a co jim předávat.

Statistiky přitom naznačují, že tendence upřednostňovat mají spíše matky. „Dávají přednost dětem, s nimiž mohou sdílet stejné hodnoty a které jsou více rodinného založení než ambiciózními osobnostmi, jež se honí za kariérou,“ řekla BBC Jessica Griffinová, docentka psychiatrie a pediatrie na lékařské fakultě University of Massachusetts v USA.

Rozhoduje i pořadí narození

A pokud už rodiče přiznají, že mají jedno dítě radši, hlavní roli v tom většinou hraje pořadí narození. Podle výše zmíněného průzkumu YouGov upřednostňuje v rodinách se dvěma dětmi 64 % rodičů dítě mladší, v rodinách se třemi a více ratolestmi preferuje 43 % rodičů to nejmladší, třetina prostřední a jen 19 % se přiklání k prvorozenému.

Podle Vijayety Sinhové, klinické psycholožky z nemocnice Mount Sinai v New York City, časté zvýhodňování posledního dítěte souvisí s emocionálními a sociálními dovednostmi, spojenými s pořadím narození – jak rodiče získávají více zkušeností s výchovou, mají lepší představu o tom, jak své děti vést a co jim předávat. „Mladší děti byly pravděpodobně vychovány rodičem, který si je vlivem času a zkušeností ve výchově jistější, má potom pocit, že odvedl dobrou práci, a má z dítěte celkově lepší pocit,“ vysvětluje psycholožka pro BBC.

Tíha špatného svědomí

Řada rodičů, která si je svých preferencí vědoma, žije s pocitem černého svědomí v obavě, že si znevýhodněné dítě bude připadat odstrkované a že ho to v budoucnu nepříjemně poznamená. A podle Sinhové nejsou takové obavy úplně od věci. „Pocit černé ovce může vést ke strachu a nejistotě,“ řekla BBC s tím, že většiny dětí se to ale netýká, protože zpravidla nedokážou poznat, který ze sourozenců je oblíbenější. Záleží to na přístupu rodičů a na tom, jak moc dávají nebo nedávají své preference najevo. Jsou-li milující a ohleduplní, děti skutečně nic poznat nemusejí, což je samozřejmě nejlepší.

Podle Griffinové je naprosto přirozené, a dokonce se očekává, že rodiče mají mezi dětmi oblíbence, a neměli by se proto cítit provinile. Děti o tom totiž ve většině případů vůbec nevědí. „Důležité je pamatovat na to, že fakt, že máte mezi dětmi oblíbence, ještě neznamená, že ty ostatní milujete méně,“ řekla BBC.