Časté cestování po světě z vás může udělat amorálního podvodníčka, ukazuje výzkum

Cestovatelé jsou často obdivování za své zkušenosti a vědomosti z nejrůznějších částí světa. Také za svou odvahu vydat se na dalekou cestu nebo za schopnost řešit nestandardní situace právě díky těmto získaným znalostem. Slovo „cestování“ ostatně často vidíme u uživatelů na sociálních sítích a seznamovacích profilech na prvních pozicích. Stejně tak počet studentů, kteří v rámci studia využívají možnost načerpat nové zkušenosti v zahraničí, každým rokem roste.

Není tedy ani nejmenších pochyb o tom, že cestování je v dnešní společnosti všestranně oceňováno. Některé informace ale naznačují, že jedinci pravidelně podnikající cesty do zahraničí vykazují i vlastnosti, které už tak obdivuhodné nejsou.

Dvě strany mince

Některé studie již v minulosti poukázaly na pozitivní dopady, které cestování může na člověka mít. Zvýšená kognitivní flexibilita, což je schopnost přizpůsobovat a měnit myšlenky a chování v návaznosti na danou situaci, je pravděpodobně tou nejvýznamnější z nich.

Je přirozené, že při setkání s cizí kulturou, v mnoha ohledech velmi odlišnou od té nám známé, může dojít k úpravě, nebo dokonce rozbití našich dosavadních představ o „normálnosti“.

Novější výzkum z roku 2017 ale naznačuje, že každá mince má dvě strany. Tedy že i cestování může mít svou vlastní temnou stránku. Studii vypracoval psycholog Jackson G. Lu a společně s několika kolegy se zaměřil právě na nemorální chování, které může být způsobeno četnými zkušenostmi ze zahraničí. Podle autorů cestování často vyžaduje, aby lidé rozbourali a porušili mentální pravidla, osvojená ve své vlastní zemi a kultuře, což může posléze podněcovat toto chování i v běžném životě.

Lu ve výzkumu pracoval pouze s respondenty, kteří měli zkušenosti z více odlišných zemí. Je přirozené, že při setkání s cizí kulturou, v mnoha ohledech velmi odlišnou od té nám známé, může dojít k úpravě, nebo dokonce rozbití našich dosavadních představ o „normálnosti“. Implementace nových hodnot a způsobů chování je tak při cestování do dalekých zemí prakticky nevyhnutelná.

Lež má cestovatelské nohy

„Čím více souborům morálních kodexů jsou jedinci vystaveni, tím je pravděpodobnější, že si vytvoří zobecněný názor morálního relativismu,“ uvádějí autoři ve studii. „Jakmile jsou vystaveni cizím kulturám, mohou si uvědomit, že různé kultury prosazují ve stejných morálních otázkách odlišné standardy. A v důsledku toho rozumět morálním pravidlům a zásadám jako kulturně relativním a ne jako absolutním.“

Nemorální chování je následkem cestování do většího počtu zemí – nikoliv dlouhodobého cestování v jedné konkrétní zemi.

K rozlišení vlivu cestování provedli vědci několik různých testů, každý s jinou použitou metodikou. V jedné z částí bylo například zahraničním studentům sděleno, že mohou vyhrát iPad, pokud vyplní online test. Na vyřešení celkem devíti anagramů, tedy slovních přesmyček, měli dohromady devět minut. Účastníci pak sami reportovali, když se jim některý z anagramů podařilo vyřešit, a to jednoduchým označením „vyřešeno“, nebo „nevyřešeno“. Zároveň jim bylo sděleno, že šance na výhru se s každým vyřešeným anagramem zvýší o 10 %. Čtvrtá z devíti hádanek však byla neřešitelná. Výsledky pokusu ukázaly, že studenti, kteří strávili na cestách v zahraničí alespoň půl roku, v testu podváděli o 15 % častěji a nesplnitelnou úlohu označili jako vyřešenou.

Je důležité zdůraznit, že nemorální chování podle Lua a kolegů zvyšuje pouze počet zahraničních zkušeností, nikoliv jejich hloubka. Jinými slovy, nemorální chování je následkem cestování do většího počtu zemí – nikoliv dlouhodobého cestování v jedné konkrétní zemi.

Je jedno, odkud jste

Pozoruhodné je, že věk nebo sociální třída, do které respondenti spadali, neměly v této studii ani v jiných studiích žádný vliv na výsledky. „Vztah mezi širokými zahraničními zkušenostmi a nemorálním chováním byl robustní napříč různými kulturními populacemi i životními etapami,“ uvádí se ve studii.

Ačkoli výsledky studie jasně napovídají, že množství zahraničních zkušeností spolehlivě předpovídá míru nemorálního chování, autoři uvádí, že je zapotřebí provést další výzkum, aby byla tato myšlenka potvrzena.