Tatínkem po čtyřicítce? Experti varují před riziky

Světem proletěla zpráva, že 83letá filmová hvězda Al Pacino čeká dítě se svou devětadvacetiletou přítelkyní Noor Alfallahovou. A do klubu pozdního otcovství se k němu brzy přidá i jeho kolega Robert De Niro, který nedávno potvrdil, že ve svých 79 letech očekává sedmé dítě. Tito herci rozhodně nejsou prvními, kteří své potomky počali ve vyšším věku. Podle Guinnessovy knihy rekordů bylo dosud nejstaršímu otci 92 let. A průměrný věk novopečených tatínků se navíc v průběhu let plíživě zvyšuje – například ve Spojených státech to bylo mezi lety 1972 a 2015 o 3,5 roku. Jistě, s vyšším věkem se může pojit vyspělost i větší finanční zajištěnost, stát se otcem ve vyšším věku s sebou ale přináší i rizika. Píší o tom servery BBC a NBC News.

Výzkumy publikované v posledním desetiletí naznačují, že děti narozené starším mužům mají zvýšené riziko předčasného příchodu na svět nebo vzniku vrozených vad, některých druhů rakoviny či neurovývojových poruch – i když celkové riziko je stále nízké. „Starší muži mají děti už od biblických dob. Není to nový fenomén. Nechápali jsme však, že mohou plodit děti s vyšším rizikem problémů,“ říká pro NBC News profesor lékařské etiky na Grossmanově lékařské fakultě Newyorské univerzity Arthur Caplan.

Definice takzvaného pokročilého otcovského věku neexistuje, Americká urologická asociace a Americká společnost pro reprodukční medicínu nicméně společně doporučují, aby lékaři hovořili s muži ve věku od čtyřiceti let o zvýšeném riziku nepříznivých zdravotních následků u jejich potomků. „Muži by si měli uvědomit, že i oni procházejí stejným cyklem reprodukčního stárnutí jako ženy, přestože nemají menopauzu,“ podotýká pro NBC News proděkanka pro ženské zdraví na Rutgers Robert Wood Johnson Medical School Gloria Bachmannová.

Riziko pro dítě i matku

Vědci z Utažské univerzity a dalších institucí v prosinci 2022 zveřejnili obsáhlý přehled týkající se „pokročilého otcovského věku“ a jeho dopadů na plodnost, problémy v těhotenství a zdraví dětí.

Muži by si měli uvědomit, že i oni procházejí stejným cyklem reprodukčního stárnutí jako ženy, přestože nemají menopauzu.

Výzkumy naznačují, že sperma mužů ve věku čtyřiceti, padesáti let je již méně kvalitní co do objemu, počtu, pohyblivosti a mutací. Tyto změny znamenají, že pokročilý otcovský věk je silně spojen s vysokým rizikem nejen neplodnosti, ale i potratu po přirozeném početí, píší vědci.

Dále je tu riziko onemocnění po porodu. Již od 50. let 20. století je známo, že u starších otců je větší pravděpodobnost, že jejich potomek bude trpět genetickou poruchou zvanou achondroplazie, tedy disproporcionálním trpaslictvím. Od té doby vědci nicméně objevili korelace s různými dalšími onemocněními. „Je stále jasnější, že pokročilý věk otců, stejně jako pokročilý věk matek, je spojen se zdravotními následky u potomků,“ píší vědci z Utahu. Studie z roku 2019 ukazuje, že děti narozené starším otcům mají zvýšené riziko rozštěpu rtu nebo patra, srdečních vad, autismu, schizofrenie a bipolární poruchy.

V roce 2018 vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že děti narozené otcům ve věku 45 let a více mají o osmnáct procent vyšší pravděpodobnost záchvatů a o čtrnáct procent vyšší pravděpodobnost, že se narodí předčasně, než děti narozené otcům ve věku 25 až 34 let. Tato studie rovněž upozorňuje na riziko pro těhotné osoby – u partnerek mužů ve věku 45 let a starších byla totiž pravděpodobnost vzniku těhotenské cukrovky o 28 procent vyšší než u partnerek mužů ve věku 25 až 34 let.

Pro starší ženy, které chtějí mít děti, a pro rizika, která představují pro děti, je vytvořen celý systém, který není vytvořen pro muže. Tato nerovnost má podle některých odborníků kořeny v sexismu a je umocněna lehkovážným informováním médií o starších mužských celebritách, které mají děti. Panuje postoj: Tomuhle chlapovi je osmdesát let. Pořád se rozmnožuje. To je hustý.

„Absolutní riziko však zůstává relativně nízké. Pro jednotlivce nemusí být tak významné. Ale určitě na úrovni populace, pokud se díváme na společenské změny, kdy rodiče stárnou, to může hrát roli v měřitelném nárůstu některých z těchto poruch,“ cituje NBC News autora této studie a profesora urologie na Stanford University School of Medicine Michael a Eisenbergová.

Je také potřeba připomenout, že stejně jako u mnoha jiných studií, které zkoumají souvislosti mezi zdravotním stavem a možnými příčinami, zůstávají mechanismy nejasné. Roli totiž mohou hrát i další faktory, jako je životní styl rodičů nebo znečištění životního prostředí. Přesto ale vědci upozorňují, že s přibývajícím věkem může u mužů docházet k mutacím a poškození DNA v buňkách tvořících spermie, což pak tito muži mohou přenášet na další generace.

„Kořeny problému jsou v sexismu“

Podobné studie nutí lékaře a vědce pohlížet na otázku plodnosti v jiném světle. V minulosti totiž, když měl pár problémy s početím, byla tendence zaměřit se na ženu a její věk. Nyní se však ukazuje, že ačkoliv mužská plodnost může klesat pomaleji a v pozdějším věku než u žen, věk otce je stále důležitý. Jakkoliv případ Al Pacina, De Nira a dalších sedmdesátiletých, osmdesátiletých a devadesátiletých mužů zatím zůstávají raritou, obecně už role tatínka není jen záležitostí mladých mužů. Od sedmdesátých let minulého století se počet amerických otců ve věku do třiceti let snížil o 27 procent, zatímco počet tatínků ve věku mezi 45 a 49 lety vzrostl až o 52 procent. Pokud tedy budou současné trendy pokračovat, medicína se bude muset bezpochyby přizpůsobit.

Absolutní riziko zůstává relativně nízké. Pro jednotlivce nemusí být tak významné. Nicméně na úrovni populace, pokud se díváme na společenské změny, kdy rodiče stárnou, to může hrát roli v měřitelném nárůstu některých poruch.

Caplan pro NBC News upozorňuje na to, že starším mužům, kteří uvažují o dítěti, se nedostává stejného reprodukčního poradenství jako starším ženám. „Pro starší ženy, které chtějí mít děti, a pro rizika, která představují pro děti, je vytvořen celý systém, který není vytvořen pro muže,“ poznamenává. Tato nerovnost má podle něj kořeny v sexismu a je umocněna lehkovážným informováním médií o starších mužských celebritách, které mají děti. „Panuje postoj: Tomuhle chlapovi je osmdesát let. Pořád se rozmnožuje. To je hustý,“ popisuje Caplan. Podle něj by rozhodnutí mít dítě v pozdějším věku mělo být pečlivě konzultováno s lékařem a mělo by zohledňovat individuální zdravotní stav a ekonomickou situaci konkrétního muže.

Podle Caplana také existuje i etická obava, že starší otec nebude žít dost dlouho na to, aby se mohl významně podílet na životě svého dítěte. „Pro potomky není dobré mít jen jednoho rodiče, i když je bohatý,“ varuje Caplan. Podle Bachmannové by však věk měl být jedním z mnoha faktorů, které by muži měli brát v potaz při rozhodování, zda mít dítě. Někteří muži jsou podle ní ve vyšším věku lepšími posluchači, vzory a učiteli. „Ve skutečnosti mohou být v 61 letech lepším otcem, než by byli v 21 letech,“ poznamenává Bachmannová.