Manipulativní taktika, jak se vyhnout domácím pracím: Takhle vypadá weaponized incompetence

Rafinovaná manipulativní strategie moderních mužů, jak se vyhnout domácím pracím, už má svůj odborný název, „weaponized incompetence“. Muži předstírají, že nejsou schopni splnit danou domácí práci proto, aby ji za ně udělal někdo jiný. Používají neschopnost jako zbraň, aby udrželi nespravedlivý status quo.

Mnoho žen, které žijí s mužem ve společné domácnosti, je neférově zatíženo neplacenou prací v domácnosti násobně více, a to přestože jsou oba stejně zaměstnaní a sedí spolu doma na home office. Čest výjimkám. Asymetrii mezi jejich povinnostmi si lidé nemusí vůbec uvědomit. Automaticky ji přijímají, protože tak odmalička vyrůstali.

Když ty to prostě zvládneš líp

Žena, která se svěřila na redditu, říkejme jí třeba Jelena, se o fenoménu weaponized incompetence dozvěděla až potom, co se se svým manželem Pepou rozvedla. „Chtěl po mně, abych mu psala seznamy věcí, které musí udělat – sám si na ně nikdy nevzpomněl. Jeho oblíbená věta byla: „Ale ty jsi v tom prostě o moc lepší než já...“ Vždycky udělal věci špatně v naději, že už to po něm příště nebudu chtít. Jednoho dne jsem se rozhodla, že tu jeho hru přestávám hrát.“

Ženy, které se vzbouří a pokusí se se svým partnerem povinnosti rozdělit, nebo alespoň nastavit nějaký kompromis, nemusí vždycky uspět. Někteří muži tuto snahu sabotují, nebo „ženské“ práce jednoduše odmítnou dělat. Nový nábytek z Ikey sice smontují (a potřebují za to pořádně pochválit), ale ignorují činnosti, které je nutné vykonávat každý den, bez kterých by se domácnost stala neobyvatelnou. Nejdůležitější a nejnáročnější domácí práce jsou totiž ty repetitivní – vaření jídla a odstraňování špíny a právě v téhle oblasti se někteří muži tváří, jako by neuměli do pěti počítat.

Holé minimum, kterého Pepa nebyl schopný dosáhnout, je to, že byt odpovídá základním hygienickým standardům, je funkční a uspokojuje životní potřeby členů domácnosti. Špína v kuchyni by neměla mít několikero vrstev a byt by neměl smrdět. O ostatních věcech se dá vyjednávat, partneři by se ale o vyčerpávající povinnosti měli vždycky podělit rovným dílem.

Weaponized incompence může mít třeba i podobu špatně přebaleného dítěte, extrémně mastné večeře, myčky ucpané zbytky jídla, zasmrádlého prádla v pračce nebo neschopnosti si zapamatovat jména dětské doktorky a učitelky.

Pevnost řetězu určuje nejslabší článek

Domácnost vzdorující Jeleny se začala pomalu rozpadat spolu s jejím manželstvím. „Permanentně se mě ptal, kde co je. Vždycky jsem řekla, že nevím. On na to, že jsem duševně nemocná, nebo mi asi začíná demence. Nebyl schopný vyndat včas mokré prádlo z pračky, takže tam jen tak leželo a začínalo smrdět. Pak se na mě strašně rozčílil, že nemá košili do práce. Málem ho trefil šlak, když zjistil, že je pořád v pračce. Řekla jsem mu, že jsem o té košili nevěděla, a on udělal hroznou scénu.“ Jelenin ex v dětství svého otce neviděl pohnout prstem, ale protože to byl inženýr, musel logicky chápat, že lidé jsou schopní vykonávat domácí práce bez ohledu na to, co mají mezi nohama.

Někteří muži jsou skvělí, ale stále příliš mnoho se jich mentálně zaseklo v 50. letech. Jelena se zprvu snažila manžela omlouvat, třeba: „On ten nepořádek prostě nevidí,“ nebo, „je nemocný, pro takové lidi bývají vyčerpávající i ty nejjednodušší úkony, výzvou je pro ně umýt si vlasy.“ Ale Pepa neměl ani depresi, ani chronickou únavu. S výjimkou špatného charakteru byl Pepa fyzicky i psychicky zdráv.

Jelena si dlouho lámala hlavu s tím, jestli není chyba u ní. Nejsou její standardy příliš vysoko? Každý má o uklizeném domově jiné představy – někomu vadí každé malé smítko, skvrnka nebo škrábanec. Holé minimum, kterého Pepa nebyl schopný dosáhnout, je to, že byt odpovídá základním hygienickým standardům, je funkční a uspokojuje životní potřeby členů domácnosti. Špína v kuchyni by neměla mít několikero vrstev a byt by neměl smrdět. O ostatních věcech se dá vyjednávat, partneři by se ale o vyčerpávající povinnosti měli vždycky podělit rovným dílem.

Pepa s Jelenou manipuloval, aby mohl těžit z výhod, které patřily jeho otci a dalším předkům. Ty dnešní muži pomalu ale jistě ztrácí.