Novinář Michael Pollan v roce 2018 překvapil, když ve své knize Jak změnit svou mysl přišel s tím, jak by psychedelické látky mohly pomáhat nevyléčitelně nemocným pacientům. Odkazoval se na studie provedené na univerzitách Johnse Hopkinse, dle kterých až 80 % nevyléčitelně nemocných pacientů hlásilo méně úzkosti a depresí.
Pollan po velkém úspěchu své knihy začal přemýšlet o tom, komu všemu by ještě psychedelika mohla pomoci. Pro The Guardian uvedl, že dále mluvil s ochránkyní životního prostředí Rachael Petersenovou, která pracovala v Institutu světových zdrojů. Tam vyvíjela software, jenž umožňuje v reálném čase sledovat požáry po celém světě a zjistit, zda se dohody o ochraně půdy dodržují, nebo ne. Byla to neuvěřitelně depresivní práce. Sledovala, jak v reálném čase Země hoří, a v důsledku toho se dostala do těžké deprese. Podstoupila psychedelickou terapii, a i když to nebyl všelék, cítila, že jí pomohl, umožnil jí resetovat se a pokračovat v náročné práci.
Větší propojenost s přírodou
„Jednou z věcí, kterou psychedelika mohou udělat, je pomoci lidem uvidět v jejich situaci více naděje. Po těchto zkušenostech mají tendenci cítit se méně izolovaní a více propojení – více propojení s ostatními lidmi, s komunitou a s přírodou. Díky tomu si uvědomila, že existuje kohorta lidí, jako je ona sama, kteří se touto problematikou zabývají už dlouho,“ vysvětlil Pollan.
To naznačuje i studie z roku 2019, která tvrdí, že lidé, kteří podstoupili byť jen jeden psychedelický zážitek, uváděli zvýšený pocit spojení s přírodou. Ten může, v kontrastu s rušným městským životem, podpořit pocit propojení s planetou a připomenout člověku, že je součástí něčeho většího. Tyto zážitky mohou také odhalit pomíjivou povahu života a naší planety.
Léčba ekoúzkosti může být složitější, protože se často netýká osobního života, ale něčeho, co ovlivňuje celou Zemi.
Petersonová zřejmě zažívala takzvanou ekoúzkost. Ta se vyznačuje chronickými obavami o budoucnost planety. Její léčba může být složitější, protože se často netýká osobního života, ale něčeho, co ovlivňuje celou Zemi. U některých lidí je ekoúzkost poháněna obavami o budoucí generace. Jiní mají vztek na vládu, nebo strach z toho, jak daná situace ovlivní jejich budoucnost.
U některých vede k ekoúzkosti jejich vlastní osobní zkušenost. „Mnoho mých pacientů bylo postiženo dlouhodobým vystavením se kouři z lesních požárů a zažili psychickou zamlženost a podrážděnost kvůli špatné kvalitě ovzduší, nebo posttraumatickou stresovou poruchu související s evakuací z lesních požárů,“ vysvětlila doktorka Emily Willowová deníku The Washington Post.
MDMA, ketamin i psilocybin
Zvýšený výzkum psychedelik a terapie stavů, jako je posttraumatická stresová porucha a deprese, by mohly podat pomocnou ruku mnoha lidem trpícím úzkostí. MDMA je na nejlepší cestě stát se velkým jménem v léčbě posttraumatické stresové poruchy. Ketamin, který je technicky vzato disociativním anestetikem, se používá k léčbě deprese a posttraumatické stresové poruchy, a to i v Česku na Psychedelické klinice Psyon. A pak je tu samozřejmě psilocybin, psychoaktivní sloučenina obsažená v houbách, která také vykazuje působivou schopnost řešit podobné duševní stavy.
Doktorka Willowová na závěr zdůrazňuje, že psychedelická terapie nemusí být vhodná pro každého. V závislosti na konkrétním psychedelickém léku k tomu mohou existovat různé zdravotní a psychiatrické důvody, například kontraindikace s jinými léky nebo náchylnost klienta k bad tripům.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Washington Post