„Problémy se spaním mám od mala,“ začíná své povídání Lenka. „Už ve školkovém věku jsem před usnutím často dlouho koukala do tmy. Pak jsem sebou začala v posteli přehazovat tam a zpět a divoce jsem přitom házela rukama i nohama. Nevím, co to bylo. Možná moc energie, vnitřní neklid. Ale ohledně usínání mi to pomáhalo.“
„Rodiče z toho byli nešťastní. Kolikrát jsem v tom pokračovala i v noci, když už jsem spala. Podstoupila jsem kolečko různých vyšetření, jejichž závěrem bylo: hyperaktivní mozek. Lékaři mi tehdy doporučili uklidňující čaj, klid před spaním a také chodit spát později, abych byla více unavená. Příliš to ale nepomáhalo,“ vzpomíná Lenka dál.
Reklama
Protože se ráno obvykle cítila unavená, Lenka hledala a zkoušela další možnosti. Tak se dostala k audionahrávkám různých šumů, které v tu dobu byly zvlášť na sociálních sítích velmi populární. „Ty mi pomáhaly několik let. Přesto jsem se ale budila i několikrát za noc. Vždy jen na chvilku, ale spánek už prostě není konstantní. Klid mám až poslední rok díky tomu, že jsem se naučila pracovat se zvukovými frekvencemi. Náhodou jsem se o té metodě doslechla v rádiu po cestě do práce a rozhodla se ji vyzkoušet částečně ze zvědavosti, částečně ze zoufalství. A konečně jsem se pak pořádně vyspala a zažila energií nabité ráno.“
Příroda pro nás hraje na 432 Hz
Zvukům se nedá uniknout, jsou všude kolem nás. Ráno začínáme budíkem, během dne posloucháme mluvené slovo i písničky, komunikujeme, koukáme na filmy. Představa absolutního ticha je poněkud strašidelná. Lidské ucho vnímá zvuky v rozmezí cca 16 Hz–20 kHz – nižší frekvence (infrazvuk) nezachytí, některá zvířata, například sloni, jej však ke komunikaci prokazatelně používají a jsou schopna se tak dorozumívat i na vzdálenost mnoha kilometrů. Vyšší frekvence pak nazýváme ultrazvuk, který všichni známe. Ten je hojně využívaný v medicíně – stojí na něm například některé zobrazovací metody, nebo pro jemné čištění při zubní hygieně.
8 Hz je frekvence elektromagnetického záření, zachytitelná na povrchu Země. Stejnou však mají také mozkové vlny Alfa, které mozek generuje, pokud jsme v klidu a pohodě. Některé zdroje tvrdí, že hudba naladěná na 432 Hz na nás působí zcela jinak – lépe se napojuje na naše tělo, vibruje totiž na přirozených vlnách. Tyto melodie by se nám měly i lépe poslouchat, lahodit našemu sluchu a stimulovat pravou hemisféru, která ovlivňuje naše city, empatii a intuici.
Veškerá hudba je ale dnes laděna na frekvenci 440 Hz. Je tomu tak od roku 1955, kdy ji ustanovila jako výchozí Mezinárodní organizace pro standardizaci. Je to potřeba k tomu, aby třeba hudební nástroje mohly hrát v harmonii, tzn., aby se nám hudba líbila a ladila nám při poslechu. Jinak by hra nástrojů mohla působit nesourodě. Proto jsou dnes na tuto frekvenci naladěny všechny ladičky a je v ní také produkována hudba v rádiích či telefonech.
Odpůrci této teorie tvrdí, že v lidech probouzí negaci, agresi a negativní emoce a prožitek z ní je pouze povrchní. Jejich předpoklad vychází z toho, že se nejedná o přirozenou přírodní frekvenci. Je sice také násobek výše zmíněných 8 Hz, ale již uhýbá od té přirozené frekvence 432 Hz. Tato teorie ale nebyla nikdy potvrzena z oficiálních zdrojů. Porovnávání nahrávek na těchto frekvencích lidé provádí stále, např. zde.
Zkušenost je nepřenosná
Za sebe musím říct, že hudba o frekvenci 432 Hz se na mě opravdu napojí. Je to jiný prožitek než třeba hudba v rádiu. A to i klasická. Vyzkoušela jsem to, protože jsem cítila potřebu zlepšit svůj spánek. Ano, usnula jsem mnohem rychleji a od té doby tak stále usínám. Frekvenci si vybírám takovou, která vyhovuje mému aktuálnímu rozpoložení a potřebám. Celkově spím lépe, přestala jsem se v noci tolik budit. Pokud se náhodou probudím, velmi rychle zase usínám. Má na mě menší vliv úplněk nebo menstruace. Cítím se ráno odpočatější, mám více energie. Osvědčily se mi velmi nízké frekvence pro hluboký spánek 0, 5–70 Hz.
Solfeggio frekvence jsou zmíněny již v pramenech ze starověku. Jedná se o zvuky, které mají mít léčebný potenciál. A to jak fyzický, tak i psychický. Původně tvořily starověké hudební stupnice – známe je všichni už ze základní školy jako solmizační slabiky – UT (DO), RE, MI, FA, SOL, LA, SI. Další tři tóny přibyly později díky lékaři Dr. Leonardovi G. Horowitzovi. Jsou to melodie a zvuky, které stimulují naše tělo.
Účinek solfeggio frekvencí jsem vyzkoušela i sama na sobě na základě vyprávění Lenky v úvodu článku. Oč rezervovanější můj počáteční postoj byl, o to větší překvapení mě čekalo. Pomáhají mi s bolestmi hlavy, když „na mě něco leze“, ke kvalitnějšímu spánku i lepšímu soustředění. Zjistit, jakou frekvenci mají vaše oblíbené nahrávky, můžete pomocí k tomu určených přístrojů nebo už i aplikací pro chytrá zařízení.
Anebo si můžete vyhledat přímo „solfeggio nahrávky“ a nemusíte nic řešit, třeba na YouTube nebo Spotify. Jsou beze slov, pouze melodie.
Solfeggio frekvence – recept na spokojený život
- 174 Hz – Zmírňuje bolest duševní i fyzickou.
- 285 Hz – Podporuje hojení poškozených tkání.
- 396 Hz – Frekvence spokojeného života, zbavuje strachu nebo pocitu viny.
- 417 Hz – Uvolňuje dlouho uložené emoce či traumatické zážitky.
- 528 Hz – Frekvence lásky. Navyšuje energii a vnitřní klid, zmírňuje stres.
- 639 Hz – Stimuluje činnost mozku, posiluje harmonii ve vztazích.
- 741 Hz – Slouží k detoxikaci organismu, pomáhá řešit problémy.
- 857 Hz – Podporuje intuici, harmonii ve vztahu k sobě samému.
- 963 Hz – Pomáhá k získání jasných a čistých myšlenek.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
