Třicetiletá Lenka pracuje v Praze v neziskovém sektoru. I ve svém věku bydlí u matky, protože kvůli situaci na trhu s bydlením aktuálně nemá jinou možnost. „Bydlení hledám dlouhodobě, protože žiju v nevyhovujících podmínkách. Nicméně aktuální bytová situace v Praze je extrémní a bydlení je velice nedostupné. Ani nedokážu spočítat, na kolika prohlídkách bytu jsem už byla, ale vzhledem k množství zájemců se mi zatím stále nepodařilo byt získat, ačkoli mám stabilní zaměstnání a poměrně nízké požadavky. Zároveň je cena nájemních bytů tak vysoká, že už i za garsonku budu muset platit téměř tři čtvrtiny svého platu,“ vysvětluje, proč je pro ni obtížné se ze současné situace vymanit.
Byty hledá především přes realitní kanceláře na běžném komerčním trhu. Nyní své matce platí půlku platu, což také není málo.
Jak uvádí Lenka, ani případné spolubydlení jí zatím nevyšlo. „Spolubydlení jsem měla v plánu s kolegyní, ale nepodařilo se najít vhodný byt, který by byl cenově dostupný. Ona se pak přestěhovala ke kamarádům a žijí teď v bytě čtyři,“ dodává svou zkušenost.
Reklama
„Teď se zaměřuji na hledání garsonky, kde bych mohla být sama, ale téma spolubydlení nemám uzavřené, a kdyby byla příležitost, šla bych do toho,“ nevzdává se však této možnosti.
Zoufalou situaci s bydlením vyřešili až rodiče
Aneta, která pracuje v bankovním sektoru, už své bydlení vyřešila, ale i její příběh je spletitý. „Měla jsem štěstí, že rodiče koupili v Praze v devadesátých letech dva byty (1kk a 3+1) – oba byly na hypotéku a jejich pořízení a údržba jim dost ukrajovaly z rozpočtu. Táta říkal, že v jednu dobu šla na tyto dvě hypotéky půlka jejich příjmu. Když započtu výdaje na děti, tak často ani nebylo na benzín. Ale koupili je sobě jako příjem k důchodu,“ vysvětluje rodinnou situaci.
„Několik let jsem bydlela v 1kk za náklady, pak se ke mně nastěhoval přítel. Spolu jsme hledali byt ke koupi víc než rok, ale i když jsme měli naspořeno a oba příjem vyšší, než je pražský medián, dosáhli jsme maximálně na 2kk na kraji města. A to bez parkingu a starší byt. Zároveň jsme plánovali v budoucnu rodinu a jít do hraniční hypotéky se splátkou 40 tisíc měsíčně jsme nechtěli, protože můj příjem by v případě rodičovské spadl o několik desítek tisíc,“ vzpomíná Aneta na obtížné hledání bytu ke koupi s tím, že situace je tehdy hnala několik desítek kilometrů za Prahu, nebo do ruin na úplném okraji.
„Rodiče nám potom nabídli, ať od nich odkoupíme jejich 3+1. Nechtěli jsme, ale pokud jsme chtěli bydlet ve vlastním, museli jsme byt koupit od rodiny a tím je připravit o stálý příjem v důchodu,“ dodává, jak nakonec svoji situaci vyřešili.
Horké téma mladé generace bez vyhlídky na zlepšení
Bydlení se stalo u mladých tématem číslo jedna. Podle průzkumu poradenské společnosti Deloitte se vysokých nákladů na bydlení obává celých 44 procent mileniálů. U mladší generace Z je to pak celých 36 procent.
Oproti tomu politická nestabilita a globální konflikty vyvolávají obavy u 30 procent dotázaných, klimatická změna pak u čtvrtiny z nich. Současný stav pak vytváří mezi mladými rozdíly, kdy se prohlubuje nerovnováha mezi těmi, kterým se povedlo koupi bytu zajistit, a zbytkem těch, kterým se to nepodařilo. Aby toho nebylo málo, tak v nedávné době rostly i nájmy.
Zlepšení situace je zatím v nedohlednu. Připravovaný vládní zákon o podpoře bydlení, který by například zřídil síť center, v nichž by úředníci radili zájemcům, na jakou podporu mají nárok, zprostředkoval pomocí zmíněných center nájem v obecních bytech, nebo zavedl garance pro pronajímatele, se zatím nepodařilo schválit.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
