Adéla Marková měla táborničení v krvi od malička. Od útlého dětství ji babička brala na tábory, kde působila jako hlavní vedoucí. Dnes jí to s láskou vrací. „Když zemřel dědeček, babička to těžce nesla a já jsem hledala způsob, jak ji dostat zpět do života. Tábory pro děti jsem pořádala už několik let předtím, tak jsem jednoho dne říkala: Babi, a co když uděláme tábor pro seniory? Smála se: Proč ne? A tak vznikl první tábor pro seniory,“ vzpomíná Adéla Marková, ředitelka agentury Bezva parta, na začátky před jedenácti lety.
I Růžena Veselá jezdila na tábory už jako malá. Poté, co odešla do důchodu a zemřela jí kamarádka, s kterou trávila dovolené, se k této aktivitě vrátila. Letos se ho účastní podeváté. „Přemýšlela jsem, co budu dělat. Čirou náhodou jsem na internetu objevila nabídku tábora pro seniory. Strašně mě to zaujalo. Sice jsem se trochu bála, že tam pojedu sama, ale rozhoupala jsem se a od té doby jezdím každý rok,“ pochvaluje si Růžena Veselá a obě dámy se rozpovídaly v našem dvojrozhovoru.
Co je smyslem tábora pro seniory?
AM: Smyslem tábora je probudit v seniorech soutěživého ducha, ukázat jim, že i v jejich věku je možné se bavit, poznávat nové lidi, učit se novým věcem. Oceňují, že tábor organizují mladí lidé. Kolikrát při odjezdu brečeli dojetím, že my mladí se zabýváme „stařešinou“, věnujeme jim čas, energii a máme je moc rádi. Někteří s námi jedou letos už pojedenácté. Naplňujeme seniory novou energií, radostí, představujeme jim nové hry, které si mohou pořídit i domů. Často na táboře vznikají nová přátelství, která trvají po celý rok, nebo dokonce několik let.
S dobrou náladou můžete na táboře počítat.
RV: To můžu jednoznačně potvrdit. Poprvé jsem sem jela trochu s obavou, ale okamžitě jsem zapadla mezi partu. Pokaždé je to ohromný zážitek a teď už se celá skupina vždycky těšíme, že se zase za rok uvidíme.
To tedy opravdu připomíná dětský tábor...
AM: Skutečně je to dost podobné, jen je to přizpůsobené seniorům. Hrají se klasické táborové hry, probouzíme v lidech soutěživého ducha. Je zde neskutečná atmosféra, nechybějí ani večerní party s alkoholem. Jen režim je o dost volnější, nezakazujeme pití alkoholu, kouření ani telefony :-D
Nudit se rozhodně nebudete.
RV: Na tábory jsem jezdila jako malá a tahle akce mě vrátila do dětství. Hrozně se mi líbí, jak se do toho senioři ponoří a nechají vtáhnout. Nedovedete si představit, jaká rivalita mezi námi v soutěžích vzniká. Ale báječná.
Jak vypadá takový táborový den? Taky máte budíček a rozcvičku?
AM: Rozcvička je ráno v 7:45. Ale pak následuje bohatá snídaně. V 9:30 máme táborový nástup s tanečky a pokřiky, no a dopoledne hrají různé táborové hry uzpůsobené seniorům, ať už pohybové, nebo motorické, paměťové apod. Po obědě nesmí chybět polední klid a odpoledne se opět hrají hry v týmech.
RV: Týmy sbírají po celý týden body a na konci se vyhodnocuje, který byl nejúspěšnější. Po večeři se bavíme u večerního programu, nechybí ani dobré víno, pivíčko, táborák, diskotéka, večerní stezka odvahy, miss a další zábava.
Být znovu bezstarostným dítětem je povoleno!
AM: V průběhu týdne míváme i několik výletů (plavba lodí, vláčkem, návštěva únikové hry).
Jeden rok jsme dokonce pozvali vizážistku s fotografkou a dělali jsme proměny. Nechyběly ani masáže a projížďky na raftech, paddleboardech a další netradiční aktivity.
RV: Člověk to opravdu prožívá jako malé dítě. Stezka odvahy, v lese strašidla, cesta označená svíčkami, jdeme, plníme úkoly. Když jdete po tmě napnutá jak špagát a houkne na vás hejkal, tak máte v kalhotách, ani nemrknete.
Na takové věci by možná i mnoho daleko mladších lidí nemělo odvahu. Jistě má i organizační specifika, přeci jen starší lidé potřebují jiný přístup, mohou mít omezení, nemoci…
AM: Ano, je potřeba brát v potaz zdravotní stav a podle toho zaměřit dané hry. Většinou se je snažíme připravovat tak, aby se jich mohl zúčastnit každý. Pokud to nejde, pak dotyčný senior fandí a hrají ostatní. Takových her je ale minimum. Pokud mají větší zdravotní potíže, snažíme se program individuálně přizpůsobit. Na táboře máme i zdravotníka, kdyby bylo potřeba.
Kdo si hraje, nezlobí :D
Je účast limitována věkem?
AM: Není, měli jsme na táboře padesátiletého, ale i pětaosmdesátiletého seniora a bylo to bezva.
Spí se ve stanech?
AM: To ne. Mají veškeré pohodlí. Jezdíme k Máchovu jezeru, Poslův Mlýn Doksy, krásný areál s výhledem na Bezděz. Senioři zde spí například po dvou, po třech. Pokud přijedou jako parta, spí společně, pokud přijedou jednotlivci, snažíme se je dát vždy minimálně po dvou, po třech na pokoj, aby se seznámili a nebyli na pokoji samotní.
Evidentně musejí mít smysl pro humor…
AM: Určitě, naši senioři se každý rok převlékají dle tématu do různých kostýmů. Měli jsme tady hejkala, sněhurku, trpaslíky, ufouna. To je vždycky velká zábava vidět, jak se senioři baví a dělají si sami ze sebe srandu. Často bavíme celý areál i kolemjdoucí.
Na táboře opět vznikají přátelství na celý život.
RV: Já se právě pakuju na zítřejší odjezd. Každý rok je vyhlášené téma na maškarní kostým. Takže si balím kovbojský klobouk, kolty...
Podělíte se s námi o nějaký vtipný moment?
AM: Těch bylo nespočet. Vzpomínám, jak se nám paní s chodítkem rozběhla po lese a téměř se prala o číslo, které měla přinést.
RV: Vzpomínám, jak jsme si při jedné soutěži měli do zadku strčit padesátikorunu, opatrně dojít asi pět metrů a tam ji pustit do kelímku. Co lidi dělali, aby to donesli, to bylo ohromné. Nedovedete si představit tu legraci. A takových je tam plno. Dokonce jsme si je začali sepisovat, protože si je všechny nepamatujeme.
AM: Nezapomenu na paní, kterou k nám přihlásila její dcera, ale jí neřekla, kam jede. Seniorka v domnění, že bude v luxusním hotelu, si nabalila kufr plný módních oblečků, kloboučků a neměla s sebou ani ručník. Místo toho ji čekal táborový sdílený pokoj.
Na tábor jezdí mnozí účastníci pravidelně.
Vyprávěla nám, jak volala dceři, ať pro ni okamžitě přijede, a dcera jí řekla: „Milá maminko, když já jsem byla na táboře a nelíbilo se mi tam, ty jsi pro mě taky nepřijela, tak teď si tam hezky zůstaň a užij si to.“ Seniorka s námi jezdila pak několik let a naše tábory milovala. A ručník jsme ji půjčili :-D. Díky svým oblečkům vyhrála Miss seniorku.
Vy se ale na táborech setkáváte i s dětmi, je to tak?
RV: Ano. Kolem jsou i dětské tábory. Jednou nás oslovili, jestli máme zájem dětem číst pohádky před spaním. To bylo krásné. I děti se s námi dají dohromady.
AM: Pořádáme také tábory pro babičky s vnoučaty. Navážou intenzivní vztah, zároveň není veškerá péče a odpovědnost na babičkách, takže si i odpočinou. Máme i tábor pro rodiče s dětmi a pořádáme největší rodinný festival v ČR Bezva Fest, který v pěti městech navštíví celkem dvacet osm tisíc návštěvníků.
Reklama
foto: Bezva parta, zdroj: Autorský článek
