V dnešní době, kdy se mnoho párů zajímá o přirozené metody plánování rodičovství, získává na popularitě symptotermální metoda. Metoda, která kombinuje nejen sledování bazální tělesné teploty, ale i dalších zdravotních příznaků, nabízí ženám hlubší porozumění jejich menstruačnímu cyklu a schopnost vědomě plánovat či předcházet těhotenství. Abychom získali více informací o této metodě, vyzpovídali jsme porodní asistentku Štěpánku Trappovou, která má s touto metodou velmi dobré zkušenosti a sama na sobě ji (úspěšně) otestovala. Štěpánku můžete sledovat na jejím instagramu, kde se mimo symptotermální metodu věnuje i dalším tématům, která souvisejí s těhotenstvím a porodem.
Se Štěpánkou jsme už v minulosti řešili, jak porodní asistentka prožila porod na vlastní kůži.
Štěpánko, co je vlastně ta symptotermální metoda a jak funguje?
Symptotermální metoda (STM) je metoda, která podle výkyvů tělesné teploty ukazuje, kdy a jestli vůbec přichází ovulace, jak dlouhá je luteální fáze (tzn. doba od ovulace do nástupu menstruace) nebo kdy má žena plodné a neplodné dny. To vše je důležité pro zmapování menstruačního cyklu a lepší poznání svého těla.
Jak ji správně praktikovat?
K měření potřebujete digitální teploměr, který měří na dvě desetinná místa. Teplota se měří hned po probuzení, dokud ještě ležíte v posteli, a měří se buď v ústech, v pochvě nebo v konečníku, vždy ale na stejném místě.
Související…
Reklama
Je důležité si poctivě zapisovat čas měření a naměřenou teplotu, ať už klasicky do diáře, menstruačního kalendáře, nebo do chytré aplikace.
Jaké tělesné symptomy se při této metodě sledují?
Sledujeme tři základní věci – kromě bazální teploty také hlen a stav děložního hrdla. Pro zmapování menstruačního cyklu vám postačí sledovat dva z těchto parametrů. Vše je ovlivněno hormony, konkrétně estrogenem a progesteronem. Díky vlivu hormonů se zmíněné symptomy mění a díky těmto změnám se dá identifikovat, kdy přichází ovulace nebo kdy jsou plodné dny.
Bazální teplota je základ. Před ovulací drží na nižších hodnotách, po ovulaci stoupá a vyšší hodnoty trvají až do příchodu menstruace. Pokud by došlo k otěhotnění, nedošlo by znovu k poklesu teploty s příchodem krvácení, ale vyšší hodnoty se budou držet dále po celých 9 měsíců. Jelikož je potvrzení ovulace trochu složitější na vysvětlení, natočila jsem na svém instragramu názorná videa s grafy, kde popisuji, jak ovulaci prokázat, a to přímo s ukázkami konkrétních hodnot.
Pokud s touto metodou žena začíná, je vhodné začít měřit bazální teplotu první den po skončení menstruačního krvácení a měřit ji do potvrzené ovulace, po jejím průkazu se již měřit nemusí.
Jak se posuzují ty další symptomy – hlen a stav děložního čípku?
Co se týká hlenu, ten bývá nejlepší jako druhý sledovaný symptom. Sledujeme vzhled, barvu, konzistenci a subjektivní pocity. Kvalita hlenu je před ovulací vodnatější a řidší, kvůli vlivu estrogenu. Po ovulaci jde do dominance progesteron a ten způsobuje změnu konzistence hlenu na hustší a bělavý. Hlen před ovulací pomáhá spermiím ke snazšímu pohybu a podporuje tak jejich doputování do místa oplodnění. Po ovulaci naopak brání průniku dalších spermií a tvoří tzv. hlenovou zátku, která těhotenství chrání před vnějšími vlivy, které by mohly přicházet z pochvy, a odchází až při porodu nebo těsně před ním. Pokud však žena nemá prokazatelný hlen, může nahradit jeho sledování za samovyšetření děložního čípku.
Já bych tuto metodu doporučila všem ženám v reprodukčním věku. Jak těm, které se snaží počít, tak těm, které naopak otěhotnět nechtějí a z jakéhokoliv důvodu neužívají hormonální antikoncepci.
Posouzení stavu děložního čípku je však o něco obtížnější, ne každá žena na něj komfortně dosáhne a je i náročnější ho zhodnotit. Čípek se v době ovulace centralizuje, je blíž, má měkčí konzistenci a je mírně otevřenější. Naopak po ovulaci se sakralizuje (tzn. míří směrem spíše dozadu), tuhne a uzavírá se. Samovyšetření čípku je hodně o cviku a slouží spíše jako doplněk, když teplota a hlen nejsou dostatečně prokazatelné.
Jak pomocí symptotermální metody naplánovat rodičovství?
Základem je zmapování svého menstruačního cyklu. Žena může chybně předpokládat, že její ovulace probíhá mezi 12. a 14. dnem cyklu, jak uvádí všechny učebnice. V tomto období se mohou partneři snažit o početí, nicméně každá žena je jiná a každý cyklus je odlišný, takže těhotenský test může být stále negativní. I u zdravého cyklu totiž může ovulace nastat později, například až 35. den cyklu, což lze právě pomocí STM rozpoznat. Pokud se správně posoudí, že ovulace právě probíhá, a proběhne nechráněný styk, významně se zvyšuje možnost přirozeného početí.
Dále tato metoda ukazuje, jak dlouhá je luteální fáze – ta je také velmi důležitá z hlediska otěhotnění. Pokud je tato fáze kvůli snížené tvorbě progesteronu ze žlutého tělíska kratší jak 12 dní, oplodněné vajíčko nemá dostatečný čas na uhnízdění, a tudíž odchází s menstruační krví.
Pro koho je vhodná a proč by ženy mohla/měla zajímat? Existuje nějaká skupina žen, která by se jí naopak měla vyhnout?
Já bych tuto metodu doporučila všem ženám v reprodukčním věku. Jak těm, které se snaží počít, tak těm, které naopak otěhotnět nechtějí a z jakéhokoliv důvodu neužívají hormonální antikoncepci.
Jedná se tedy o metodu antikoncepce, na kterou se žena může spolehnout?
Troufám si říct, že pokud má žena správně zmapovaný svůj menstruační cyklus, poctivě měří podle pravidel a zaznamenává data, tak ano. I díky tomu mohou ženy zjistit, že se nacházejí v plodných dnech, a popř. zvolit ještě další metodu antikoncepce.
Ale vždy je důležité si uvědomit, že žádná metoda antikoncepce nemá prokázanou 100% spolehlivost.
Zatím byly zmíněny samé výhody, existují však i nějaké nevýhody?
Nevýhodou je závislost na denní rutinně. Je totiž opravdu potřebné měřit každý den do potvrzení ovulace, teploty zapisovat a zaznamenávat i další případné symptomy, které žena pociťuje. Pokud někam cestujete, musíte brát teploměr s sebou a měřit i mimo domov. Dále mě asi nic jiného nenapadá.
Můžeš se podělit o nějaký konkrétní příběh nebo zkušenost žen, které tato metoda skutečně pomohla?
Ráda se podělím přímo o svůj příběh. Mé cykly byly vždy dost nepravidelné, někdy 27 dní a jindy klidně i přes 50 dní dlouhé. Nevěděla jsem, kdy a zda vůbec mám ovulaci. Hodně se dočtete, že takto dlouhé cykly mohou probíhat bez ovulace (tzn. anovulační cykly), což mě jako porodní asistentku, která vždycky chtěla mít velkou rodinu, příliš nepotěšilo. Protože jsme s partnerem už miminko chtěli, a nedařilo se, nechala jsem si jako první vyšetřit hormonální profil, kde se však neprokázal žádný velký výkyv. Dál jsem tedy nevěděla, jak pokračovat. Začala jsem se proto více zajímat o symptotermální metodu a začala ji na sobě praktikovat. Velmi jsem se pravidelným měřením bazální teploty uklidila, protože jsem u sebe ovulaci prokázala, a to i v cyklech, které byly opravdu dlouhé. Luteální fáze jsem naměřila 12–13 dní dlouhé, za což jsem byla také velice ráda. Jinak bych se totiž musela obrátit na lékaře o podpůrnou gestagenovou terapii, aby se přirozené početí podařilo.
Co bys doporučila ženám, které zvažují vyzkoušet tuto metodu?
Ráda bych tímto rozhovorem dodala naději i dalším ženám, které se počít snaží, a zatím neúspěšně. Otěhotněla jsem totiž v cyklu, ve kterém ovulace proběhla až 35. den, a dnes mám vedle sebe úžasné 5měsíční miminko.
Takže – nebojte se toho, nestyďte se za měření i v intimních partiích a jděte do toho. Rozhodně vám to může jen pomoci a velmi spolehlivě zjistíte, jak probíhá váš menstruační cyklus.
foto: se svolením Štěpánky Trappové, zdroj: Autorský článek
