Pojem „bílý (křesťanský) Tálibán“ není v USA tak úplně nový buzzword. Republikánská kongresmanka a oblíbenkyně Donalda Trumpa Lauren Broebert požadovala už před dvěma lety zrušení odluky církve od státu se slovy: „Církev má řídit vládu, ale vláda nemá řídit církev. Tak to naši otcové zakladatelé nezamýšleli!“ Její kolega Adam Kinzinger však na to hodně naštvaně reagoval, že není žádný rozdíl mezi tím, co Laura řekla, a filosofií radikálního afghánského hnutí. „Musíme tenhle křesťanský Tálibán zastavit. A to říkám jako křesťan!“ Od té doby se toto slovní spojení používá jako hanlivé označení pro ideologické subjekty, které usilují o teokratickou vládu a striktní náboženskou kontrolu společnosti.
Analogie, která popisuje paralelu mezi islámskými a křesťanskými fundamentalisty, je kontroverzní a má mnohá svá ale, ke kterým se dostaneme později. Nicméně není pochyb o tom, že obě skupiny se snaží o to, aby jejich náboženské přesvědčení řídilo politiku, právo i společenské normy – své náboženské hodnoty vnucují ostatním.
Zpátky do středověku
Tálibán je militantní islamistická skupina, která vznikla v Afghánistánu v polovině devadesátých let. Afghánistán kdysi, co se týče ženských práv, fungoval víceméně normálně. Dnes je bohužel velmi striktní v uplatňování islámského práva šaría, což vrhlo zemi o desetiletí zpět proti proudu času. Afghánistán se za nadvlády Tálibánu proměnil k nepoznání a stal se peklem obzvlášť pro ženy.
Když Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé (1996–2001, předtím, než v důsledku útoků na newyorská Dvojčata vpadla do země koalice vedená USA a dosadila novou vládu), jeho členové provedli extrémní změny společenských pravidel a odebrali ženám v podstatě veškerá práva. Ty neměly žádnou ochranu před znásilněním a domácím násilím (v zemi jsou běžné nucené sňatky), nesměly být ekonomicky nezávislé a vždy spadaly pod autoritu muže. Za americké okupace se situace o něco zlepšila, Američané ale v roce 2021 odešli a Afghánci se vrátili ke starým pořádkům. Tálibán zakázal zábavu a nastolil téměř absolutní kulturní cenzuru. Modlitby jsou povinné a ti, kteří je nedodržují, jsou zatčeni. Mezi běžné tresty patří veřejné bičování, sekání rukou, a samozřejmě veřejné popravy.
Související…
Reklama
Takové extrémy v křesťanském světě naštěstí neexistují, ovšem filozofií se křesťanští nacionalisté k Tálibánu pomalu přibližují. Nástroje jsou jiné, dopady na svobodu žen téměř totožné. Kdyby svou vizi světa dokázali naplnit, můžeme si takovou křesťanskou dystopii představit jako Gilead z Příběhu služebnice od Margaret Atwood – společnost, kde ženy jsou absolutně poslušné a nejcennější věc na nich je jejich děloha. Mají přesně vymezené role – neplodné ženy jsou služky, výše postavené ženy manželky a de facto všechny plodné ženy jsou systematicky nuceny k těhotenství, níže postaveným dělohám je poté dítě odebráno.
Stejně jako se liší vliv Tálibánu v různých afghánských regionech, liší se i vliv křesťanských církví v Americe podle toho, v jakém jste městě nebo vesnici. Když v některých komunitách nepřijdete dvakrát za sebou do kostela, začnou vás sousedi drbat. Přiznat se k homosexuálnímu vztahu je společenská sebevražda. Když jste otevřený ateista, přestanou vás považovat za lidskou bytost. Nejhorší je situace v tzv. biblickém pásu – jižní části spojených států, kam patří například Alabama, Georgia, Missouri, Mississippi, Kentucky nebo Tennessee. Pro představu, v Tennesse třeba najdete dokonce obchod se zbraněmi, kde vám dají slevu, pokud deklarujete, že věříte v Ježíše Krista. Existuje perverznější příklad pozitivní diskriminace?
Církev a stát jedno jsou
V USA není samozřejmě jen jeden křesťanský proud. Existuje mnoho různých církví, kultů, politických think-tanků, významných influencerů a politických komentátorů od naprosto mírných a svobodných křesťanů (stejně jako naprosto mírných a svobodných muslimů, buddhistů, hinduistů a dalších z desítek náboženství) přes více či méně fanatické pouliční kazatele a televizní evangelisty až po extrémní proudy. Ty ale mají společného jmenovatele – chtějí znovu propojit církev a stát.
Co se týče think-tanků, nejznámější Heritage Foundation má na svědomí nechvalně proslulý Projekt 2025. Není pochyb, že Projekt 2025 ideologicky „bílému Tálibánu“ odpovídá, a i když se od něj Donald Trump distancuje, Heritage Foundation má nesporný vliv na republikánskou politiku. V týmu staronového amerického prezidenta působí mnoho z těch, kteří ke vzniku devítisetstránkového dokumentu přispěli. Projekt 2025 má také blízko k radikální katolické skupině Opus Dei, která je známá tím, že se ke svým členům chová jako kult, a systematicky jim vymývá mozek. Známý je také kult IBLP (Institute of Basic Life Principles), který prosazuje vzdělávání dětí doma, aby je nezkazila společnost. Takto vychované děti pak míří do Washingtonu jako stážisti a později politici a úředníci.
Donald Trump dokonce vydává vlastní edici Biblí.
„Bílý Tálibán“ ale nepůsobí jen v Americe, jeho mutace různé intenzity lze najít v podstatě ve všech zemích, kde převládá křesťanství, včetně České republiky. Tady mu odpovídá například organizace Aliance pro rodinu.
Volby v USA vyhrál Donald Trump. Nejhorší scénář vypadá takto: představte si, že v každém z padesáti států patří Bible do všech veřejných institucí. Vytištěné desatero a portrét Krista máte v parlamentu, na úřadech, v knihovnách i v každé třídě každé školy. Jedním z výukových předmětů bude (povinné) náboženství, děti se budou každý den modlit (jak to už kdysi v USA fungovalo). Trestní, rodinné i jiné právo bude odvozeno od zásad, které jsou psány v Bibli. Je zakázaná interrupce, umělé oplodnění, antikoncepce a ukončení manželství. LGBT lidé nemají žádná práva a jejich symboly jsou na veřejnosti zakázány. Informovat o nich je klasifikováno jako šíření pornografie a je cenzurováno a trestáno. Lidé s jiným náboženským přesvědčením nebo ateisté jsou diskriminováni. Zdá se vám to příliš šílené? Díky přelomovému rozsudku Roe vs Wade, který zpochybnil právo žen na interrupci, se Amerika začala měnit. Ve 12 státech je interrupce zakázána úplně, v dalších čtyřech je zakázáno provádět interrupci v okamžiku, kdy u plodu detekujete srdeční tep, v dalších je pak zákaz interrupce od 12., 15. nebo 18 týdne. V liberálním New Yorku je pak interrupce umožněna až do 24. týdne. Jak moc je v tomto Amerika rozdělena, se můžete podívat na dobře zpracované mapě, otázkou je, jak to bude vypadat za 4 roky. Donald Trump sice federální zákaz potratů odmítl, v jeho kampani ale byla tato otázka zásadní a podle expertů existují způsoby, jak tento zákaz implikovat, aniž by muselo k federálnímu zákazu dojít.
Plný toulec šípů
Mezi další subjekty, které nesou charakteristiky „bílého Tálibánu“, patří například ideologie dominionismu, hnutí Quiverfull, militantní pro-life aktivisté a další. Dominionismus je teologická perspektiva, podle níž jsou věřící pověřeni Bohem, aby uzurpovali moc. Křesťané mají kontrolovat politické, sociální a kulturní instituce. Mezi dominionisty patří různé frakce evangelikálního a charismatického křesťanství. Hnutí Quiverfull (ve volném překladu „Plný toulec šípů“) vede svatou válku pomocí systematické prokreace. Prosazuje plození dětí jako náboženskou povinnost – těhotenství se žena nemá a nesmí za žádných okolností vyhýbat. Cílem Quiverfull je zplodit co nejvíc křesťanů, kteří ideálně získají v populaci nad ateisty a liberálními křesťany převahu a postupně, přirozeně a nenásilně si podrobí celou zemi. Quiverfull odmítají antikoncepci s tím, že je téměř rovna potratu, a samozřejmě dodržují striktní genderové role. Otec je autoritou nad svými dcerami do té doby, dokud se nevdají, pak tato moc přechází na manžela. A v prosazování patriarchálních společenských struktur však Quiverfull není zdaleka sám, aktivních je v tomto směru mnoho dalších křesťanských skupin...
Setkání křesťanských nacionalistů.
Další zmiňovanou specifickou skupinou jsou militantní pro-life aktivisté, které potkáte v ukřičených skupinkách, jak postávají a demonstrují s transparenty „potrat je vražda“ u gynekologických center, kterým se v USA říká Planned Parenthood Centre. Hnutí proti potratům působí ve všech zemích světa, mnohdy úspěšně – v EU jsou nelegální například v Polsku a na Maltě. Většina pro-life aktivistů usiluje o změny legálními prostředky, ale existují i ti, kteří se v rámci hnutí uchylují k násilí – výhrůžkám, bombovým útokům, a dokonce i k vraždám.
Náboženství jako živná půda pro extremismus
Nazývat křesťanské militantní fundamentalisty Tálibánem není úplně přesné – značně to zjednodušuje náboženské systémy. Křesťanství operuje v jiných historických a kulturních kontextech. Brutální prosazování práva šaría, včetně poprav, nucených sňatků a přísné cenzury, se více či méně liší od cílů většiny křesťanských fundamentalistických skupin, i když některé prvky autoritářství nebo snahy o nastolení náboženské morálky jsou společné. Je taky nutné si uvědomit, že islám i křesťanství mají svoji netoxickou verzi. Používání fráze „bílý Tálibán“ může v někom vyvolat dojem, že nerespektujeme něčí náboženské přesvědčení. I přes to, že je tento pojem nepřesný a kontroverzní, je důležitý, protože upozorňuje na zvyšující se vliv křesťanského fundamentalismu v politických kruzích.
Související…
Reklama
.
zdroj: Autorský článek
