I ten, kdo se o historii vesmíru a jeho podobu zajímá jen minimálně, vám řekne, že vesmír vznikl po takzvaném Velkém třesku a že černé díry, které se v něm vyskytují, jsou černé vzhledem k tomu, že jejich smrtící gravitace nedovolí, aby je cokoli opustilo, tedy ani záření.
Ještě před několika lety by odpovídali v souladu s obecně přijímanými teoriemi. Pak ale přišel – lépe řečeno přijel na vozíku – astrofyzik a profesor matematiky Stephen William Hawking a obecně uznávané dostalo povážlivé trhliny či se zhroutilo jako domeček z karet. Muž, kterému v roce 1963 lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, jež ho upoutala na invalidní vozík a v důsledku připravila i o hlas, si onemocnění s humorem sobě vlastním dokonce pochvaloval, protože mu prý umožnilo v klidu přemýšlet. Dost možná byl jeho velký hendikep i určitým znakem, kvůli němuž ho znala i laická veřejnost, a o to více se zajímala o jeho myšlenky.
Hvězdou v Teorii velkého třesku
Jako Hawking sám byly i jeho myšlenky výjimečné. Matematik a astrofyzik je také dokázal prezentovat nejen kolegům vědcům, ale naprosto srozumitelně je prezentovat i veřejnosti. Pomohlo mu určitě i to, že se nebránil jejich popularizaci či popularizaci své osoby. Zahrál například hologram sama sebe v jedné z epizod seriálu Star Trek: Nová generace. Sám sebe zahrál i ve dvou částech seriálu Teorie velkého třesku; prezentoval se i v jiných, u nás méně známých. Jeho syntetizovaný hlas zazněl také ve skladbách slavné skupiny Pink Floyd, a to Keep Talking nebo Talkin' Hawkin'.
Čtěte také:
Máme sto let na kolonizaci jiné planety, jinak zemřeme, říká Stephen Hawking. Zvládneme to?
Neměla by existovat žádná hranice, říkal Stephen Hawking
Jaké je to dívat se přímo do černé díry? My to víme!
Když herec Eddie Redmayne dostal Oskara za roli Stephena Hawkinga v životopisném snímku Teorie všeho o pozoruhodném životě tohoto vědce, bylo to i Hawkingovou zásluhou, když herci umožnil, aby s ním sdílel po nějakou dobu společnost.
Černé díry už nejsou tak černé
Pracoval na takzvané Teorii všeho, nad níž bádal v posledních letech svého života i Albert Eistein a která by měla sjednotit kvantovou mechaniku a teorii obecné relativity. Jak to sám Hawking přiblížil veřejnosti: „Teorie všeho by měla pomocí jednotných zákonů popisovat chování subatomárních částic i kup galaxií.“ Ovšem některé jeho myšlenky dokázaly oslovit populaci na Zemi i bez toho, že by byly prokládány složitými výpočty. Tvrdil, že vesmír mohl vzniknout sám od sebe a nebylo k tomu zapotřebí onoho známého Velkého třesku, a zároveň vyloučil jakýkoli boží zásah.
„Za největšími úspěchy člověka je vzájemná komunikace a i dnešní sny se mohou v budoucnu stát realitou – jediné, co pro to musíme udělat, je to, abychom si povídali.“
Stephen Hawking
Jeho jinou převratnou teorií je i teze, že černé díry vlastně nejsou tak úplně černé, protože emitují tepelné záření (takzvané Hawkingovo záření), kvůli němuž se mohou zmenšovat, aby se nakonec úplně vypařily. Toto záření by navíc mohlo nést informace o díře samotné – to však vědecký svět zatím zcela nepřijal.
Jsme bakterie
Svět oslovily i jeho úvahy o umělé inteligenci a mimozemském životě. Stephen Hawking se obával, že skutečná umělá inteligence by ohrozila lidstvo samo a nakonec jej zcela nahradila. Přirovnal její působení k počítačovým virům, které se dovedou nezávisle na svém tvůrci dále vylepšovat. Schvaloval hledání mimozemských civilizací, ale zároveň varoval před jakýmkoli kontaktem či signálem, jímž by na sebe lidstvo upozornilo. Podle něj existuje vysoká šance, že mimozemská civilizace bude značně pokročilejší, vyvinutější o miliony let, a vnímala by nás asi tak, jako my vnímáme bakterie. Vědec také vyzval k tomu, abychom urychlili kosmický průzkum s tím, že bychom měli začít kolonizovat jiné světy dříve než v horizontu tisíců let, řádově by mělo jít podle něj o staletí, jinak bude existence lidstva ohrožena.
300 let po Galileovi
Ve zmíněné písni Pink Floyd Talkin' Hawkin' jeho syntetizovaný hlas říká, že řeč umožnila sdělovat lidem myšlenky, a společně tak pracovat na budování jinak nemyslitelného. Za největšími úspěchy člověka je vzájemná komunikace a i dnešní sny se mohou v budoucnu stát realitou – jediné, co pro to musíme udělat, je to, abychom si povídali. Život Stephena Williama Hawkinga podivuhodně vymezila dvě data, a to 8. ledna 1942, kdy se narodil, a den 14. března 2018. To první bylo na den přesně 300. výročí úmrtí jiného slavného astronoma a fyzika, a to Galilea Galilei. Den úmrtí pak připadl na datum, které matematici na celém světě slaví jako Den Pí, tedy 3,14 – čtrnáctý den třetího měsíce.
