Před několika lety Stephen Hawking prohlásil, že pokud lidstvo do sta let neopustí planetu Zemi, nedopadne to s ním dobře. Měl na mysli rozšíření epidemií, ekologické katastrofy, zásahy Země asteroidy.
„Je jasné, že jsme jen vyspělejší druh primátů na malé planetě obíhající okolo průměrné hvězdy na okrajové části jedné ze stovek miliard galaxií. Ale od úsvitu civilizace lidé touží po porozumění základnímu uspořádání světa. Na podmínkách hranic vesmíru musí být něco velmi výjimečného. A co může být výjimečnějšího než žádná hranice? Neměla by existovat žádná hranice lidského úsilí. Každý jsme jiný. Jakkoli zlý může vypadat život, vždy existuje něco, co můžete udělat a také v tom uspět. Pokud existuje život, existuje naděje,“ řekl.
Je jasné, že jsme jen vyspělejší druh primátů na malé planetě obíhající okolo průměrné hvězdy na okrajové části jedné ze stovek miliard galaxií
Ovšem vše tak optimisticky neviděl. Varoval vědce před touhou kontaktovat mimozemské civilizace, o jejichž existenci byl v průběhu věku stále více přesvědčen. Abychom neskončili jako Indiáni v Americe, když k nim přirazil své lodě Kryštof Kolumbus, rád opakoval.
Hloupá prognóza
Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu, přesně 300 let po smrti Galilea. Studoval na St. Albans School, poté v Oxfordu na University College. Chtěl studovat matematiku, protože se tam však nevyučovala, zvolil studium fyziky, které ovšem, jak sám zdůrazňoval, mnoho nedal. Přešel do Cambridge a studoval kosmologii.
Během studií kosmologie v Cambridge se začaly u Hawkinga objevovat příznaky nevyléčitelné choroby ALS, choroby pohybových neuronů. V roce 1963, tedy ve svých 21 letech, podstoupil vyšetření, ze kterého vzešla prognóza posledních dvou let života. Hawking začal intenzivně pít, dokud nepotkal svoji budoucí manželku Jane. S ní po boku se vrátil ke kosmu. Od počátku 70. let nemohl ovládat své hlasivky, tak přešel na speciální software, který mu umožnil komunikovat přes počítač.
Černé díry
Zatímco jeho tělo v důsledku progresivní choroby ALS opouštělo kolečkové křeslo jen zřídka, jeho mysl se toulala vesmírem po černých dírách. Počátkem 70. let zároveň přišel se svým kolegou Rogerem Penrosem s teorií velkého třesku. Podle ní byl na začátku vesmír stlačen do jediného bodu a po výbuchu se začal rychle rozpínat.
Životním dílem Hawkinga bylo studování a popisování chování černých děr, které vznikají při zániku hvězd. Tehdy se hvězda zhroutí do minimální velikosti nesmírně husté hmoty. Ovšem i černá díra může zaniknout tím, že se tzv. vypaří vydáváním gama záření a rentgenového záření.
V roce 1977 se Hawking stal profesorem gravitační fyziky v Cambridge a o dva roky později Lucasiánským profesorem matematiky v Cambridge, stejně jako Isaac Newton. Získal mnoho čestných doktorátů a ocenění, od roku 1974 je členem Královské společnosti a Americké národní akademie věd.
Čtěte také:
Optimistické desatero: Životní podmínky se globálně rychle zlepšují
Stephen Hawking byl autorem světových bestsellerů jako Stručná historie času (1988), které se po světě prodalo přes deset milionů výtisků, a Vesmír v kostce.
Velké otázky vesmíru v podání Stephena Hawkinga na TED zde:
