Nejdříve se na celou situaci podívejme pragmaticky: V době, kdy jdou do kin minimálně dvě marvelovky ročně, by bylo snad ze všech možných úhlů pohledu nesnesitelné, aby hrdinou byla vždy varianta svalnatého bílého amerického muže. Těch už máme opravdu přebytek. Pokud má být Marvel i nadále úspěšný, je nezbytné, aby nás nenudil k smrti – což po dvaceti celovečerních filmech může reálně hrozit. Ženy v hlavních rolích jsou výjimkou – a budoucí role Captain Marvel, Black Widow a nyní i Ms. Marvel jsou pro konzumenty masové hollywoodské produkce stále ještě kulturním šokem. Ředitel filmové divize Ike Perlmutter byl známý svou nedůvěrou v ženské superhrdinky – byl přesvědčen, že o ně publikum nestojí. Nutno dodat, že to nebyl jen jeho osobní dojem – prodej tištěných komiksů šel dolů a podle analytiků za to mohly právě experimenty s protagonisty.
Že se chystá muslimská superhrdinka, je pozitivní. Kdyby pro nic jiného, tak že to bude „jiné“.
Z obchodního hlediska měl tedy Perlmutter své obavy čím podložit a nemá smysl z něj dělat ďábla – jeho úkolem bylo vést firmu k zisku. V roce 2015 nicméně vedení opustil a Feige ihned rozjel plány na zfilmování Captain Marvel, přední stájové superhrdinky. DC ho stihlo předhonit a uvést mezitím Wonder Woman, takže si v sérii fatálních proher připsalo alespoň jedno vítězství. Šlo o velký kasovní trhák a poslední potvrzení toho, že diváci oproti Perlmutterovým předpokladům na ženskou protagonistku přece jenom přijdou.
Komiksové fanoušky rozčiluje, když se ve filmu mění rasa nebo pohlaví jejich oblíbených hrdinů, protože jde o „přepisování historie“. Je proto obtížné představit si černého Batmana, přinejmenším v jeho původní identitě Bruce Waynea – člověka bez superschopností, zato vybaveného futuristickými rekvizitami a neomezenými prostředky na jejich inovaci. Batmanovi rodiče byli filantropové a mecenáši, majitelé obřího jmění. On sám má z jejich vraždy trauma, chce navázat na jejich odkaz a hlavně je chce pomstít. Zdá se, že Batman prostě musí být bílý, protože černoch by zkrátka nemohl být osamocený prominentní miliardář. V podobné situaci je také třeba James Bond, který má ve svém DNA zakořeněný britský postkoloniální komplex. Jako „poslední dokonalý Brit“ poráží různé exotické padouchy a znovunastoluje privilegované postavení padlého impéria. Pro některé fanoušky je to úlevná jistota, že jejich milované postavy pravděpodobně zůstanou takové, jaké vždy byly. Spider-Man coby chudý teenager, který si vydělává rozvozem pizzy, černoch být může. Thor jako nadpozemská entita zcela oproštěná od naší společnosti být žena může taky. A takovou volnou superhrdinkou je právě i Ms. Marvel, jež měla už tři varianty.
Zdá se, že Batman prostě musí být bílý, protože černoch by zkrátka nemohl být osamocený prominentní miliardář.
Batman a James Bond jsou proti podobným posunům imunní. Jenže není to spíš prokletí? Nejde o věčnou připomínku toho, že u Afroameričanů bylo ještě nedávno nepředstavitelné, aby ve společnosti získali stejně výsadní pozici, jakou má Wayneova rodina? Že heterosexuální bílý muž měl v britské společnosti takové postavení, že v jejím jménu nemůže coby 007 svět zachraňovat nikdo jiný? Že tito hrdinové „musí“ být bílí muži, aby dávali smysl, by nás nemělo těšit. A rozhodně by z toho nemělo vyplývat, že tak má vypadat každý „ideální“ hrdina.
Muslimská postava je novou výzvou, protože vyznavači islámu jsou v USA démonizováni jednak ze stran pravicových konzervativců, tak i marginalizováni ze stran levicových aktivistů. Debaty o islámu jsou v Americe vyostřené jako všude jinde a pohybují se od absolutní nenávisti po odmítání jeho sebemenší kritiky. Mainstreamový blockbuster rozhodně není dobrý soudce tohoto konfliktu, spíš jde o lakmusový papírek. Že se chystá muslimská superhrdinka, je pozitivní. Kdyby pro nic jiného, tak že to bude „jiné“. Nyní se realita mění a lidé si na nové možnosti zvykají. Až si zvyknou a přestanou to vnímat jako hodné reakce, půjde o opravdovou výhru.
...
