The Washington Post popisuje výsledky studie o mladých Američanech a ukazuje, že se věnují hlavně zkratkovitým informacím na sociálních sítích, delší čtení je tolik nebere. Jenom třetina středoškoláků v roce 2016 přečetla nějakou knihu jen tak pro radost (pochopitelně se do toho nepočítají učebnice), ovšem 82 % těchto studentů používá každý den Facebook, Twitter nebo Instagram.
Reklama
Výzkumníci analyzovali data o čtení teenagerů v letech 1976–2016, součástí studie jsou informace o neuvěřitelném milionu jedinců. Srovnávána byla konzumace starších médií (knihy, noviny, časopisy) a těch digitálních (tedy internet, mobil, videohry a sociální média). Jean Twengeová, profesorka psychologie na státní univerzitě v San Diegu a jedna z autorek studie, upozorňuje na nejvíce alarmující závěr: v sedmdesátých letech asi 60 % středoškoláků z vyšších ročníků četlo knihy, časopisy nebo noviny každý den. O čtyři desetiletí později, v roce 2016, si denně čte pouhých 16 % studentů.
Sociální sítě knihy nenahradí
Pokles míry čtení starších médií začal na počátku 80. let a rapidně se zrychlil okolo roku 2005, tedy v době nástupu chytrých telefonů a vysokorychlostního internetu. Zároveň se začal zvyšovat screen time, čili doba trávená u obrazovek, včetně televize. Ta se podle studie od konce sedmdesátých let do roku 2005 téměř ztrojnásobila.
Čas není nafukovací, čtení statusů na sociálních sítích čtení knih nenahradí
Naopak čas trávený u digitálních médií roste. Maturanti v roce 2016 přiznávali, že jim věnují 6 hodin denně, studenti o dva roky mladší 5 hodin a o čtyři roky mladší 4 hodiny. Trendy obou typů médií jsou vzájemně propojené, přece jen čas není nafukovací a digitální média zaplňují čas, který dřív patřil knihám a časopisům. Čtení statusů na sociálních sítích nenahradí čtení knih a dlouhých textů hlavně proto, že netrénuje udržení pozornosti, porozumění složitějším textům a rozvoji kritického myšlení. Tedy to, co je pro zvládnutí studia na vysoké škole a vlastně i samotný život důležité.
Pouze 16% studentů čte denně knihy, noviny nebo časopisy, zato 82% studentů je každodenně na sociálních sítích.
Jděte dětem příkladem
Autoři studie také objevili mírné odlišnosti související s pohlavím respondentů, dívky častěji používají sociální sítě, chlapci naopak víc holdují videohrám. Pokud vám vrtá hlavou, jak je to s vykazováním například elektronických knih nebo on-line verzí časopisů a novin, tak vězte, že tato činnost se počítá do té škatulky, do které ji přiřadí respondenti. O nějakém zkreslení by tedy neměla být řeč, jelikož je pravděpodobné, že teenageři nerozlišují mezi čtením z papíru nebo obrazovky – knihy jsou prostě stará média, ať už je čtou v jakékoliv formě.
Teenageři nerozlišují mezi čtením z papíru nebo obrazovky – knihy jsou prostě stará média, ať už je čtou v jakékoliv formě.
Co mohou rodiče dělat, aby jejich dospívající děti položili telefon a začali si číst knížky? Rozhodně není dobrým nápadem teenagerovi zabavit telefon a slíbit jeho vrácení třeba po půlhodině čtení. Tím mu rozhodně kladný návyk na čtení knihy nenavodíme. Jde o to, aby kniha byla po „obrazovkách“ druhou nejzajímavější volbou. Psychologové radí podstrkávat teenagerům nejrůznější zajímavé knížky jen tak mimoděk po bytě, volit atraktivní tituly, třeba i komiksově zpracované. Nejdůležitější je motivovat osobním příkladem. Pokud vy sami trávíte dlouhé hodiny denně prohlížením instagramových účtů, vaše dítě to jistě ke čtení motivovat nebude.
foto: Shutterstock, zdroj: The Washington Post
