Něco se stalo. Britští hokejoví hráči, kteří se obvykle v srpnu na ledě v Nymburku předhánějí v rychlosti a virtuózních kličkách, se letos sotva ploužili. Tropické horko sice popravdě moc nepomáhalo držet hokejové táborníky ve špičkové kondici, ale nemohlo mít samo o sobě na svědomí mátohy na ledě. Čím to tedy je? Třetí den toho měl hlavní trenér dost a nařídil po večeři zabavit všechny elektronické hračky. Mobily, iPady... Na pokoji nesmělo zůstat nic napojeného na internet.
Reklama
Účastníci letního soustředění tu noc usnuli rychle. A ráno byl na ledě zpátky solidní mančaft. Hluboký spánek a večerní digitální detox udělaly divy.
Když byl sport offline
Problematický vliv všudypřítomné elektroniky a sociálních sítí na mladé sportovce je zatím v podstatě neprozkoumaný, žádný relevantní výzkum neexistuje. Ale trenéři instinktivně cítí, že jim online svět kazí jejich práci, mají totiž zažité srovnání s dětmi, které ještě před pouhými sedmi lety podobné problémy neměly.
Děti spolu mluví, dohadují se, povzbuzují se, pomáhají si s výstrojí, starají se o hokejky...
Nelíbí se jim dosud neznámá únava a nesoustředěnost, kterou mladí najednou trpí. Sami trenéři cítí, že musejí zakročit. Alan Blyth, hlavní trenér, nedovolí, aby mu závislost malých hokejistů na mobilech a sociálních sítích kazila výsledky.
A rodiče – často sami ustavičně přilepení k obrazovce – najednou objevují neznámý svět. Děti spolu mluví, dohadují se, povzbuzují se, pomáhají si s výstrojí, starají se o hokejky... A nikde ani jeden mobil. „Je tu nezvykle dobrá atmosféra,“ libuje si Jane Manfordová. A dodává, že je to poprvé, co její syn nechává mobil doma, vůbec ho najednou nezajímá.
Striktní pravidla
Hlavní trenér jde ale ještě dál. V klubu si stanovili striktní pravidla ohledně používání sociálních médií. Někomu se to může zdát přehnané, ale trenéři investují spoustu energie a volného času do mladých hráčů. Nechtějí si nechat házet pod nohy klacky, které se na facebooku často mění v klády.
Všichni žasneme, jak jsme mohli tak rychle zapomenout na něco tak samozřejmého a nesmírně důležitého.
Všude se najdou problematičtí hráči, problematičtí rodiče. Ale sociální sítě dávají negativnímu, překroucenému světu obrovskou moc. Alan je vždycky po ruce a ochotný řešit problém. Ale chce ho řešit hned a na místě. Ne prostřednictvím elektronického jedu a elektronické šikany.
Všechny zprávy o týmu dostáváme prostřednictvím elektronické aplikace. A všem to usnadňuje život. Ale jemné předivo hráčských vztahů se odvíjí postaru: z očí do očí. A všichni žasneme, jak jsme mohli tak rychle zapomenout na něco tak samozřejmého a nesmírně důležitého.
foto: Shutterstock
