„Každé dítě je génius, jen potřebuje objevit své přirozené talenty,“ tvrdí celosvětově uznávaný kouč Jan Mühlfeit, který spolu s lektorkou Kateřinou Novotnou právě vydávají knihu Odemykání dětského potenciálu.
Reklama
Proč je důležité pomoci dětem objevit přirozené talenty a jak je můžete z pozice rodičů dále podporovat v rozvíjení jejich silných stránek, jsme si povídali s autory knihy.
Co si přesně můžeme představit pod pojmem „Odemykání dětského potenciálu“?
Kateřina: Tak nazýváme celý projekt, který zastřešuje semináře, kurzy, přednášky, online kurzy – ať už pro děti, pro studenty nebo rodiče a další rodinné příslušníky. Snažíme se spolupracovat také s vedením škol, s učiteli a řediteli. V kurzu Odemykání dětského potenciálu se snažíme částečně teoreticky i prakticky představit koncept kolem talentu, silných stránek. Jak je důležité talenty v sobě objevit, pracovat na nich a dál je rozvíjet.
Ukazujeme dětem, že každé z nich je jedinečné, že každé přemýšlí svým vlastním způsobem a že je to tak správně.
Mluvíme o flow, o optimálním výkonu, o tom, jak funguje náš mozek. Ukazujeme dětem, že každé z nich je jedinečné, že každé přemýšlí svým vlastním způsobem a že je to tak správně. Že by se neměly bát klást si otázky, být kreativní a občas chybovat, protože i to k té cestě patří. S dětmi trénuju i vizualizaci, aby si uvědomily, že představovat si věci, které chtějí dokázat, je důležité.
Jan Mühlfeit a Kateřina Novotná vydávají knihu, v níž se rodiče dovědí, jak rozvíjet talent dítěte. Má ho prý každé, jen je ho třeba objevit
Jan: Talent, který je dán geneticky našimi předky, je potenciál. Pokud ho neobjevíme, tak ho ani neodemkneme. My se snažíme ten talent nejen objevit, ale dětem i ukázat, jak ho rozvinout. Jedině talent totiž dostane dítě do takzvaného stavu flow, kde i když dělá něco složitého, tak ten talent maximálně využívá. Ve stavu flow dítě prožívá nejen úspěch, ale je i šťastné, protože je samo sebou.
Jakým způsobem mohou rodiče objevit skryté talenty svých dětí a jak je mohou nejlépe podpořit v jejich rozvíjení?
Kateřina: Existuje celá řada testů, ať už psychometrických nebo dalších, které pomůžou objevit nebo specifikovat talenty. Testy, které používáme, jsou pro děti od osmi let. Podobné testy se dají využít i u středoškoláků nebo dospělých, ale jsou náročnější, specifičtější.
Jan: Je také dobré sledovat to, co dítěti dává energii. A to dítě to často pozná samo, protože se k té činnost stále vrací. Pak je ještě dobré položit si několik otázek. Já tomu říkám zkratkou VIRP. Talent je činnost, kde dítě dosahuje dobrých VÝSLEDKU. I znamená, že to dělá INTUITIVNĚ, protože talent je vrozený. R znamená RŮST – pokaždé, když to dělám, tak to udělám ještě lépe. P znamená POTŘEBU – když dítě tu činnost dokončí, tak se ptá mámy a táty, kdy ji bude moct dělat znovu.
Co je podle vašeho názoru největší překážkou rozvoje přirozených talentů?
Jan: Největší překážkou je klasický způsob rozvoje osobnosti člověka, který je založený na odstraňování slabin. Začíná to ve škole, končí to v práci… Ten klasický model říká – udrž si, v čem si dobrý, ale odstraňuj slabiny. Problém je v tom slově „udrž“, protože když odstraňuju slabé stránky, tak si nemůžu udržet ty silné stránky. Když se věnuju zlepšování slabin, pak se nemohu věnovat rozvoji talentu v silnou stránku. Řešením je věnovat se většinu času rozvoji svého talentu a slabinu pokrývat – například tak, že pracuji s někým, jehož silná stránka pokryje tu mou slabinu a naopak.
Děti i dospělí se bojí chybovat a to je velice brzdí v rozvoji talentu.
Kateřina: Dalším zádrhelem je, že se děti i dospělí bojí chybovat, a to je velice brzdí v rozvoji talentu. Myslí si, že by na té své cestě chyby dělat neměli. To je ale samozřejmě nesmysl, protože každý z nás nějaké chyby dělá. Pokud to jsou nové chyby, tak se tím učíme.
Existuje nějaký tajný recept na to, jak vychovat šampiona?
Kateřina: Jeden jediný ideální recept určitě neexistuje, protože každá rodina je samozřejmě originální, každé dítě je originální… V naší knize nechceme dát rodičům nějaký konkrétní návod, jak vychovat šampiona. Spíš se jedná o různé podněty a doporučení na základě naší zkušenosti, nebo zkušenosti dalších rodičů, jak to dítě lépe rozvíjet, aby věřilo samo v sebe a aby se co nejvíce poznalo.
Jan: V zásadě jde o to napomoci dítěti se sebepoznáním, aby si uvědomilo, na co má talenty a na co talenty nemá. Co ho tedy může dostávat do stavu flow k tomu optimálnímu výkonu. A potom také pomoci dítěti budovat mentální odolnost, což je schopnost člověka podávat optimální výkon i ve velmi těžkých podmínkách. A jedním z prvků, o kterých v knize hovoříme, je i důležitost zpětné vazby. Hodně rodičů dítěti při zpětné vazbě nejdřív vytkne všechno to, co v té činnosti bylo špatně, a pak ho pochválí.
Doporučení rodičům: Nepřipravujte cestu pro své děti – připravte své děti na cestu…
Tu pochvalu to dítě už ale neslyší. Když dítě nejprve pochválím za něco, co v té činnosti proběhlo dobře (hovoříme o sandwichové zpětné vazbě), tak se vyloučí chemikálie, které se říká serotonin. Je to chemikálie uznání, která dítěti umožňuje cítit se dobře. Dítě je pak připraveno na korektivní zpětnou vazbu. Za druhé tedy dítěti řekneme, co nebylo v pořádku. Za třetí je nutné dítěti vyjádřit důvěru do budoucna – říct mu, když odstraníš tyto dvě chyby, tak to bude v pořádku – jsi dobrej a my ti věříme. A ještě se toho dítěte fyzicky dotknout, pak se vylučuje oxytocin, což je chemikálie důvěry.
foto: Albatros media, zdroj: Albatros media