V sobotu 27. října ráno vzal osmačtyřicetiletý Robert Gregory Bowers poloautomatickou pušku AR15 a tři pistole (důvěrně jim říkal “glock family”) a vydal se k pittsburghské synagoze s poetickým názvem Tree of Life, Strom života. V 9.50 vstoupil dovnitř a se slovy “Všichni Židé musí zemřít” začal bezhlavě střílet do davu lidí, který se shromáždil na ranní bohoslužbu. Než ho krátce po jedenácté zpacifikovala zásahová jednotka, stačil zastřelit 11 lidí a dalších 6 zranit.
Synagoga "Tree of Life" v Pittsburghu
Pachatel největšího útoku na Židy v amerických dějinách krátce před desátou hodinou oznámil svůj úmysl na sociální síti GAB, virtuálnímu seřadišti, kde se scházeli náckové všeho druhu. Minulý čas je použit úmyslně – krátce po útocích totiž sociální síť GAB přestala existovat.
Nejmocnější zbraň
Spojené Státy jsou známé svou až fanatickou obhajobou absolutní svobody slova. Respektive – byly známé. Sociální sítě proměnily společnost od základu, do té míry, že se zpochybňují právě i tyto absolutní axiomy. Před 15 lety byly prvotní sociální sítě brány jako příjemné zpestření a obohacení komunikace mezi lidmi (něco jako společenské kluby, jen člověk nemusel vytáhnout paty z domu), dnes se ze sociálních sítí stala nejmocnější zbraň, kterou má k dispozici prakticky kdokoliv, kdo má připojení k internetu.
Stačí, když si zaplatíte internetovou farmu plnou trollů v Pákistánu, na Ukrajině nebo v Makedonii, a můžete přepisovat dějiny.
Pokud chtěla některá země před 15 lety vyhrát válku, musela investovat miliardy a miliardy dolarů do vojenské síly. Dnes stačí (s trochu nadsázky) zaplatit internetovou farmu v Pákistánu, na Ukrajině nebo v Makedonii a můžete doslova a do písmene přepisovat dějiny.
Nejsou to rasisti, ale...
GAB vznikl v roce 2016, v době, kdy na Twitteru působilo 50 000 ruských propagandistických botů a kdy Twitter i Facebook zásadním způsobem pomohly ovlivnit americké volby. Mark Zuckerberg, šéf Facebooku, napsal 1. ledna 2016 na svůj profil: „Ve chvíli, kdy svět čelí novým výzvám a příležitostem, nechť všichni najdeme odvahu postupovat stále kupředu.“ Největší sociální síť světa s dvěma miliardami uživatelů se tehdy snažila vyrovnat s mnoha kontroverzemi: obviněním z podpory imperialismu v Indii, cenzury historických fotografií a živého přenosu porušování lidských práv.
Ikonickou fotografii z vietnamské války Facebook stáhnul kvůli dětské nahotě.
Tato obvinění byla jednou z možných a de facto pravdivou interpretací skutečnosti: popisované činy se skutečně staly a obě společnosti se k nim buď přiznaly okamžitě, nebo až po delším veřejném tlaku a soudních jednáních. Slovo interpretace je zde použito oprávněně: zatímco sociálním sítím byly podsouvány zlé úmysly, z hlediska vedení obou sociálních sítí se jednalo o prostou svobodu slova a konání, která byla dostupná všem bez rozdílu. Nové komunikační technologie uvedli do života lidé, které by nikdo soudný nepodezíral z žádného z výše uvedených přečinů: nikdo nevěřil, že by Mark Zuckerberg nebo Jack Dorsey opravdu podporovali neokolonialismus či cenzuru.
Reklama
A právě střet s reálnou lidskou povahou a konfrontace s reálným dopadem působení komunikačních sítí, které se najednou staly ultimátní zbraní, přiměla obě společnosti přijmout řadu opatření, která šla na první pohled proti smyslu volného šíření informací – Twitter zrušil desítky milionů účtů, Facebook zašel tak daleko, že zavedl speciální pravidla pro politické kampaně. Cíl byl jasný: zamezit vlivu sociálních sítí na politické dění.
300 znaků a 5 milionů dolarů
A v takové atmosféře přišel na svět GAB. Fungoval na stejném principu jako Twitter: zprávy (statusy) měly 300 znaků a říkalo se jim “gaby”. A hlavně: pro uživatele kromě těchto technických limitů neexistovala žádná omezení. V době zvyšujících se restrikcí, omezování opravdové a ničím neomezované svobody slova se stala síť, co sama sebe prohlašovala za “alternativu Twitteru” a “propagátora svobodného vyjádření”, útočištěm těch, kteří na hlavních sociálních sítích už neměli prostor k vyjadřování. Své profily zde zřídily prominentní ultrakonzervativní postavy, například Milo Yiannopoulos z Breitbart News, Andrew Anglin, majitel neonacistického webu Daily Stormer, Richard B. Spencer, autor termínu “alt-right”, používaného pro americké rasisty, nebo v Česku dobře známý rozhlasový moderátor a konspirační teoretik Alex Jones, který tvrdil, že se na GAB uchýlil právě kvůli cenzuře.
„Vyhodili vás z Twitteru? Tenhle web slibuje, že na něm můžete říkat, co chcete.“
GAB jako sociální síť vznikl v roce 2016. V roce 1999 si doménu registrovala Greater Atlantic Bank, která o pár let později zkrachovala a doména zpustla. V roce 2016 na ní Andrew Torba, tehdy pětadvacetiletý zaměstnanec technologické společnosti Kuhcoon, spustil sociální síť GAB, protože podle jeho přesvědčení “nastal čas poskytnout svobodný prostor, kde se každý bude moct svobodně vyjadřovat bez obav z cenzury”. Washington Post tehdy otiskl článek s názvem: „Vyhodili vás z Twitteru? Tenhle web slibuje, že na něm můžete říkat, co chcete.“ V roce 2017 získal GAB milion dolarů prostřednictvím crowdfundingu, na začátku roku 2018 ohlásil 400 000 uživatelů, 4,8 milionu dolarů od investorů a plánoval vstup na burzu.
Další z Bowersových repostů: „Pokud bílí nepovstanou TEĎ a nezastaví CELOU imigraci a multikulturalismus a nepozvednou hlas, pak se celá planeta stane třetím světem a jedinou bezpečnou a prosperující zemi budou mít Židé, zatímco celou planetu zachvátí požár.“
Sám Torba prohlásil, že motivací k vytvoření GABu byl fakt, že během prezidentské kampaně v roce 2016 Facebook podporoval autory liberálních postů. Zuckerberg to sice později popřel, ovšem sám je svými liberálními postoji veřejně známý, navíc v roce 2017 najal do své charitativní nadace Joela Benensona, hlavního stratéga kampaně neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. Ta sama při proslovu na Harvardu jednou v nadsázce prohlásila, že by se chtěla stát “prezidentkou Facebooku”.
Židi jsou děti Satana
A v takové situaci si na začátku roku 2018 zřídil Robert Gregory Bowers na GABu svůj profil. Nick měl “onedingo” a v popisu stálo: „Židi jsou děti Satana. Pán Ježíš přichází.“ Jeho posty směřovaly naprosto stejným směrem jako popis jeho profilu – nenáviděl Židy a využil GAB k tomu, aby to dal hodně nahlas vědět. „Otevřete oči! Židi přinášejí špinavé zlo, špinavé muslimy do naší země,“ stálo v jednom z nich. Dva týdny před masovou vraždou v synagoze postnul link na organizaci HIAS (Hebrew Immigrant Aid Society, Hebrejská společnost pro pomoc imigrantům) s komentářem: „Ahoj HIAS! Jak se vám líbí přivádět do naší země nepřátelské vetřelce?“
V kritickou sobotu pak těsně před “akcí” napsal: „HIAS přivádí do naší země vetřelce, kteří budou zabíjet. Nemůžu jen tak sedět a dívat se, jak jdou naši lidé na smrt. Kašlu na váš úhel pohledu a jdu do toho.“
Reakce přišla okamžitě, přece pozdě
Téměř okamžitě po útoku GAB Bowersův profil zrušil. Firma vydala prohlášení, že je “plná smutku a zhnusena”, a nabídla FBI spolupráci: „GAB jednoznačně odmítá a odsuzuje všechny násilné a teroristické činy. Takový byl náš postoj odjakživa.“ Jenže v tu chvíli už od GABu dávali ruce pryč i ti, kteří to nestačili udělat do té doby: PayPal zrušil GABu všechny účty a hostingová společnost Joyent vypnula web úplně.
Technický šéf GABu krátce po masakru rezignoval, jako důvod uvedl “neochabující útoky amerického tisku”.
Už v roce 2016, krátce po založení, vyhodil Apple aplikaci GABu z Appstore kvůli pornografii a hate speech. Google vyřadil stejnou aplikaci z Google Play a GAB jej za to neúspěšně zažaloval. Technický šéf GABu krátce po masakru rezignoval, jako důvod uvedl “neochabující útoky amerického tisku”. Pro každého, kdo před černou sobotou věděl, co je to GAB, pak ale hlavní otázka zněla: Jakto, že to všechno trvalo tak dlouho?
Deset dalších hlav
GAB samozřejmě jakoukoliv vinu popírá. „Sociální média často vynášejí na světlo to nejhorší z lidské povahy,“ uvedl. „Zločinci a zločinné chování existují na všech platformách sociálních médií.“ To je samozřejmě pravda, otázkou ovšem je, do jaké míry jsou ti, kteří tento nástroj lidem poskytují, zodpovědni za důsledky. Je v pořádku omezit svobodu slova v rámci ochrany potenciálních obětí? Jakou míru v tom hrají osobní postoje vlastníků a provozovatelů daných sociálních sítí? Mají pravdu ti, kteří volají po přísné cenzuře? Nebo je naopak v pořádku nechat zodpovědnost na lidech samotných a neplést se jim do toho, jak se snaží tvrdit někteří liberální i konzervativní politici? Americký prezident Benjamin Franklin kdysi pronesl: „Ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost.“ Jak by asi zněl jeho výrok dnes, pár dní po pittsburghské střelbě?
Každá společnost si musí vytvořit samoregulační mechanismy, které se aktivizují předtím, než zárodky zla začnou zapouštět kořeny a stačí vyrůst.
Na žádnou z těchto otázek neexistuje univerzální odpověď. Zrození každé nové technologie (u komunikace a u zbraní to platí obzvlášť) provází přechodné období, kdy si společnost musí vytvořit samoregulační mechanismy, které se aktivizují předtím, než zárodky zla začnou zapouštět kořeny a stačí vyrůst. U GABu to zafungovalo, ale v budoucnu čekají digitální komunitu silnější výzvy: už nyní zcela jistě existují další místa, nové sítě. Na stránkách GABu, který už ohlásil, že přechází k novému internetovému providerovi, teď stojí: „Nezáleží na tom, co napíšete. Nezáleží na tom, jaké sofistikované řeči povedou mluvící hlavy v televizi. Nezáleží na tom, co řeknou verifikované nuly na Twitteru. Máme spoustu možností, zdrojů i podpory. Využijeme každou možnost, abychom udrželi GAB online a bránili svobodu slova a individuální svobodu pro všechny… Zakazujte nás, jak se vám líbí. Kydejte na nás špínu, jak se vám líbí. Myšlenku nezastavíte.“
Jedna hlava byla useknuta, dalších deset jich někde vyroste. Jednou z hlavních podmínek přežití bude naučit se eliminovat jejich vliv.
foto: Profimedia
