Podle statistik čtyři z deseti uživatelů Facebooku tvrdí, že jim nedělá problém dát si od projíždění internetového obsahu dlouhou přestávku. Podle toho, jak se Zuckerbergově firmě daří, to ale nevypadá, že by to někdo reálně zkoušel. The New York Times informují o studii Standfordské univerzity, která byla nedávno publikována na Social Science Research Network a která na tuto skutečnost reaguje osobitým způsobem – poskytuje široké veřejnosti ucelený pohled na „svět bez Facebooku“. Respektive na to, jak by vypadal svět jednotlivců, kteří by se odvážili nejen odpojit, ale i zrušit účet.
Důsledky nejsou nijak překvapivé a nám všem připadnou asi i logické: Více času tráveného s rodinou a přáteli, méně stresu a podnětů k rozčilování, lepší každodenní nálada a životní spokojenost...
Vnitřní degradace
Úsměvné je, co podle průzkumu standfordských odborníků považuje běžný uživatel Facebooku za „delší výpadek“, respektive odpojení se. Jde o jeden den. Spíše než úsměvné je to možná smutné. Jeden den bez Facebooku a jsme na sebe pyšní. Takový přístup má podle odborníků z řad psychologů neblahé důsledky pro duševní zdraví. Neustále se diskutuje o tom, že platforma mění zkušenost každodenního života.
Účastníci průzkumu si minimálně hodinu denně ušetřili čas na rodinu a přátele, sledování televize nebo četbu.
Psychologové tvrdí už řadu let, že užívání Facebooku a dalších sociálních médií se odráží na duševní degradaci, zejména u dospívajících. Objevují se i zprávy o tom, že sociální média způsobují závislosti podobně jako drogy, nebo dokonce mohou měnit struktury v mozku a negativně ovlivňovat schopnost koncentrace, přemýšlení, paměti a podobně.
Aspoň ten Messenger!
Standfordští vědci, vedeni profesory ekonomie Huntem Allcotetem a Matthewem Gentzkowem, oslovili pro účast ve studii jedince starší 18 let, kteří na Facebooku tráví denně alespoň 15 minut. Najít takové dobrovolníky nebylo vůbec těžké. Denní průměr trávení času na platformě se totiž pohyboval kolem 60 minut, aktivnější uživatelé zde dle vlastních slov trávili dvě až tři hodiny denně, někdy i víc. Téměř tři tisíce vybraných uživatelů pak vyplnilo rozsáhlé dotazníky týkající se jejich každodenní rutiny, politických názorů a obecného stavu mysli.
Nepodařilo se ale prokázat, zda sociální média sama o sobě spouštějí depresivní stavy, nebo zda je navštěvují ti, kteří již depresivní jsou.
Polovina z nich byla následně náhodně přiřazena k deaktivaci facebookových účtů na dobu jednoho měsíce. Během tohoto období bylo kontrolováno, aby své účty znovu neaktivovali, navíc účastníci pravidelně dostávali textové zprávy dotazující se na jejich psychické rozpoložení. Funkce Messenger byla uživatelům povolena, protože výzkumníci vyhodnotili, že má jiný charakter než samotný Facebook a slouží výhradně jako prostředek komunikace podobně jako jiné komunikační služby.
Měsíční detox se vyplatil
Po měsíční facebookové abstinenci byli respondenti znovu podrobeni vyplňování dotazníků a zodpovídání otázek. Výsledky byly jednoznačné. Minimálně hodinu denně ušetřili čas pro rodinu a přátele, sledování televize nebo četbu. Ukázalo se, že některým uživatelům chyběly zprávy, které si na Facebooku pravidelně čtou, a udržují se tak v obraze, zejména pak novinky politické.
Reklama
Snad nejdůležitější zjištění se ale týkalo právě vlivu sociálních médií na vnitřní pohodu člověka. Ukázalo se totiž, že sociální sítě skutečně vedou k úzkostlivým stavům, které mohou vyústit až v depresi. Pokud už někdo depresí trpí, pak ji mohou prohloubit. Nepodařilo se ale prokázat, zda sociální média sama o sobě spouštějí depresivní stavy, nebo zda je navštěvují ti, kteří již depresivní jsou. Každopádně lze ale s jistotou tvrdit, že prostor digitálních platforem je s duševními poruchami velmi úzce spjat. Takže takový měsíční detox za zkoušku rozhodně stojí. Už jen proto, aby člověk zjistil, jak moc je na sociálních sítích závislý.
foto: Shutterstock, zdroj: New York Times
