Imigranti ve Finsku vytváří víc pracovních pozic než místní. Má to ale negativní dopad

Možná to bude znít paradoxně, ale čísla nelžou. Podniky, které vlastní imigranti, vytvářejí ve Finsku více pracovních míst než firmy, jež vlastní Finové, kteří se v zemi narodili a úspěšně v ní podnikají. Uvádí to studie Výzkumného ústavu finské ekonomiky (Etla). Etla však zároveň upozorňuje na to, že dopad podniků z řad přistěhovalců na hospodářský růst není tak významný, jak by se dalo předpokládat, protože mnohá pracovní místa, která vytvářejí, jsou málo placená a málo produktivní.

Firmy vlastněné imigranty představují pouze několik procent všech podniků v zemi a jedno procento pracovních sil v podnikatelském sektoru ve Finsku. Tyto společnosti průměrně zaměstnávají 4,4 zaměstnance, což je víc než u firem místních podnikatelů, a průměrné roční mzdové náklady činí 36 tisíc eur (údaj z roku 2016), což už je ale problém. Firmy ve vlastnictví přistěhovalců mají každopádně významnou úlohu jako poskytovatelé zaměstnání pro určité skupiny lidí, uznává Etla.

Nižší produktivita a nižší mzdy

Mika Maliranta, ředitel výzkumu společnosti Etla, v tiskové zprávě uvedl, že podniky vlastněné imigranty mají negativní dopad na růst produktivity ve Finsku. „Vytvořili relativně mnoho nových pracovních míst s nízkou produktivitou, což zpomalilo růst produktivity národního hospodářství.“ Etla také uvedla, že průměrná mzda byla v podnicích vlastněných imigranty o 20 % nižší než v těch, které vlastnili rodilí obyvatelé. Ačkoli mzdy v podnicích vlastněných imigranty v posledních letech výrazně stouply, rozdíl ve mzdách se spíše prohloubil.

Pokud bychom chtěli být důslední, můžeme migranty najít i v čele dnešních globálních firem, které udávají směr světového byznysu.

„Důvodem rostoucích mzdových rozdílů je to, že podniky přistěhovalců neustále vytvářejí nová nízkoplacená pracovní místa. A to ať už v případě, že se zakládají nové, nebo zvyšují počet zaměstnanců v původních firmách,“ vysvětluje Maliranta. Údaje z výzkumu se začaly sbírat už v roce 2016, tedy po velké migrační vlně, a zahrnují téměř 90 tisíc podniků, z nichž téměř čtyři tisíce vlastní přistěhovalci.

Migranti a globální společnosti

Pokud bychom chtěli být důslední, můžeme migranty najít i v čele dnešních globálních firem, které udávají směr světového byznysu. Společnost Tesla, která je průkopníkem (i když aktuálně ne moc úspěšným) v elektromobilitě, založil už v roce 2002 Elon Musk, který pochází z Jihoafrické republiky. Tesla a jeho další (a Muskovi teď podle všeho také bližší) společnost SpaceX nabízí dohromady 18 tisíc pracovních míst.

Když už jsme u Googlu, tak ten v roce 1998 spoluzaložil Rus Sergey Brin. Společnost eBay založil Pierre Omidyar, který je původem z Francie.

V roce 1994 Tchajwanec Jerry Yang ve svých 34 letech spoluzaložil vyhledávací portál YAHOO!. Pro nepamětníky: To byl (a stále ještě je) takový velký předchůdce Googlu. V současné době zaměstnává na 8 600 lidí a v roce 2017 společnost vykázala více než 5 miliard dolarů příjmů.

Když už jsme u Googlu, tak ten v roce 1998 spoluzaložil Rus Sergey Brin. Jedna z největších společností na světě nyní zaměstnává více než 85 tisíc lidí. V roce 2017 vykázala zisk více než 110 miliard dolarů. Společnost eBay založil Pierre Omidyar, který je původem z Francie. eBay změnil způsob, jakým nakupujeme online, a spustil platformu pro tisíce malých podniků po celé zemi. V roce 2017 přinesl tržby téměř 10 miliard dolarů a zaměstnává přes 14 tisíc lidí.