Američané věří zprávám ze satirických webů. Bude je (ty zprávy) potřeba označit?

Magazín The Conversation informuje o svém vlastním výzkumu, který odhalil, kolik lidí nedokáže rozeznat politickou satiru od skutečné zprávy. Ta je pak často mylně zaměňována za lživou informaci, ačkoliv se ve skutečnosti jedná třeba jen o nevinný žert. Tým výzkumníků magazínu spolu s profesorkou komunikace z Ohio State University Kelly Garretovou strávil nějakou dobu studiem dezinformací, satiry a sociálních médií. Během několika posledních měsíců se přitom zaměřili na názory Američanů, jež se týkají významných politických otázek.

Identifikovali přitom řadu pravdivých i nepravdivých příspěvků, které byly široce sdíleny na sociálních médiích, a zjistili, že řada z těchto příspěvků se nesnažila čtenáře vědomě oklamat, ale že prostě jen pocházely ze satirických stránek. Jak se ale ukázalo, čtenáři jim věřili.

Jak poznat satiru?

Závěry, které Conversation z výsledků studie vyvodil, byly jednoznačné. Pravdou je, že pochopení online politické satiry mnohdy není snadné. Řada satirických webů záměrně napodobuje tón a vzhled těch zpravodajských.

Neschopnost Američanů dohodnout se, co je a není pravda, je každopádně podle magazínu problémem demokracie.

Abyste rozeznali satiru od skutečné zprávy, musíte být obeznámeni s problémem, o němž se hovoří. Musíte pochopit, jak vypadá normální politická rétorika a musíte ji umět odlišit od přehánění. Pokud tohle všechno neučiníte, je poměrně jednoduché zaměnit satirickou zprávu za doslovnou. Neschopnost Američanů dohodnout se, co je a není pravda, je každopádně podle magazínu problémem demokracie. Takže co se s tím dá dělat?

Satiru je třeba označit?

V jiné nedávné studii Conversation porovnával účinnost různých způsobů označování zavádějícího obsahu na sociálních médiích. Během testování výzkumníci příspěvek označili jako satirický. Následovala zpráva, která obsahovala upozornění, že obsah pochází ze satirického webu. Výzkumníci z Conversation zjistili, že takové označení příspěvku jako satiry bylo neskutečně účinné.

Uživatelé takovým příběhům méně věřili, méně je sdíleli a zdroje, z nichž byly přejaty, považovali za méně důvěryhodné. To naznačuje, že jasné označení obsahu jako satiry může uživatelům sociálních médií významně pomoci orientovat se v mnohdy matoucím zpravodajském prostředí. Pak je jen otázka, jestli to náhodou nebude i konec satiry...