Česká aplikace Poetizer už má milion básní. Denně přibývají stovky z celého světa

Jsou to necelé dva roky, kdy jsme si s Lukášem Sedláčkem, zakladatelem institutu ELAI, povídali o jeho novém projektu, aplikaci pro básníky, básně a milovníky poezie zvanou Poetizer. Vypadalo to jako takový romantický nápad, kde si slovní ekvilibristiku bude zkoušet pár nadšenců. No a ani ne po dvou letech tu máme nejen aplikaci pro méně či více amatérské básníky z celého světa, ale vlastně i takovou digitální sbírku, která obsahuje už milion básní.

Tak jen takový malý příklad ze středečního rána, konkrétně toho z 13. května (pozor, jde o redakční překlad z angličtiny): Báseň se jmenuje Smoke and Mirrors. "Když si zapálím jointa, mám za to, že život je výlet. Celá ta jízda je ale děvka... Ale někdy se rozzáří." Tak to je jeden pokus přibližně ze 60, které tu ráno mezi osmou a devátou hodinou přibyly. Pokud dobře počítáme, jde o jedu báseň za minutu. Zřejmě zejména od těch, kteří nemůžou spát a těší se, až své noční dílo ráno připnou na Poetizer...

Lék na duši

Ještě před několika lety se přitom zdálo, že poezie v dnešním přetechnizovaném světě už prakticky nikoho nezajímá. Pak se ale stalo to, co nikdo nečekal: Světové trhy s knihami básní najednou začaly rychle růst. Důkazem toho, že je poezie pro lidi důležitá i v současnosti, je právě i stoupající počet uživatelů sociální sítě Poetizer z celého světa.

Užití básní coby intervenční techniky významně pomáhá snižovat deprese, úzkosti a stres.

O prospěšnosti poezie na duševní vyrovnanost člověka informují výzkumné práce už desítky let. Například studie, která v roce 2011 zkoumala vliv básní na náhodném vzorku íránských studentek, ukázala, že jejich užití coby intervenční techniky významně pomáhá snižovat deprese, úzkosti a stres. Ale už téměř o třicet dřív dokázal profesor psychologie Kenneth Edgar s pomocí poezie zásadně ulevit muži trpícímu depresivní poruchou. A podobných příkladů existuje mnohem víc.

Proč zrovna poezie? Výzkumníci si ve Velké Británii v letech 1994 a 1995 mimo jiné položili i otázku, jakým způsobem se to děje, tedy jak takzvaná poetoterapie vlastně funguje. Respondenti průzkumu uvedli (42 %), že v oblasti čtení na ně pozitivně působí především rytmus a intenzita hlasitosti předčítání, rovněž 42 % pak uvedlo možnost identifikace s obsahem poetického textu. V oblasti psaní pak vnímali jako největší přínos vyventilování emocí (56 % dotazovaných).

Instagramová resuscitace

Jenže před několika lety se zdálo, že veršované texty mají na kahánku. Téměř nikdo je nekupoval, vypadalo to, že se o ně zajímá už jen pár nejzarytějších nadšenců. Ještě v roce 2015 psal americký deník The New York Times o tom, že poezie nejspíš směřuje k zániku. Ovšem už o rok později se ve Velké Británii najednou prodalo víc než milion knih básní a poezie se dokonce s 13% podílem stala lídrem celkového nárůstu knižního trhu. Čím dál víc knih s veršovanými texty se začalo prodávat mimo jiné i ve Spojených státech, kde se v současnosti psaní či čtení básní věnuje okolo 40 milionů lidí.

Za tímto zmrtvýchvstáním podle všeho stály především sociální sítě. Staly se totiž motorem vzniku a také vzestupu takzvaných instabásníků, kteří sdílejí zejména na Instagramu své drobné kompozice. V důsledku toho se řada jejich postů díky mnohdy naprosto nekontrolovatelnému šíření stává takzvaně virálními.

Terapeutické účinky

Právě celosvětový vzestup obliby poezie byl jedním z důvodů vzniku české sociální sítě Poetizer. „Básně si píšu od deseti let a moje láska k nim vedla k nápadu vytvořit Poetizer,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel Poetizeru. „Jsem nesmírně rád, že se tahle moje vášeň propojila s globálním zájmem o poezii.“

Na konci roku 2018 jsme platformu uvedli do USA a dnes tvoří Američané převážnou většinu našich uživatelů.

Poetizer před rokem a několika měsíci spustil novou platformu, kterou v současnosti využívá už 100 tisíc lidí z více než 120 zemí a vzniklo na ní na milion básní. „Na konci roku 2018 jsme platformu uvedli do USA a dnes tvoří Američané převážnou většinu našich uživatelů,“ popisuje Lukáš Sedláček, podle kterého je zřejmé, že se poezie v současné době stává aktuální nejen pro mladé, ale obecně pro všechny lidi.

„Stále víc se také ukazuje, že ti, kdo trpí úzkostmi, jsou rádi, když své stavy mohou sdílet s ostatními, což má na ně prokazatelně terapeutické účinky. Proto jsem přesvědčen, že poezie může být jedním z nástrojů, které nám v současné krizi pomohou zvýšit naši psychickou odolnost.“