Trochu se to dalo čekat. Vlastně, hodně se to dalo čekat. Jen co se uzavřely volební místnosti a začaly se sčítat hlasy, oba kandidáti na amerického prezidenta začali prohlašovat, že jsou vítězi. Nejdříve opatrně a pak už Donald Trump i otevřeněji s tím, že pokud náhodou nevyhrál, tak se obrátí na Nejvyšší soud (kam před volbami dosadil svoji nominantnku Amy Coney Barrettovou). Pravdou každopádně je, že cesta k potvrzení výsledků voleb může být ještě strastiplná.
Volebním dnem (to ještě víme) bylo úterý 3. listopadu. V jednotlivých amerických státech hlasování končilo v různých časech (Aljaška je od Floridy přece jen nějaký časový kousek). První volební součty z východního pobřeží USA byly zveřejňovány už v sedm hodin večer místního času. No a celou středu našeho času následovalo průběžné sčítání hlasů.
Hlasy volitelů
Hned po první povolební noci bývá obvykle sečteno dost hlasů na to, aby byl znám vítěz. Ale i v této fázi, kdy je spočítána většina, nikoli všechny hlasy, se jedná o takzvanou projekci, nikoli o konečný výsledek. O vítězi totiž nerozhoduje prostý součet hlasů, ale zisk vítězství v dostatečném počtu amerických států.
Asi polovina států přijme ještě poštovní hlasy, které dorazí po 3. listopadu, pokud budou označeny poštovním razítkem s datem do 3. listopadu.
Americký prezidentský volební systém je nepřímý. Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie. Těch je celkem 538 a jsou vybíráni z každého státu proporčně podle počtu obyvatel. Florida tak má například přes 50 volitelů, ale nejmenší státy třeba jen tři. Pokud tedy jeden z kandidátů vyhraje v Minnesotě, moc mu to nepomůže, získá jen tři hlasy tamních volitelů. K získání Bílého domu je zapotřebí získat nadpoloviční většinu, tedy 270 hlasů volitelů. V roce 2016 byl za vítěze voleb prohlášen Donald Trump poté, co ho nad tuto magickou hranici posunulo vítězství ve Wisconsinu. Trump tehdy získal celkem 304 hlasů a Hillary Clintonová uznala výsledek už 9. listopadu, tedy den po uzavření volebních místností. Letos to je ale jinak.
Zdržuje to covid
Zásadní změny (stejně jako do našich životů) přinesla totiž do voleb pandemie koronaviru. Více lidí než obvykle hlasuje dřív, ať už poštou, nebo osobně. Poštovní hlasy se obvykle počítají déle, protože musí projít složitým ověřováním, například kontrolou podpisu a adresy. Některé státy, jako je Florida a Ohio, umožnily, aby tento proces začal týdny před samotným volebním dnem, takže hlasy byly připraveny ke sčítání už před 3. listopadem. V těchto státech bylo tedy možné znát vítěze už během volební noci. Jiné státy, jako je Pensylvánie a Wisconsin, přednostní zpracování hlasů odevzdaných či poslaných předem, tedy před volebním dnem, neumožňují. Tyto státy mohou hrát zásadní roli a úřady očekávají, že sčítání může trvat i několik dnů.
Úřady ve 44 státech v souvislosti s volbami už před 3. listopadem evidovaly dohromady více než 300 žalob.
Co dalšího může oddálit vyhlášení vítěze voleb? Asi polovina států přijme ještě poštovní hlasy, které dorazí po 3. listopadu, pokud budou označeny poštovním razítkem s datem do 3. listopadu. Takže se některé hlasy započítají až několik dní po volebním dnu. Očekává se také nárůst počtu hlasů odevzdaných lidmi, kteří nejprve požádali o poštovní hlasování, ale nakonec se místo toho rozhodli hlasovat osobně. Jejich hlasy vyžadují zvláštní kontrolu, aby se zajistilo, že lidé nehlasovali dvakrát.
Až když je jasno
A jak se vůbec hlasy počítají? Většina hlasovacích lístků, papírových nebo digitálních, je zpracovávána strojově. Tam, kde stroje selžou, nastupují lidé a započítají nezpracované hlasy. Po uzavření volebních místností jsou údaje o hlasování zasílány na volební ústředí. Někdy se to provádí elektronicky, jinde však musí být paměťová zařízení obsahující data doručena fyzicky nebo přečtena po telefonu. Jakmile jsou volební data doručena na ústředí, začnou se zobrazovat na oficiálních webových stránkách daného státu. Když má stát dostatek hlasů k tomu, aby mohl jasně říct, že náskok jednoho kandidáta už druhý nemůže dotáhnout, vyhlásí média vítěze daného státu. Tyto neoficiální výsledky jsou ovšem certifikovány až o několik týdnů později, kdy jsou stvrzeny státními úředníky. Konečné součty se mohou lišit, ale nijak drasticky.
Co se stane, pokud budou výsledky voleb sporné? Úřady ve 44 státech v souvislosti s volbami už před 3. listopadem evidovaly dohromady více než 300 žalob. A obzvlášť letošní prezidentské volby mohou přinést dost sporů – od požadavků na identifikaci poštovního hlasování přes změny související s koronavirem až po napadání samotného volebního systému.
A jak už jsme vzpomněli na začátku, současný prezident tvrdí, že volby mohou skončit u amerického Nejvyššího soudu. Proč taky ne, výsledky mohou být těsné. Například v roce 2000 demokrat Al Gore prohrál na Floridě (a tím pádem pak i v celých prezidentských volbách) o 537 z celkových téměř šesti milionů hlasů. Poté následoval kontroverzní proces přepočítávání, který trval déle než měsíc. Nakonec Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch republikána George W. Bushe. Ale to už je dávno.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC
