Jan Švejnar o amerických volbách i Česku: Babiš není extrémní jako Trump

Americkým volbám už dávno odzvonilo, nicméně kandidát republikánů a stále ještě „stávající“ prezident Donald Trump svou porážku stále neuznal. A zdá se, že se boje za „neuznání své porážky“ jen tak nevzdá. „To je velmi unikátní případ,“ říká o Trumpově přístupu Jan Švejnar. „Neznám v historii nikoho jiného, kdo by zaujal takový postoj. Také mě překvapuje, jak těsný byl výsledek voleb. Zejména první noc se zdálo, že by Trump mohl znovu vyhrát. Je až neuvěřitelné, že ho tolik lidí znovu volilo.“

S česko-americkým ekonomem, který současně působí na univerzitě v Praze i v New Yorku, jsme si přes Skype povídali o tom, jak vítězství (ať si o něm Donald Trump myslí, co che) Joa Bidena ovlivní Ameriku i Evropu, jakou roli hrají v extrémní polarizaci názorů současná média i populističtí vůdci a zda Andreji Babišovi hrozí v českých parlamentních volbách příští rok něco podobného jako Donaldu Trumpovi.

Změnila už někdy v minulosti žaloba výsledek amerických voleb?

Myslím, že ne. Tedy, když v roce 2000 kandidoval Al Gore versus Bush mladší, výsledky byly velmi těsné. Poté se to řešilo u Nejvyššího soudu, ten ale nakonec rozhodl pro Bushe. Případ byl kontroverzní v tom smyslu, že se také mohlo jít na začátek a znovu přepočítat všechny hlasy, což se ale nestalo. Žaloba tedy ani v tomto případě nic nezměnila.

Co nakonec doopravdy Donalda Trumpa donutí k tomu, aby výsledek voleb uznal?

Nakonec asi fakt, že bude muset v lednu Bílý dům opustit. Očekávám totiž, že on sám bude pořád tvrdit, že volby byly ukradené, a možná i tento argument použije pro příští volební kampaň. Myslím, že výsledek voleb sám od sebe nikdy neuzná.

Joe Biden prohlásil především k republikánským voličům, že chce být prezidentem všech, že chce Ameriku zase sjednotit. Může se mu to podařit?

Myslím, že to bude strašně těžké a bylo by to těžké pro kohokoli. Amerika je totiž teď opravdu extrémně polarizovaná. Navíc Trump tím, že stále mluví o tom, jaký byly volby podvod a jak je vlastně vyhrál, své voliče samozřejmě ponouká k tomu, aby Bidena neuznali.

Určité změny nyní vidíme, například fakt, že Piráti posilují a že tradiční strany jako ČSSD a KDU-ČSL zápasí o to, aby se vůbec dostaly do sněmovny.

Avšak pokud se nakonec někomu podaří lidi sjednotit, tak to bude právě Biden, protože má za sebou desítky let práce v americkém kongresu jako senátor a potom jako Obamův viceprezident, kdy byl opravdu schopný dojednávat různé záležitosti napříč celým politickým spektrem. Dovedu si tedy představit, že se o to bude pokoušet. Ovšem jak rychle a zda vůbec se mu to povede, to je velká otázka.

Co je podle vás důvodem té extrémní polarizace americké, ale vlastně třeba i české společnosti?

Určitě fungování společnosti jako takové, zejména oblast komunikačních technologií. Když se podíváme na Ameriku ještě před několika desítkami let, lidé měli v televizi na výběr jedny ze tří zpráv a ve všech se víceméně tvrdilo to samé. Tehdy ještě měly televizní stanice, noviny a celkově média ono renomé poměrně velké objektivity.

Kdežto nyní si můžeme na internetu najít nespočet názorů a článků, které podporují přesně to, na co už jsme nějak naladění, tedy naši ideologickou orientaci. Tohoto nového způsobu fungování naší společnosti jsou pak samozřejmě schopni využít populističtí demagogové, jako je například Orbán nebo Trump. Ideální by tedy bylo najít způsob, jak moderní technologie využít trochu jiným způsobem, a to tak, aby se lidé od sebe tolik neizolovali a více si vyměňovali názory.

Jakou roli podle vás sehrála ve výsledku voleb globální pandemie, Trumpův dosavadní přístup k ní a také fakt, že americká ekonomika za poslední rok značně utrpěla?

Myslím, že pandemie sehrála poměrně velkou roli. Zvlášť nyní, kdy jsme na podzim viděli její další vzestup, kterému se v Americe říká třetí vlna. Zrovna ve státech, jež byly Trumpovi nakloněny, jako jsou Michigan či Pensylvánie, v posledním měsíci před volbami udeřila pandemie velmi tvrdě. Takže fakt, že k ní Trump přistupoval do té doby nezodpovědně, určitě ovlivnil při volbách mnoho lidí.

Jaké další Trumpovy kroky podle vás způsobily to, že nebyl zvolen?

Kromě toho, že podcenil pandemii a její vliv na voliče, bych zmínil jeho nepravdivá tvrzení a vlastně celkové chování, které bylo velmi hrubé a pro mnohé zcela nepřijatelné. Například je zajímavé, že ženy volily Bidena mnohem více než muži, a důvodem byl možná právě Bidenův jiný způsob vyjadřování.

Jak vítězství Bidena ovlivní z hospodářského hlediska Evropu? Je pro nás výhodnější?

Ano, protože jedním z Bidenových dlouhodobých cílů je vytvoření spojenectví s Evropou. Také očekávám, že se Amerika navrátí k cílům Pařížské dohody a požádá o opětovný vstup do Transpacifického partnerství. Takže myslím, že Biden se opravdu bude snažit maximálně spolupracovat, protože chápe, že Evropa s Amerikou jsou stále dva nejvýznamnější světové celky, které by si neměly navzájem hospodářsky škodit, například cly a dovozními kvótami.

Určitě teď bude zajímavé sledovat, jestli se americká společnost aspoň částečně sjednotí. Dávají americké volby nějaký signál, jak by mohly příští rok dopadnout české volby do Poslanecké sněmovny?

To je těžké odhadnout. Určité změny nyní vidíme, například fakt, že Piráti posilují a že tradiční strany jako ČSSD a KDU-ČSL zápasí o to, aby se vůbec dostaly do sněmovny. Kdybychom však měli srovnat třeba právě Donalda Trumpa s Andrejem Babišem, tak chování českého premiéra evidentně není tak extrémní. Nebo tedy alespoň podle průzkumů zatím není vidět, že by se od něj voliči nějak výrazně odkláněli.

Jan Švejnar (1952)

Českoamerický ekonom a vysokoškolský pedagog. V současnosti působí jako profesor a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku (Center on Global Economic Governance) na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a jako vedoucí projektu think tanku IDEA. V roce 2008 kandidoval na post prezidenta České republiky. V roce 2005 získal čestný doktorát Západočeské univerzity v Plzni a následně v roce 2009 i Vysokého učení technického v Brně.

Možná to bude tím, že je zatím schopný své chování dostatečně kompenzovat, například tím, že pandemii nebere na lehkou váhu. Trump dělal pravý opak a také nesplnil své sliby, třeba ten, že takzvaným „bílým mužům na středním Západě“ dodá nové pracovní příležitosti. Ani obchodní válka mezi Čínou a Evropou nepřinesla to, co původně tvrdil.

Co byste možná už do příštího roku popřál americké společnosti? A co té české?

Přeji oběma, aby se jim podařilo úspěšně zvládnout pandemii. Musíme si uvědomit, že pandemie a s ní i ekonomická krize ještě stále pokračují, a neměli bychom je podcenit. Od začátku varuji, že pandemie bude mít dalekosáhlé dopady, a to nejen na ekonomiku, ale i na psychiku, na vzdělání, na děti i starší lidi. Zkrátka ovlivní celou společnost a je třeba se jí postavit čelem. Vlády obou zemí už promarnily mnoho času, ale určitě se stále dá v boji s pandemií i ekonomickou recesí mnohého docílit.

Je však třeba hledat poučení v minulosti, například z velké recese před dvanácti lety. Zatímco Amerika tehdy přijala řadu razantních opatření a rychle opět dosáhla prosperity, Evropa situaci podcenila a její obnova tak byla mnohem pomalejší. USA i Česko by se tedy měly vyvarovat nedostatečných řešení. Oběma společnostem bych přál i to, aby se co nejvíc scelily a šly společně rozumným směrem, který bude prospěšný pro stát jako celek a ne nezbytně jen pro jednu část politického spektra, kterou zrovna určitý člověk v čele země reprezentuje.