fbpx

Za současné situace je potřeba deportace pozastavit, minimálně do doby, než se situace zklidní, říká europoslanec Tomáš Zdechovský.

Zveřejněno: 15. 8. 2021

 V posledních dnes se plní sociální sítě rozhořčenými příspěvky, které kritizují českou vládu, že nepomáhá místním spolupracovníkům v Afghánistánu. Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL v sobotu na Facebooku uvedl: nečekáme na vládu, pomáháme už teď. „Ti lidé, kterým jsme já a mí přátelé pomohli, jsou už v bezpečí a nejsou ani ve státech sousedících s Afghánistánem,“ dodal s tím, že více nemůže z logických bezpečnostních důvodů sdělit. Situace se mění každou chvíli a už v sobotu večer rozhodla bezpečnostní rada, že z Afghánistánu místní pracovníky a tlumočníky přeci jenom evakuuje. Zároveň ovšem Jan Hamáček prohlásil, že Česká republika nepozastaví deportace Afghánců, kteří u nás již o azyl žádají – to ovšem nejsou ti, které nyní chceme z Afghánistánu evakuovat: „Rozsah spolupracovníků je za 20 let, co tam působila česká armáda, obrovský,“ říká Tomáš Zdechovský. „Afghánská rodina není prostě rodina táta, máma a dvě děti, je to rodina třeba o 20–30 členech a vlastně celé ty rodiny byly do procesu pomoci zainteresované.“

Západní státy pomáhají tisícům lidí, u nás se v rámci té vládní pomoci bude jednat o řekněme poměrně stejný počet?

U nás by se mělo jednat o několik stovek podle odhadu bývalých válečných veteránů, kteří v Afghánistánu sloužili. A jsou to nejenom spolupracovníci, u nás se mluví pořád o tlumočnících, ale jsou to také řidiči, technici, lidé, kteří tam třeba zajišťovali servis, zásobování, úklidy, další a další věci.  

Tahle vláda hraje dneska s podporou komunistů a SPD, tak to je i ten hlavní důvod, proč není ochotná těmto lidem ve skutečnosti pomoci, ale tito lidé opravdu nasazovali životy.

Jan Hamáček sdělil, že deportace Afghánců, kteří neúspěšně žádají o azyl, se nepozastaví. To je to, co učinily i významné západní velmoci, Andrej Babiš naopak večer prohlásil, že tlumočníkům, já tomu rozumím, že spolupracovníkům, bylo to možná řečeno v rychlosti, pomůžeme, ale mluvit o tom nelze. Ale ti žadatelé o azyl, o kterých mluvil Jan Hamáček, ti už jsou u nás?

Česká republika se v průběhu jara, a to se asi málo ví, stala místem, kde žádají o azyl i třeba pákistánští křesťané, se kterými já jsem dlouhodobě, 8 let, v poměrně velkém kontaktu, tak i Afghánci, kteří začali utíkat před Tálibánem už v průběhu jara. Ve chvíli, kdy se situace začala hrotit, prodali tito lidé svoje domy a odešli. A řada z nich není schopna doložit důvod, proč jim hrozí nebezpečí, takže ze strany českých úřadů byli odmítnuti jako žadatelé o azyl. A podle současné legislativy bychom je měli deportovat do zemí, odkud přišli – řada z nich přišla přes Turecko nebo přes Amsterodam. Tyto země by je měly potom deportovat zpátky třeba do Afghánistánu. Za současné situace je potřeba deportace pozastavit, minimálně do doby, než se situace zklidní. Afghánistán může každou chvíli padnout a rozhodně už ho nebude možno v takovém případě považovat za bezpečnou zónu. 

Tomáš Zdechovský

Politik (KDU-ČSL), krizový manažer, mediální analytik, básníka autor. Od roku 2014 je za svou mateřskou stranu členem Evropského parlamentu. Patří mezi nejvýznamnější Čechy v bruselských strukturách, je držitelem ocenění Hvězda Reflexu. Je spoluzakladatelem Asociace internetových novinářů a Institutu politických a ekonomických studií. Často se angažuje v zahraničních kauzách, týkajících se České republiky, například v případu Miroslava Farkase a Markéty Všelichové, vězněných v Turecku, nebo v případu Evy Michalákové v Norsku.

Mám tomu tedy rozumět správně, že západní velmoci nebo respektive západní státy ty deportace pozastavily, my jsme je nepozastavili, to znamená, že my sice sem přivezeme nějaké tlumočníky, ale ti lidi, kteří už tady jsou, zase pošleme zpátky do toho pekla. Tohle chce česká vláda udělat?

Ano. Česká republika chce vyslat jakoby signál, aby ti lidé nemířili sem, aby zůstali v první bezpečné zemi. Na druhou stranu nejedná se o tisíce lidí, v současné době se jedná o desítky případů, kdy byli odmítnuti. Dneska se situace výrazně změnila, proto jsme apelovali, nejenom já, ale i další kolegové z koalice SPOLU, abychom opravdu teď tyto deportace pozastavili. Prostě nemáme, kam ty lidi vrátit, a pokud bychom je vrátili do Kábulu, tak většina těchto lidí zřejmě dlouho nepřežije. Když v Afghánistánu udáte někoho, kdo spolupracoval s koaličními vojsky, tak dostanete podíl na majetku, který mu je zabaven. A tady je potřeba, aby naše země důkladně zvažovala, koho a kde budeme deportovat. A Afghánistán opravdu není v současné době bezpečné místo pro nikoho.

Vy jste napsal: „Nečekáme na vládu,“ myšleno tedy s tou evakuací, a kdo to je tedy v tom případě „my“?

Parta lidí, kteří jsme se dali dohromady v červnu na základě toho, že už v červnu mě upozornil bývalý vojenský veterán na několik rodin, které měly zájem dostat se do České republiky, a bohužel legálně nebylo možno prostě je sem přesídlit, zkoušeli jsme napsat dopisy na ministerstva, ale nikdo nám na to neodpovídal, takže se vymyslelo, že se těmto lidem pomůže dostat do bezpečné země. A složili jsme se na přesun, respektive na letenky nebo jízdu autem. 

Jak si myslíte, že ovlivňují postoje Česka v otázce Afghánistánu blížící se volby?

Hodně. Tahle vláda hraje dneska s podporou komunistů a SPD, tak to je i ten hlavní důvod, proč není ochotná těmto lidem ve skutečnosti pomoci, ale tito lidé opravdu nasazovali životy. Ono být tlumočníkem koaličních sil v provinciích, které dříve ovládal Tálibán, je poměrně dost nebezpečné a řada těch lidí zemřela. Já opravdu nevím, kdo je třeba na těch seznamech a koho budou evakuovat. Jestli to budou všichni tlumočníci nebo i ti spolupracovníci. 

Můžete aspoň rámcově naznačit, jak bude vypadat pomoc v rámci třeba té skupiny přátel, o které jste se zmínil, a jak bude vypadat pomoc dále?

My v současné době neznáme další případy, protože s řadou těch lidí jsme ztratili kontakt, a tím, jak rychle Tálibán postupuje, tak oni se dnes nachází na území, které už je de facto ovládané Tálibánem. Budeme se snažit na tyto lidi upozornit české nebo zahraniční úřady. Někteří z těchto lidí se dostali na list jiného státu, třeba Velké Británie, nebo žádají o víza v Kanadě. Ta situace posledních 14 dní je velmi nepřehledná. Z našeho pohledu je hloupé, kdyby se tam ti lidé nechali, protože je čeká smrt, vězení, mučení nebo něco, co do budoucna ovlivní jejich život, a ne pozitivním způsobem. 

Související…

První žena afghánského graffiti riskuje pro umění vlastní život
Markéta Buchtová

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...