Workoholismus v Silicon Valley: Proč chodit domů, když je v práci všechno?

Je to jako s jídlem. Když vám chutná, chcete pořád víc, až najednou zjistíte, že nevíte, kdy máte dost. A nedokážete s tím nic udělat. Protože se to vymklo vaší kontrole a zasáhnout je už nad vaše síly. A tak se podvolíte. Vítejte v dnešním "světě práce".

Ve Velké Británii se cítí 4 z 5 lidí provinile, když onemocní a nemohou pracovat. Čtyřiašedesát procent tvrdí, že je pro ně těžké z práce odejít domů, a 77 procent souhlasí, že v zemi nepanuje rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Tolik data výzkumné agentury Streetbees, které pocházejí z časů těsně před covidem.

Zrychlená doba si zkrátka žádá zrychlené činy. Zdánlivá pracovní efektivita, kterou prezentují velké nadnárodní korporace ze Silicon Valey, spíš nebezpečně připomíná workoholismus. Elon Musk se tak například v roce 2018 chlubil a zároveň politoval, jak v Tesle pracuje 120 hodin týdně. A ruku na srdce nebo kamkoli jinam, že "toho máme fakt hodně", si občas nebo pořád stěžujeme všichni.

Opačný efekt

Podle profesora Andrého Spicera, který se na Cass Business School v Londýně zabývá chováním organizací, existuje spousta důkazů o tom, že extrémně vysoké pracovní úsilí jen snižuje výslednou celkovou produktivitu. To potvrzuje i výzkum jeho kolegy Hanse Frankorta, který tvrdí, že zvýšené pracovní úsilí – jak v čase, tak v intenzitě – vede nejen ke snížení spokojenosti v osobním životě, ale také k horším výsledkům v kariéře.

Spánek je nutné na úkor vyšší pracovní efektivity snížit na maximálně možné minimum.

„Ve skutečnosti dosahovali lidé, kteří popsali svou práci jako činnost vyžadující velkou rychlost nebo s krátkými lhůtami, ještě horších výsledků než ti, kteří odpovídali kladně na otázku, zda musí pracovat přes čas,“ popisuje Frankort. Se spoluautorem studie Argyrem Avgoustakim tak apelují, aby zaměstnavatelé zvážili snížení objemu intenzivní práce ve svých firmách.

Pracovní den nekončí

Jedním z předních propagátorů nikdy nekončících pracovních dní je už poměrně dlouhou dobu výše zmiňovaná skupina firem ze Silicon Valley. Právě její technologický sektor je zodpovědný za nástroje, které lidé používají, aby si práci mohli odnést domů, na dovolenou a vlastně kamkoliv. Sítě, notebooky, chytré telefony, cloudy. Díky těmto skvělým vynálezům dnes není téměř možné pracoviště opustit. A to nejen v samotné Silicon Valley, ale i v podobně velkých společnostech, které tyto nástroje využívají s tím, že "zjednodušují práci".

Tento trend totiž ovládl celý svět. A co je ještě horší? Že jej dobrovolně následujeme. A dokonce s radostí. S tím souvisí i nepřetržitý pracovní den, který firmy podporují koncepty bezplatných snídaní, obědů i večeří, školních areálů a školek, fitness center. To vše se soustředí v pracovním prostředí, areálu, komplexu budov… Kdo by potom chodil domů, když v bezprostředním dosahu zaměstnání najde vše, co potřebuje pro spokojený život?

Podobně iluzorní představu dokonalého pracovního světa vytváří i koncept takzvaných neomezených dovolených.

Slovo spokojený je samozřejmě myšleno v uvozovkách. I spát se ve světle toho všeho zdá tak nějak zbytečné. Spánek je naopak nutné na úkor vyšší pracovní efektivity snížit na maximálně možné minimum. A pak to dopadá tak, že se usídlíte v kanceláři, kde povedete sladký život se svou prací. Jako zaměstnanec Googlu Brandon, který se stal v roce 2015 známý tím, že žil v areálu firmy v obytné dodávce.

Iluzorní dovolená

Podobně iluzorní představu dokonalého pracovního světa, kde je na vše čas a nikdo netrpí nedostatkem ničeho, vytváří i koncept takzvaných neomezených dovolených. Zaměstnanci společností, jako je Google nebo Facebook, v konečném důsledku pak nevěděli, kolik dní si v rámci takové "neomezené dovolené" mohou vybrat, a tak to skončilo tím, že si raději nenárokovali dny žádné.

Vyhlídka na neomezenou dovolenou patří prý ale mezi britskými uchazeči o práci mezi nejatraktivnější pracovní lákadla.

Problém je údajně tak velký, že některé korporace musely zavést opačnou politiku minimálních dovolených, které mají zabránit vyhoření zaměstnanců a pomoci zaměstnancům určit, na kolik dní dovolené tedy vlastně mají nárok. Vyhlídka na neomezenou dovolenou patří prý ale mezi britskými uchazeči o práci mezi nejatraktivnější pracovní lákadla. Podle agentury Streetbees má tak neomezená a minimální dovolená přibližně stejný počet příznivců. Pokud se dá tedy mluvit o dovolené.

Jídlo jako přežitek

Další kuriozitou je podnikatelský počin softwarového inženýra z Atlanty Roba Rhineharta, který bez předchozích zkušeností s výživou smíchal dohromady spoustu živin, z nichž vzniklo "vysoce výživné jídlo" Soylent. To má přibližně 400 kalorií na porci a poskytne prý vše, co tělo potřebuje k životu. Navíc nemá žádnou chuť, takže vlastně chutná všem. A co je skvělé? Můžete si ho objednat online a rychle do sebe dostat. Čili ušetříte další cenný čas, abyste mohli více pracovat a nemuseli se zdržovat zdlouhavým pojídáním jídla, kterému beztak předchází zdlouhavé vybírání pokrmu.

Pro normální jídlo si musíte také někam dojít. A i když je třeba jídelna nebo restaurace v blízkosti kanceláře, těch pár kroků vás přece jen zdrží… A tak ačkoliv společnost Soylent spotřebitele vytrvale upozorňuje na to, že její produkty jsou určeny jako náhrada za jídlo, ale ne za každé jídlo, získává si stále více příznivců, kteří se jejími doporučeními zřejmě zcela přesně neřídí. Prostě jím nahrazují jídla veškerá. Takže dobrou chuť a hezkou neomezenou dovolenou na pracovišti, ze kterého není potřeba odcházet někam domů, kde musíte ještě navíc platit nájem.