Poslední sbohem Stephena Hawkinga: Přijde den, kdy nás nahradí superlidé

Světoznámý fyzik Stephen Hawking zemřel v březnu 2018. Autor publikace Stručná historie času ovšem vyvolává kontroverze i po smrti. Britský nedělník Sunday Times zveřejnil úryvek z jeho esejí, jež mají v těchto dnech vyjít v knižní podobě pod názvem Stručné odpovědi na velké otázky. Vědec nám v nich vzkazuje, že genetické inženýrství pravděpodobně pomůže stvořit nový lidský druh, který následně zničí zbytek lidstva.

„Jsem si jistý, že už během tohoto století se lidé naučí modifikovat jak inteligenci, tak instinkty, jako je třeba agrese,“ napsal Hawking ve svých posledních úvahách nad vesmírem. „Bude přijato mnoho zákonů proti genetickému inženýrství na lidech. Někteří lidé ale nebudou schopni odolat pokušení vylepšit si vlastní schopnosti, jako je paměť, odolnost vůči nemocem, inteligence nebo i délka života.“ Podle vědce půjde především o nejbohatší členy populace a jejich děti.

Superlidi a podlidi

To bude mít za následek velké komplikace pro ty „nevylepšené lidi“, kteří superlidem nebudou schopni konkurovat. Postupně vymřou, nebo se stanou úplně bezvýznamnými a utlačovanými. Místo nich nastoupí rasa „sebenavržených“ lidí, kteří se budou zlepšovat v neustále se zrychlujícím tempu.

Otázka ovšem je, zda by rodiče kvůli obavám z vedlejších účinků chtěli takové zásahy před narozením dítěte riskovat.

Editace genů se dá vzdáleně přirovnat k počítačovému spelleru – schopnosti vyhledat a přepsat chybná slova v textovém souboru. Akorát zde místo úpravy slov přepisujeme biologický kód DNA, který tvoří jakýsi manuál instrukcí živého organismu. Díky editaci genů dokážou vědci konkrétní geny vypnout, napravit škodlivé mutace a změnit aktivitu specifických genů v rostlinách, zvířatech a už i v lidech.

V poslední době se mluví konkrétně o technice Crispr-Cas9, jde o DNA editující systém vynalezený v roce 2012, který umožnil vědcům modifikovat nebezpečné geny a přidávat nové. Nemocnice Great Ormond Street tímto způsobem například vyléčila množství dětí nemocných leukémií.

Příběh spermabanky

Editovat DNA by mělo jít už i u nenarozených dětí. Kdo by také nechtěl mít geniálního potomka? Otázka ovšem je, zda by rodiče kvůli obavám z vedlejších účinků chtěli takové zásahy před narozením dítěte riskovat. Také astronom Martin John Rees, který byl Hawkingův přítel na Cambridgské univerzitě, se známým vědcem často nesouhlasí. Vzpomněl si na případ spermabanky v Californii, která svého času poskytovala pouze „elitní“ spermie, zahrnující například ty od výherců Nobelových cen. Za to ostatně byla mohutně kritizována.

Lidstvo možná není tak posedlé dokonalostí, jak předpokládal slavný vědec.

Její zakladatel se totiž takovýmto způsobem „páření“ snažil vyšlechtit celou skupinu extrémně chytrých a talentovaných lidí. Ti, kteří byli tímto způsobem skutečně počati (přibližně 215 dětí), však ani po mnoha letech nezačali vykazovat nějaké extrémní životní úspěchy. Někteří si dokonce stěžují na tlak, který je na ně kvůli vysokým očekáváním vyvíjen. Klinika nakonec musela ukončit činnost kvůli nedostatečné poptávce. Lidstvo tedy možná není tak posedlé dokonalostí, jak slavný vědec předpokládal.