Protože Evropská unie schválila nová pravidla pro geneticky upravené potraviny, nebudou muset od července 2028 výrobky z vybraných geneticky editovaných rostlin nést označení GMO. Může to být ovoce, zelenina, výše zmiňované banány, rýže odolnější proti chorobám a s vyššími výnosy, brambory odolné proti plísni, nebo kukuřice, která lépe snáší sucho. Pro nás může být důležitá hlavně pšenice, z níž při pečení vzniká méně akrylamidu. Ten se tvoří při vysokých teplotách a stopové množství najdeme například v chlebu, sušenkách nebo toustech.
Geneticky upravené banány vyvinula britská společnost Tropic, úpravou DNA chce prodloužit jejich čerstvý vzhled a omezit plýtvání potravinami. Nová pravidla začnou v praxi platit 17. července 2028. Legislativa rozděluje geneticky editované rostliny do dvou kategorií. Nová pravidla rozdělují geneticky upravené rostliny do dvou skupin. U první půjde o takové úpravy DNA, které lze dosáhnout i běžným šlechtěním. Pokud úřady potvrdí, že rostlina splňuje stanovené podmínky, potraviny z ní už nebudou muset mít na obalu označení GMO. Do druhé skupiny budou patřit rostliny s výraznějšími genetickými změnami. Pro ně zůstanou přísnější pravidla, včetně kontroly bezpečnosti a povinného označování.
Že je to bezpečné? To ještě neznamená, že o tom nechceme vědět
Nová pravidla vyvolávají debatu o právu spotřebitelů na informace. Zatímco evropská legislativa vyžaduje uvádění složení, alergenů či výživových hodnot, u geneticky modifikovaných potravin už nebude nutné uvádět označení GMO.
Podle nových pravidel EU nemusí zákazník z obalu poznat, že při vývoji potraviny vědci upravili její DNA.
Zastánci změny argumentují tím, že při posuzování potravin jsou rozhodující jejich vlastnosti a bezpečnost, a ne samotný způsob šlechtění. Připomínají také, že genetická informace rostlin se mění přirozeně a lidé ji po staletí ovlivňují šlechtěním, například slavný Gregor Mendel, kterého dnes za křížení hrachu oslavujeme. Nová pravidla mají zároveň usnadnit vývoj plodin odolnějších vůči suchu, chorobám a dalším nepříznivým podmínkám.
Kritici naopak upozorňují, že zákazníci přijdou o možnost zjistit z běžného označení, zda byla potravina vyvinuta pomocí genetických úprav. Podle nich by spotřebitelé měli mít možnost rozhodovat se i podle použité technologie.
Zkratka? Hlavně bezpečně
Samotná genetická úprava neznamená, že je potravina nebezpečná, což potvrzuje i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Bezpečnost však vždy závisí na konkrétní změně a vlastnostech výsledné rostliny. Moderní genomické techniky navíc umožňují dosáhnout některých změn, které by mohly vzniknout také přirozenou mutací nebo běžným šlechtěním. Prostě vědci vymysleli zkratku, která šetří čas a může být dobrou věcí. V takových případech považuje evropská legislativa zvláštní požadavky za zbytečné.
Pro české zákazníky bude podstatné, že evropské nařízení bude přímo použitelné i v České republice. Od července 2028 si tedy můžeme v supermarketu v akci koupit banány, které sice nebudou hnědnout, ale můžou být geneticky modifikované.
