Zlomené srdce není pouhá metafora: Odmítnutí způsobuje i změny na těle

O počátcích lásky existují stovky studií. Proč ale vědcům trvalo tak dlouho, než začali zkoumat její konec? „Jsme zvyklí odsouvat zlomené srdce do kulturního melodramatu, jako jsou populární písně a romantická poezie,“ říká spisovatelka Florence Williamsová. „Ale zlomené srdce nelze redukovat na melodrama. Je to jedna z nejbolestivějších životních zkušeností, kterou máme. Jak fyzických, tak duševních.“

Po rozpadu pětadvacetiletého manželství se Williamsová rozhodla, že fenomén zlomeného srdce prozkoumá blíže. „Když se do zkoumání této velmi zvláštní a specifické bolesti ponoříte, zjištění jsou často šokující. Například u CT vyšetření mozku člověka se zlomeným srdcem se ´rozsvítí´ stejné jeho oblasti jako u někoho, kdo utrpěl popáleniny,“ komentuje.

Překvapena prvotními zjištěními vyzpovídala Williamsová behaviorální neuroložku Zoe Donaldsonovou, která studuje hraboše prériové. Přibližně 75 % z nich má jednoho životního partnera: v laboratoři Donaldsonové žijí společně v krabicích, dokud je záměrně nerozdělí. Prostřednictvím senzoru, implantovaného do části mozku, spojené s emočním učením, Donaldsonová sleduje, jak oddělení na jednotlivé hraboší jedince působí. Zjistila, že v této části mozku, zvané nucleus accumbens, se u hrabošů prériových nachází receptory oxytocinu a dopaminu, které se uvolňují při páření, a že pravděpodobně kóduje jak pozitivní vzpomínky, tak touhy je opakovat.

Zjistila také, že je to jedna z hlavních oblastí, v níž se hraboši prérioví liší od svých prostopášnějších příbuzných hrabošů lučních, kteří se monogamii vyhýbají. Na snímcích magnetické rezonance člověka je nucleus accumbens obzvláště aktivní při pohledu na obrázky ztracených blízkých. „Láska se v podstatě redukuje na silné emoce, spojené se vzpomínkami,“ uzavírá Williamsová. „Hraboši luční se rádi páří, ale vzpomínky na jejich milence nemají stejnou emocionální odezvu. Zlomené srdce se jich nedotkne.“

Zlomené srdce a odmítnutí mohou vyvolat aktivitu ve stejné oblasti mozku, kde se aktivuje fyzická bolest.

O tématu zlomeného srdce napsala Williamsová knihu Heartbreak: A Personal and Scientific Journey (v anglickém originále vydána na jaře 2022), kterou sama komentuje takto: „ Líbí se mi, že jsem tolika lidem ukázala, že zranitelnost vede k růstu. Prostřednictvím zlomeného srdce jsem došla až ke smyslu svého života.“

Psycholožka Alice Haddonová došla k podobnému cíli jako Williamsová, nicméně po jiné cestě: na začátku pandemie jí zemřela matka a ona ve snaze nějak se vyrovnat se zármutkem uzavřela svou praxi. Když pak ale v rádiu zaslechla zpověď opuštěné ženy, která říkala: „ Nevím, co mám dělat, nevím, kam jít pro podporu,“ měla Haddonová jasno a brzy poté spoluzaložila Heartbreak Hotel.

Jak Haddonová tvrdí, 30 % hostů hotelu splňuje kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu. „Zrada má zvláštní mechanismus prožívání. Je to velmi dezorientující zážitek - něco, co bylo bezpečné, se zničehonic stalo velmi nebezpečným,“ vysvětluje. „Klademe si nekonečné otázky: Kdy se to stalo? Proč jsem to neviděl? Nebo jsem to viděl a rozhodl jsem se to ignorovat? Ale tento proces myšlení nám brání pocítit bolest ze ztráty a z psychologického hlediska víme, že to je třeba pocítit, abychom přijali, že se to stalo.“ Hosté proto mají v rámci terapeutických sezení hovořit o zradě a svých pocitech, nicméně nikdy o tom, kdo je způsobil. Během víkendu se mají soustředit pouze sami na sebe. Haddonová říká, že se hodně smějí.

Heartbreak Hotel zatím zve pouze ženy, protože podle Haddonové „existuje zvláštní kontext, v němž se odehrává zrada, kterou ženy prožívají. Jsou to obvykle matky nebo pečovatelky, ženy ve službě druhým, vymezené v rámci patriarchální struktury. A tak se jejich vnitřní pocit sebe sama vytváří v tomto kontextu. Ve chvíli, kdy dojde ke zradě, zjistí, že se dlouhou dobu neohlížely samy na sebe.“ Pobyt v Heartbreak Hotel je navržen tak, aby ženy odvedl od jejich zlomeného srdce k další kapitole jejich života. „Je to asi jako šest měsíců individuální terapie,“ říká Haddonová. „Jsem velmi zapálená pro to, aby se ženy vrátily k sobě. Nemůžete je zbavit zrady, nemůžete je zbavit bolesti. Ale můžete je postavit do pozice, kde se mohou soustředit samy na sebe a pomalu růst.“

Biologie zlomeného srdce

Zlomené srdce a odmítnutí mohou vyvolat aktivitu ve stejné oblasti mozku, kde se aktivuje fyzická bolest.
Zóny mozku, které způsobují a reagují na závislost, mohou být aktivovány obrazy nebo připomínkami bývalých partnerů.
´Syndrom zlomeného srdce´ může způsobit, že levá srdeční komora změní svůj tvar a zvětší se, v důsledku čehož pak nepumpuje krev tak dobře, jak by měla.
Rozchod může vést ke snížení hladiny dopaminu a oxytocinu v mozku, což může způsobit abstinenční příznaky, jako je třes, bušení srdce, a dokonce deprese.