Chcete se vyhnout demenci? Začněte hrát na hudební nástroj. Klidně i po šedesátce

Asi každý má svou oblíbenou hudbu, která mu v případě potřeby dokáže zvednout náladu. Hudba může nejen potěšit nebo uklidňovat, ale také stimulovat mozek a posílit jeho kognitivní, tedy poznávací funkce, jako je paměť nebo rychlost reakcí. K takovému závěru došli v rámci nové metaanalýzy publikované v Journal of the American Geriatric Society vědci z University of Pittsburgh. Aby ovšem hudba tento svůj účel splnila, je potřeba, abyste ji praktikovali aktivně. Tedy ´hráli na hudební nástroj.

Pittsburští badatelé zkoumali devět studií, kterých se celkově zúčastnilo 495 respondentů starších 65 let, kteří trpí buď mírnou kognitivní poruchou (MCI), nebo demencí. MCI přitom výzkumníci definovali jako stav mezi normálním zhoršováním poznávacích funkcí vlivem stárnutí a nástupem Alzheimerovy choroby, demenci pak jako zastřešující termín pro různé poruchy a výpadky kognitivních funkcí, které souvisí s věkem, a zároveň jako nemoc, jež může dramaticky změnit poznávací, emocionální a sociální aspekty lidského života.

Hudba propojuje mozkovnu

Výzkumníci se navíc úzce zaměřili na seniory, kteří se nějakým způsobem aktivně podílejí na vytváření hudby – buď sami skládali, nebo zpívali či hráli na nějaký hudební nástroj. A zjistili, že aktivní provozování hudby má sice malý, ale statisticky významný vliv na udržování kognitivních funkcí, jako je myšlení a paměť.

Ať už je to zpívání ve sboru, zapojení se do hudebního kroužku nebo registrace do online kurzu, kde se naučíte hudbu skládat, je důležité, abyste se aktivně podíleli na procesu vzniku hudby.

Důvodem je skutečnost, že praktikování hudby zapojuje současně hned několik oblastí mozku. „Pohyby, tedy motoriku, koordinujete se zvuky, které slyšíte, a zároveň s vizuálními vzory hudby psané,“ vysvětlila pro americký zdravotnický portál Prevention hlavní autorka studie Jennie L. Dorrisová, postgraduální výzkumná pracovnice v centru ergoterapie University of Pittsburgh.

Oprašte kytaru či flétnu

Podle dalších zjištění měly popisované hudební návyky také pozitivní dopad na náladu a kvalitu života obecně. Proto autoři výzkumu jednoznačně každému doporučují, aby si vybral některou z aktivit, při nichž se bude aktivně podílet na vytváření hudby. „Ať už je to zpívání ve sboru, zapojení se do hudebního kroužku nebo registrace do online kurzu, kde se naučíte hudbu skládat, je důležité, abyste se aktivně podíleli na procesu vzniku hudby,“ říká Dorrisová.

A nesejde na tom, kdy začnete, důležité je, že se do toho pustíte. Podle výsledků totiž vytváření hudby funguje pozitivně na funkce mozku i u lidí nad 65 let, u nichž se již mírné kognitivní poruchy projevují. Co z toho plyne? Pokud už nějakou dobu přemýšlíte, že oprášíte kytaru, která vám leží ve sklepě, nebo flétnu schovanou ve skříni, je to velmi dobrý nápad.