Britští vědci zkoumali mezinárodní skupinu 329 leteckých inženýrů a 72 neurochirurgů, kteří online plnili 12 úkolů inteligenčního testu Great British Intelligence Test a poskytli údaje týkající se jejich věku, pohlaví a úrovně zkušeností v rámci jejich pracovní specializace.
Úkoly testovaly různé aspekty kognitivních schopností, a to včetně plánování a uvažování, paměti, pozornosti a schopnosti zpracování emocí. Vědci pak porovnali výsledky neurochirurgů a raketových inženýrů s již dříve shromážděnými výsledky od více než 18 000 Britů, kteří se populárního inteligenčního testu veřejnosti také účastnili.
Chirurgové jsou rychlí, ale...
Srovnání výsledků přineslo zajímavá zjištění. Pouze neurochirurgové vykázali významnější odchylku od průměru, a to v parametru rychlosti řešení problémů. Tam vyčnívali, ovšem hůře dopadli, co se týče paměti. Rozdíl v rychlosti řešení problémů, který vykazují neurochirurgové, může vyplývat z rychlé podstaty neurochirurgie, která přitahuje lidi s již existujícím talentem pro rychlé rozhodování. Méně pravděpodobným vysvětlením je podle vědců možnost, že by neurochirurgové byli prostě produktem častého tréninku rychlého rozhodování v časově kritických situacích.
Studie byla realizována tak trochu proto, aby zodpověděla otázku, zda má některá z prestižních profesí intelektuálně navrch.
Vědci uvedli, že studie byla realizována tak trochu proto, aby zodpověděla otázku, zda má některá z prestižních profesí intelektuálně navrch. Inspirováni byli klasickou skečí ze seriálu BBC That Mitchell and Webb Look, ve které je namyšlený neurochirurg opakující hlášku, že všechno není zrovna chirurgie mozku, odpálkován odborníkem na letectví a kosmonautiku, který mu odpoví: „Chirurgie mozku... Není to zrovna raketová věda, že?“
Tenhle ví to a ten zas ono
Tým vědců našel jen málo rozdílů mezi kognitivními schopnostmi raketových inženýrů a neurovědců. Výsledky testování ovšem naznačují, že ti první měli vyšší skóre za pozornost a mentální manipulaci (jako je otáčení předmětů v mysli), zatímco neurochirurgové vykazovali vyšší skóre při řešení sémantických problémů (jako je definování méně známých slov).
„V podstatě to ukazuje, že každý má řadu dovedností. Někteří lidé jsou lepší v některých činnostech, jiní lidé jsou lepší v jiných věcech a je velmi obtížné být nejlepší ve všem,“ řekl všeobsažně Aswin Chari, spoluautor studie a neurochirurg působící v nemocnici Great Ormond Street.
Aswin dodává, že pokud jsou někteří lidé lepší v určitých činnostech, jsou díky tomu dobří v tom, co dělají. Nejlepší by tedy bylo vzdát se idiomů o raketové vědě či neurochirurgii, nepoužívat hlášky „to není zrovna raketová věda“ nebo „to není zrovna chirurgie mozku“, ale používat třeba neutrálnější a méně ofenzivní obrat „to je brnkačka“.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
