Existují místa s pozitivní energií. Místa konejšivá a milá, aniž byste věděli, čím to vlastně je. Může to být kostel, místo v oblíbené kavárně, louka, zákoutí ve vnitrobloku mezi činžáky, písečná duna, kámen v přírodě, na který čas od času sedáváte, pole, přes které hledíte do krajiny, nebo strom, pod jehož větvemi odpočíváte. Místa, která nemůžeme racionálně pojmout ani jejich působení fyzikálně popsat. Taková, co vás utěší i tehdy, když vám buší srdce pod nánosem starostí, strachu i napětí.
V Železných horách mám jeden oblíbený kámen, na který sedávám. Dívám se, jak kolem teče řeka Doubrava, plavou v ní pstruzi a všude okolo šumí les. Dýchám ten čerstvý, vodou a bukovými lesy provoněný vzduch a jsem klidná. Jakoby se na takovém místě zastavil čas a všechno se dalo do pořádku. Tak nějak samo od sebe s přispěním pozitivní energie, která místem protéká.
Jednotky pozitivní energie
Podle psychologů někdy stačí i dvacetiminutová procházka na to, abychom se zklidnili a odfiltrovali některé nepříjemné myšlenky. To, kam půjdete a kde budete čerpat energii, záleží jen na vás. Podle měření Jana Jílka, který se coby psycholog s dlouholetou praxí věnuje práci s energií, mimoslovnímu vnímání, léčitelství a intuici, se místa s vysokou energií nachází třeba i uprostřed rušné křižovatky nebo v centru města.
Když jsme spolu hovořili o energii kostela svaté Barbory v Kutné Hoře, která má podle něj mnoho jednotek pozitivní energie, se smíchem mi řekl, že se právě nachází v tomhle malebném městě, konkrétně na rušné křižovatce spojující Kremnickou a Husovu ulici, kde naměřil 2 biliony jednotek energie. Průměr v Česku je přitom 100 těchto jednotek.
Podle psychologů někdy stačí i dvacetiminutová procházka na to, abychom se zklidnili a odfiltrovali některé nepříjemné myšlenky.
„Všechna místa s energií řekněme pod 50 jednotek působí na lidi negativně, zvyšují únavu, snižují efektivnost vnímání i myšlení, zhoršují výkon, po nějaké době zvyšují výskyt nemocí,“ tvrdí Jan Jílek, který se od mistrů v Česku i USA naučil pracovat s virgulí jako kontaktem se svou intuicí, která je podle něj zásadní složkou lidské psychiky.
„Tělo intuitivně reaguje na zadání, které virgule interpretuje, a informace se tak stává čitelnější,“ říká. Virgule, se kterou Jan Jílek pracuje už více než 30 let, funguje jako prostředek práce s geopatogenními zónami a měření celkové hladiny geo-energie v místě, kde se člověk zdržuje. Zároveň s ní odborník může změřit hladinu energie v lidském těle.
Věřte instinktům
„Otázka vždy směřuje k mé intuici, k mému podvědomí. Ptám se na jednotky energie od desítek až po biliony, na což virgule ve spojení s mým tělem reaguje.“ Jan Jílek umí energii místa určit v terénu nebo podle mapy či satelitního snímku. „Mnohokrát jsem si ověřil, že měření v terénu a virtuální měření vychází stejně.“
Není to náhoda, že se někde cítíme lépe než jinde. Možná jsme už zapomněli naslouchat svým instinktům a věřit jemným signálům, které nám tělo vysílá. Stalo se vám někdy, že jste hledali byt a při prohlídce jednoho z mnoha se cítili příjemně, aniž byste věděli proč? Vešli jste někdy naopak někam, kde jste měli odporem husí kůži, i když interiér byl krásný a lokalita ideální?
Energií místa je podle Jana Jílka celková intenzita zemské energie, která v daném místě vyzařuje a kterou je možné mimoslovně vnímat.
Místa, která oslabují
Jan Jílek to vysvětluje nízkou energií jednotlivých míst, což může v řadě z nás vyvolávat právě takové pocity. Místa s podprůměrnou energií nás mohou oslabovat, můžeme pociťovat větší únavu, nemožnost koncentrace, po delší době můžeme pocítit další problémy na úrovni tělesné a duševní. Energií místa je podle Jana Jílka celková intenzita zemské energie, která v daném místě vyzařuje a kterou je možné mimoslovně vnímat. Vyzařuje v různých místech různě, což je dáno geologickou charakteristikou daného místa.
Dříve se takové zóny označovaly jako dračí žíly, což je dnes nahrazeno termínem geopatogenní zóny nebo obecně jako geoaktivní zóny. První dochované zmínky o dračích žilách pocházejí z Číny a jsou staré už více než čtyři tisíce let. Podle císaře Kuang Yü se musely všechny pozemky určené ke stavbě domů nejdříve prozkoumat, zda tudy nevede právě dračí žíla nebo podzemní vodní tok.
Dříve než staří Číňané postavili dům, pozvali na místo proutkaře, který měl za úkol určit zóny zemních vlivů. Také ve starém Římě či Egyptě o těchto zónách věděli a snažili se jim při stavbách domů vyhnout, protože se obávali zvýšeného výskytu nádorových onemocnění, který se na těchto zónách prý projevoval. A používali k tomu mimo jiné i krávy, které přizvali na pozemek. Teprve na místě, kde se zvířata rozhodla odpočívat, začali stavět.
foto: Profimedia, zdroj: Energie místa
