Pediatři i zkušení rodiče se jednoznačně shodují na tom, že knihy mohou být přínosem již pro děti v kojeneckém věku. Výzkumníkům z University of Florida se však navíc podařilo přesně určit, které typy knih děti rozvíjejí nejlépe. Chcete-li tedy u svého dítka podpořit vývoj mozkových funkcí, zaměřte se na příběhy, v nichž mají postavy i objekty osobní jména.
Profesorka psychologie Lisa Scottová pracovala se skupinou dětí ve věku již od 6 do 9 měsíců. Při prvním setkání byla dětem změřena aktivita jejich mozku včetně míry jejich pozornosti a schopnosti učení, a to prostřednictvím sledování pohybů jejich očí a prostřednictvím elektroencefalogramu. Za další tři měsíce se měření opakovalo.
Vlastní jména táhnou
Při první návštěvě byly děti rozděleny do tří skupin. První dvě skupiny obdržely knížky se zcela shodnými obrázky a příběhem. Knihy pro první skupinu kojenců pojmenovávaly osm postav zmíněných v příběhu osobními jmény, konkrétně v nich vystupoval Boris, Jamar, Anice či Fiona.
Knihy určené pro druhou skupinu pracovaly s pojmenováním na úrovni kategorií, jako je například maminka, chlapec či auto. Rodiče dětí z prvních dvou skupin byli požádáni, aby se s dětmi věnovali takzvanému sdílenému čtení podle stanoveného rozvrhu minimálně 10 minut každý den. Ustanovena byla také třetí, kontrolní skupina kojenců, kterým během sledovaných tří měsíců nebylo předčítáno vůbec.
Při dalším měření se jasně ukázalo, že děti, jimž bylo předčítáno z knihy obsahující konkrétní jména, měly výrazně rozvinutější mozkovou aktivitu. Takové děti na sdílené čtení reagovaly mnohem intenzivněji, více se do něj zapojovaly, byly zvídavější, u knihy déle vydržely a výborně rozlišovaly všechny postavy příběhu. Měly výrazně posilněnou pozornost, paměť i schopnost se učit. Žádnou takovou změnu však nepřineslo předčítání knih s obecnými názvy – děti věnující se knihám označujícím pouze obecné kategorie dopadly v testech obdobně jako děti, kterým nebylo předčítáno vůbec.
Čtením k pevným vztahům
Podle vědců konkrétní pojmenování osob i objektů dětem pomáhá, aby s novými informacemi lépe pracovaly a zapamatovaly si je. „Když rodiče označují reálné lidi nebo smyšlené postavy jmény, děti se rychleji učí. Také jsme zjistili, že knihy s osobními jmény postav vedly rodiče k tomu, že s dětmi o ději více mluvili, což je obzvláště důležité v prvním roce jejich života,“ přibližuje výsledky studie Scottová.
„Existují mnohá doporučení ohledně čtení knih. Naše práce nyní poskytuje vědecký základ pro tato doporučení a jasně naznačuje, který typ knih je důležitý. Sdílené čtení je skvělý způsob, jak podpořit vývoj dítěte v prvním roce jeho života. Navíc vytváří příjemné prostředí jak pro rodiče, tak pro kojence, posiluje vztah mezi nimi a podporuje komunikaci,“ vychvaluje pozitivní působení knih vědkyně.
foto: Pexels, zdroj: ScienceDaily