„Čím více, tím lépe.“ To je mýtus, který je, minimálně v oblasti sportu, ještě poměrně rozšířený. Jenže nejnovější studie ukazují, že ti, kdo se denně trápí v posilovně, často svému zdraví moc nepřidávají. Tzv. „overtraining“ neboli přílišná fyzická námaha se může později projevit například chronickou bolestí nebo výkyvy nálad.
Podle doporučení odborníků bychom se náročnému cvičení měli věnovat přibližně 150 minut týdně, přičemž jakákoli častější fyzická námaha a zbytečné přemáhání nám naopak mohou způsobit velké zdravotní problémy. „Cvičení by vám mělo energii dodávat, nikoli vás vysilovat. Jestliže tedy cítíte letargii a ‚vyhoření‘, možná si potřebujete dát alespoň týden oddechu,“ říká Michele Olsonová, profesorka kineziologie na univerzitě Auburn v Alabamě. Jaká konkrétní rizika s sebou tedy přílišná námaha přináší?
Tisíc smrtí sportovců
Podle uveřejněných statistik zemře ročně asi 1000 profesionálních i poloprofesionálních sportovců na srdeční selhání. Přitom další a mnohem početnější skupina amatérů není v těchto statistikách vůbec zohledněna. A výzkumy opravdu ukazují, že ti, kdo pravidelně provozují vytrvalostní sporty, mají vyšší riziko vzniku strukturálních změn v srdečním svalu.
Ti, kdo cvičí příliš, mají podobné psychické problémy jako jedinci s klinickou depresí,
například nižší motivaci, nespavost a častou podrážděnost.
Například podle studie, která po dobu deseti let měřila srdeční rytmus více než 52 000 cross-country lyžařů, se risk srdeční arytmie zvýšil po každém jejich dokončeném závodu a vliv měla také intenzita cvičení. Ti nejrychlejší měli největší riziko vzniku srdečních problémů.
Pozor na kortizol
Kortizol je hormon, který během fyzické námahy vylučuje nadledvinová žláza. A jestliže je vaše cvičení nad míru zatěžující, přílišné množství této látky může vaše zdraví také negativně ovlivnit. Například snižuje obranné schopnosti organismu, takže ti, kteří mají konzistentně vysoké hladiny kortizolu, mají vyšší riziko vzniku různých virových a bakteriálních onemocnění.
Vysoká hladina tohoto hormonu má však i negativní vliv na strukturu kostí. Ti, co jsou závislí na cvičení a jejichž těla zůstávají v chronickém stavu stresu, mají často nižší hustotu kostní tkáně, a tím pádem i vyšší riziko zlomenin i vzniku vážných onemocnění, jako je osteoporóza či artritida, které mohou cvičení v pozdějším věku zcela znemožnit.
Atletické deprese
V roce 2017 vědci z Technické univerzity v Mnichově zjistili, že mladí atleti, kteří dostatečně neodpočívali, měli o 20 % vyšší pravděpodobnost vzniku deprese. Také další studie dokázaly, že ti, kdo cvičí příliš, mají podobné psychické problémy jako jedinci s klinickou depresí, například nižší motivaci, nespavost a častou podrážděnost. Příznaky přílišného cvičení se u každého člověka liší. Nicméně jakákoli kombinace níže uvedených symptomů může značit, že se opravdu namáháte moc a vaše tělo potřebuje čas na odpočinek.
Jestliže tedy i přes velkou únavu špatně spíte, často vás bolí svaly a podáváte nižší výkony, měli byste začít uvažovat o přestávce. To samé se týká těch sportovců, kteří na sobě pozorují zvýšenou podrážděnost, ztrácí chuť k jídlu, špatně koordinují pohyby, cítí abnormální srdeční tep a tvoří se jim otoky lymfatických uzlin.
Čtěte také:
Syndromu vyhoření zabrání work-life balance, říká Marie Skalská
Stres si vytváříme tím, že se nedokážeme přijmout, říká výživová poradkyně
Jste unavení a často nachlazení? Zaměřte se na svá střeva
Pokud se vás tedy některý z uvedených symptomů týká, tím nejdůležitějším je přestat na určitou dobu s náročným cvičením. Vaše tělo se potřebuje zotavit, tak ho poslouchejte. Může trvat dny, týdny i měsíce, než symptomy zmizí. „A až se vrátíte ke cvičení, začněte s něčím posilujícím, jako je například jóga. Budete překvapeni, jak dobře vaše tělo i mysl reagují a kolik energie najednou máte,“ říká Olsonová.
foto: Profimedia, zdroj: The Telegraph
