Klavír je dokonalý nástroj, který účelně kombinuje jedinečné dovednosti s dokonalou efektivitou. Dvě ruce musí odvést stejnou práci na 88 klávesách, přičemž často hraje najednou všech 10 prstů. Aby něco takového mohly ruce zvládnout, musí klavíristé vyvinout mimořádnou mozkovou kapacitu. Že je to reálné, dokazují výroky vědců z celého světa.
Reklama
Pianisté se, stejně jako všichni ostatní, rodí s dominantnější jednou stranou mozku. Na tom není nic neobvyklého. Každý má totiž zpravidla danou preferenci jedné či druhé ruky, kterou píše, drží nůž, hází apod. Ovšem pianisté se na rozdíl od všech ostatních učí obě mozkové hemisféry vyvažovat. Pomáhá jim to zvládnout rovnocennou hru oběma rukama. Tedy nehledě na to, která ruka je dominantní, když se dotyčný začne hře na klavír věnovat, pravidelnou praxí se síly vyrovnají. Více o tomto jevu čtěte ZDE.
Dejte slovo pianistům
Doktorka Anna Pinhoová z Karolinskeho institutu ve Stockholmu zjistila, že klavíristé také snadno vytvářejí vazby mezi různými částmi čelního laloku. Co to znamená? V podstatě nic víc, než že umí lépe kontrolovat své chování a jsou společenštější. Tato „praktická“ část mozku totiž řídí emocionální reakce, společenské i impulsivní rysy chování. Důsledkem toho bývají klavíristé nejen zdatní řečníci a výborní řešiči problémů, ale také mimořádně kreativní a důvtipní lidé.
Mozky klavíristů umí šetřit energii efektivněji než mozky kohokoli jiného.
Je známo, že v oblasti motorických dovedností využívá většina lidí jen malou část mozku. Což ovšem podle doktora Timo Kringse z Univerzity v Torontu neplatí pro klavíristy. Ten tvrdí, že jejich mozky umí šetřit energii efektivněji než mozky kohokoli jiného. Zdá se, že jakmile zvládnou určitou pasáž, mozek již k této činnosti potřebuje méně krve a kyslíku, čímž uvolní energii pro další části hry, jako jsou fráze a emoční spojení se samotnou hudbou.
foto: Shutterstock
