Multifunkční hala galerie DOX bzučela hovory, které se přelévaly do veškerých přilehlých chodeb, schodišť, průchodů. Procházeli se tu účastníci přednášky amerického propagátora zdravého života indického původu Deepaka Chopry s jeho poslední knihou s názvem Super mozek v podpaží. Tu mimochodem napsal s profesorem neurologie z Harvardu Rudolphem E. Tanzim. V prvním patře, daleko od hučícího davu, v rozlehlém prostoru s jediným gaučem, spíše odloženým než záměrně postaveným v rohu, si v klidném rozpoložení hověl Deepak Chopra. Světoznámý guru, jehož jméno už je takový brand, že se obtížně vysvětluje, co vše pro duchovní život Ameriky znamená.
Reklama
Když dorazil roku 1970 do USA z rodné Indie, byl vystudovaným svědomitým endokrinologem, který se po pár letech v konvenční medicíně rozhodl zahodit propisku a recepty a vydal se zkoumat, jak lidem s hormony pomoci dřív, než ho k nim zavedou jejich už nezvratné problémy. Stal se celosvětově uznávanou personou v oblasti osobního rozvoje a celostní medicíny. Napsal více než 85 knih, kterých se po světě prodalo přes 20 milionů výtisků. V kalifornském Carlsbadu založil léčebné centrum „Chopra Center for Wellbeing.“ The New York Times označily 21 knih Deepaka Chopry jako bestsellery, s Oprah Winfreyovou jsou blízcí přátelé.
První je hlava
Koncem dubna v Praze přednášel právě v Centru současného umění DOX na konferenci #Jedenkrát! – První musí být hlava aneb Inovace myšlení. Chopra je tu správně, protože mozek je jeho téma, neurotransmitery jako dopamin, oxytocin a serotonin podle něj mohou za vše, co se v mozku, a tedy i těle děje. Tentokrát se mi však zdá, že celostní medicína a sebevíc novátorský přístup k uzdravování těla prostřednictvím mysli už jsou pro Deepaka pasé.
Už před čtyřmi lety, když jsme spolu v Praze dělali první rozhovor, jsem měla dojem, že po veleúspěšných letech přednášení celému světu, jak je ke zdravému životu nutné vědomé kultivování mysli a jak nezbytné jsou meditace, byl na nejlepší cestě se začít nudit. Tehdy mi ukazoval náramek, který mu měří tep, počítá nádechy a výdechy… Tentokrát byl v mnohem větším klidu. Hrál si i během rozhovoru s telefonem, vypadal vyrovnaně, odpočatě, ale zároveň lehce neangažovaně. Novou vášeň v něm prý vyvolává zkoumání lidského mozku pomocí umělé inteligence. Spojení umělé inteligence s lidskou je podle něj otázkou času a vlastně bylo sympatické sledovat, že se na to těší.
Dáváte dohromady nadaci na výzkum mozku. Jaký máte cíl?
Jednou z největších výzev světa je dnes zmapování mozku. Jak mozek funguje na základě zkušeností. Když se člověk zamiluje, co se děje v mozku, když má nehodu, co se děje v mozku, když se někdo bojí v letadle, když je někdo terorista, co se děje v jeho mozku... Dnes díky technologiím můžeme vše, co se v mozku děje, měřit, navíc se pořád technologie rychle vyvíjí.
Zhruba za týden sem na jednu z konferencí o inovacích přijede i robotka Sophia. Co si o ní myslíte?
Sophia je moje kamarádka. Hezky jsme si povídali a pak mě nechtěla pustit, pořád mi říkala: nechoď, opravdu musíš odejít? Učil jsem ji, jak meditovat, ale spíš chtěla učit ona mě. Najděte si na mém facebooku video, kde se spolu bavíme. Není moc sofistikovaná, ale to se zlepší. Brzy přijde i do mého centra.
Obávat se umělé inteligence je naprostá ztráta času. Obáváte se něčeho, co se stane tak jako tak. Tak proč se bát?
Co si o takové robotce myslíte?
Myslím si, že je to budoucnost. Místo lidí, kteří vám prodávali letenky, nebo servírovali jídlo, to budou roboti. A myslím si, že je to skvělé. Letecké signalizace, dopravu, to vše mohou řídit roboti. Toho všeho se člověk může zbavit, aby se mohl věnovat svému vědomí a kreativitě.
Deepak Chopra přijel do Prahy představit svou knihu Super mozek. Za rok chce vydat další
Nebude vám ten lidský číšník v restauraci chybět?
Vyvíjíme se nesmírně rychle. V antickém Řecku měli otroky. A chybí vám dneska otroci? Budou vám chybět sluhové?
Nemluvím o službě, mluvím o tom mezilidském kontaktu.
Jak se vyvíjíme, chceme rozšiřovat i škálu zkušeností a zážitků. A roboti budou součástí těch zkušeností. Když se tomu budete bránit, ocitnete se mimo vývoj, děti a vnuci se k vám nebudou hlásit. Budou vychováni v jiném světě.
Až skončíme v zoo
Víte, zaráží mě, že se vývojáři zaměřují na vývoj lidské kopie, která mrká, usmívá se…
Řeknu vám to jednou větou: Nedá se to zastavit. Takže jestli se chcete také vyvíjet, musíte se vydat stejným směrem, kudy se vyvíjí svět. A snažit se to využít co nejlépe.
Představil jste tu svou nejnovější knihu přeloženou do češtiny – Super mozek, ale už chystáte knihu další, která s roboty souvisí, Metal Human. Můžete k ní něco říci?
Právě ji píši, vyjde příští rok. Metal Human je další vývojová fáze lidí po Homo sapiens. Vzešli jsme z šimpanzů, že? Evolučním skokem jsme se dostali k nám. Metal Human je jen další skok. Humanoidi v něm hrají jistou roli, ale jde o mnohem více. Půjde o rozšíření kreativity. Ztratíme svou omezenou identitu. Vy dnes říkáte, že jste Češka, já jsem Ind a žiji v USA, je to velmi omezená identita. Takže budeme muset prolomit národní hranice, náboženské hranice, etnické hranice a nakonec i hranice Země, protože budeme nabírat vesmírné zkušenosti.
Co bude dělat obyčejný člověk?
Obyčejný člověk bude zastaralý druh. Na vymření. Možná jich pár zůstane, tak jako máme šimpanze v zoo.
Než vymřeme, jak dlouho budeme moci posilněni o poslední technologie žít?
Podle dat, která máme dnes k dispozici, se budeme moci dožít více než 140 let. Myslím si, že to číslo technologie ještě posune. Nevím, kde je limit, ale smrt tam určitě bude. Nemyslím si, že lze natahovat délku života donekonečna. Protože nakonec se vše na světě recykluje a smrt je cestou k této recyklaci.
Jak dlouho budete žít vy?
To nevím.
Jak dlouho byste chtěl?
Můžu klidně umřít dnes. Soustředím se na kvalitu svého života. Je mi jednasedmdesát a cítím se, jako by mi bylo pětatřicet.
Takže vy se AI vůbec neobáváte...
Obávat se umělé inteligence je naprostá ztráta času. Obáváte se něčeho, co se stane tak jako tak. Tak proč se bát? Každý živočich v dějinách měl a má omezenou délku pobytu na téhle planetě. Dinosauři? Už jsou pryč. Tak proč bychom vy a já měli být výjimka? Ne, nebojím se toho. Myslím si, že je možné, že bychom mohli vymřít, ale to je přirozenost existence.
Nelze tedy jinak, než jít s proudem…
Lidskou výhodou a výbavou je kreativita, představivost. Dokud je umíte použít, tak je dobré je také používat ve svůj prospěch, jak nejlépe to jde ke zlepšení kvality vašeho života i života ostatních lidí. Ale není v tom žádné drama.
Jak umělá inteligence figuruje ve vašem životě?
Prostřednictvím AI sbíráme data. Děláme spoustu výzkumů a shromažďujeme obrovské množství dat. Také sledujeme lidský mikrobiom a i k tomu umělé inteligence využíváme, stejně jako ke sledování mozku, ke sledování genů, jak naše chování ovlivňuje, co se děje, když spíme, když meditujeme, když máme zdravý vztah, když ho nemáme.
Mě zajímá jen vědomí. Vše ostatní je podružné. Lidské vědomí pro mě zůstává tou nejzajímavější věcí na světě.
Jen s lidskými schopnostmi by to nebylo možné, s AI to možné je. Jsou to triliony informací, to by nezvládly analyzovat ani tisíce lidí. V budoucnosti budou zcela jistě roboti velikosti mikrobu nebo krvinky, takže je bude možné poslat žílou a oni dokážou vyčistit naše cévy, posílit imunitní systém.
Přežije vědomí?
Je známé prohlášení Raye Kurzweila, amerického vědce a inovátora, které tvrdí, že kdo přežije příštích 30 let, bude už moci díky technologiím žít navždy.
Navždy, to nevím, ale určitě mnohem déle. Budeme moci zkoumat galaxie s jinými formami života. Můžu poslat své DNA na Jupiter, vytvořit tam biosféru a za chvíli tam budou běhat Deepakové.
To bude pro Jupiter skvělé. Nepřesunul jste se z pozice guru zdravé výživy a meditace už do čistě vědeckého futurologického světa?
Ne, mě zajímá jen vědomí. Vše ostatní je podružné. Lidské vědomí pro mě zůstává tou nejzajímavější věcí na světě. Jediné, co ani prostřednictvím umělé inteligence nejde vyrobit, je lidské vědomí.
Proč ne?
Protože je subjektivní. Také pocity jsou lidská záležitost, počítačový program nemá pocity. Umí předstírat, že je má, ale nemůže mít skutečné pocity a emoce. Protože veškerá tvořivost přichází skrze vědomí. Vědomí není ohraničené ani prostorem ani časem.
Takže by vědomí odešlo s vymřením lidstva?
Nejlepší na budoucnosti je, že je nepředvídatelná. Kdyby šlo vše předvídat, nudilo by vás to.
foto: Profimedia, zdroj: Jedenkrát.cz
