Pojem „superpotravina“ je termín, který se vžil pro různé druhy poživatin, které mají zvýšený obsah látek prospívajících našemu zdraví. Jde především o minerály, vitamíny nebo vlákniny. Oficiální seznam superpotravin ale neexistuje. Jde totiž o výraz, kterému život na přelomu století vdechli marketéři, byť poprvé byl pojem použit už před přibližně sto lety.
Jeho používání má však řadu kritiků, neboť prý mate zákazníky. Mylně v nich vyvolává dojem, že superpotraviny jsou lepší než ty běžné, ačkoli to vůbec není pravidlem. Lidé pak leckdy nakupují například předražené džusy s kousky ovoce, ačkoli jejich dietetický přínos je zcela shodný se samotným ovocem, které v porovnání s džusy stojí zlomek ceny.
Superpotravina je původně marketingový výraz, který může mást zákazníky. Existují ale potraviny (a ne, nejsou to ani chia semínka, ani stévie), které za superpotraviny považovat můžeme.
Vědci z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí spadajícího pod americké ministerstvo zdravotnictví vypracovali žebříček téměř dvaceti druhů potravin (a ne, nejsou to ani chia semínka, ani stévie), které za superpotraviny určitě můžeme považovat. Jsou to naprosto běžné potraviny, o které oči marketingových mágů ani nezavadily – zato naše babičky a mámy je znají velmi dobře. Různé studie potvrzují, že lidé, kteří je zahrnuli do svého jídelníčku, jsou nejen štíhlejší, ale také mají šanci na dožití vyššího věku, nebo je u nich nižší riziko vzniku chronických chorob, jako je například cukrovka nebo onemocnění kardiovaskulárního systému. Pořadí těchto „oficiálních“ superpotravin je sestaveno podle toho, kolik živin připadá na jednu kalorii.
Zelí
Obyčejná hlávka zelí, velice oblíbená zelenina u našich babiček a dědečků, která je bohatá především na vitamín C. Jenže málokdo ví, že v ní najdeme také vysoký obsah vápníku, železa, vlákniny či kyseliny listové. Totéž platí pro zelí čínské, které u nás získalo na popularitě po listopadu 1989. Odborníci doporučují zelí konzumovat v syrovém stavu, aby nedošlo ke zničení všech těch zdraví prospěšných látek. Možná ještě patříte ke generaci (případně vaši rodiče), která zelí nakládala na zimu, kdy ho pojídala v kysaném stavu. Do takto zpracované zeleniny se ještě přidávala syrová cibule a různé druhy koření. I tato alternativa je podle odborníků zdraví prospěšná, záleží tedy na tom, čemu dáváte přednost.
Květák
Podobně jako zelí je květák bohatý na vlákninu a kyselinu listovou. Vedle toho nabízí i vitamíny B6, C, K a draslík. Květák je v naší kuchyni poměrně populární. Převážně však v tepelně zpracovaném stavu – jako mozeček, obalovaný nebo jako zelenina v polévce. V tomto případě je vhodný pouze jako nízkokalorická potravina, která pomůže při redukci hmotnosti. Má-li z něho vaše tělo mít stoprocentní prospěch, pak jej jezte v syrovém stavu.
Kedluben
Příbuzní květáku. Na rozdíl od něj jsme zvyklí kedlubny chroupat syrové. Pamatuji si, že jsem je jako dítě školou povinné dostávala často na svačinu. Samozřejmě, že kedlubny nechybí ve svačinových krabičkách ani u mých dětí. Kedlubny mají poměrně vysoký obsah vitamínů C a B6 a podobně jako květák také draslíku. Vláknina a kyselina listová jsou u brukvovité zeleniny samozřejmostí. Jedli jste už někdy kedlubnové zelí? Určitě vyzkoušejte.
Pórek a šalotka
Cibuloviny jsou rovněž velmi pozoruhodným druhem zeleniny. Vhodně doplňují saláty, v nichž je vaše chuťové pohárky jen těžko přehlédnou. Navíc jsou plné vitamínů A a C a mají protizánětlivé účinky. Někdy se označují jako přírodní antibiotikum.
Růžičková kapusta
Jako dítě jsem ji vybírala z polévky. Moje ratolesti dělají to samé. Do růžičkové kapusty se zkrátka musí dozrát. Přitom jde o zeleninu, která obsahuje složky označované jako glukosinoláty a isothyokanáty, jež pomáhají snižovat riziko vzniku některých druhů rakoviny. Alespoň to tvrdí jedna ze studií publikovaných v časopise Journal of Food Science. Kromě toho růžičková kapusta obsahuje vitamíny A, C, K, B6, železo a draslík. Najdeme v ní i trochu proteinu.
Dýně
Má více draslíku než banán. Čím sytější oranžová barva dužiny, tím více je daný plod bohatý na beta-karoten a vitamín A. Látky, které mají blahodárné účinky na náš zrak. Vylepšují naše vidění zejména za šera a v noci. V dýni ale najdeme i další vitamíny jako B6, C, E, také železo nebo vlákninu. Dýně se dá jíst syrová, ale také pečená, gratinovaná nebo na způsob bramborové kaše, respektive jako dýňové pyré.
Brokolice
Podobně jako růžičková kapusta i brokolice obsahuje látky snižující riziko výskytu některých druhů rakoviny. Pokud nejste schopni ji pojídat v neupraveném stavu, nezoufejte. S brokolicí se dají v kuchyni dělat opravdová kouzla. Můžete z ní uvařit polévku, zapéct podobně jako francouzské brambory nebo ji můžete podávat vařenou právě k bramborům. Vzhledem k tomu, že má poměrně vysoký obsah kyseliny listové, je vhodná pro těhotné ženy. Najdeme v ní také vitamín C.
Rukola
Jemně pikantní zelenina se báječně hodí jako doplněk do salátů nebo na pizzu. Rukola je bohatá na živiny, které fungují jako prevence vůči mnoha chorobám a prokazatelně zlepšují trávení. Je také mimořádně bohatým zdrojem zinku, vápníku a železa.
Kapie
Často pojídáme citrusy, protože máme v paměti uloženo, že jsou bohatým zdrojem vitamínu C. Jsou totiž kyselé. Jenže taková kapie má „céčka“ nepoměrně více. Jedna kapie nám ho dokonce dodá trojnásobek procent doporučené denní dávky a sto procent vitamínu A. Kromě těchto dvou vitamínů v ní najdeme také vitamín B6.
Kapustové listy
Kdybychom měli vyjádřit doplňky stravy pomocí nějaké zeleniny, pak by to byly právě listy kapusty. Obsahují totiž vitamíny A, B6, C, E a K. Kromě toho také vápník, železo, draslík, sodík a zinek. Ve stu gramech kapustových listů najdeme čtyři gramy vlákniny, což je poměrně velké množství. Nejtvrdším oříškem pro vás bude najít způsob, jak kapustu upravit, abyste strávníky nemuseli přesvědčovat pouze tím, že je mimořádně zdravá.
Kadeřavá kapusta
Možná estetičtější příbuzná obyčejné kapusty. Ale to není zdaleka jediná její přednost. I tato zelenina je doslova nadupaná zdraví prospěšnými látkami. Tak například sto gramů kadeřavé kapusty obsahuje téměř sedminásobek doporučené denní dávky vitamínu K, dvojnásobek denní dávky vitamínu A nebo další vitamíny – C a B6. Samozřejmostí je také vápník a draslík. Kadeřavá kapusta je rovněž preventorem některých typů rakoviny.
Pažitka
Pokud pažitku používáte jako posyp na chleba nebo přísadu do pomazánek, děláte více než dobře. Své tělo tak zásobujete vlákninou, kyselinou listovou, vápníkem, železem, hořčíkem, draslíkem a vitamíny A, B6, C a K. Pažitka (neboli šnytlík) se dá také přikusovat při sledování televize. Jen tak, nebo lze její konce tu a tam smočit v kuchyňské soli, čímž přebijete její přirozenou chuť, která nemusí být každému po chuti.
Hlávkový salát
V našich končinách je tato zelenina snad jedna z nejoblíbenějších. Hlávkový salát je sám o sobě velice chutný a dá se připravit na spoustu způsobů, aniž byste ho museli upravovat tepelně. Vlastně ani neznám jediné jídlo, v němž by hlávkový salát figuroval vařený, pečený nebo smažený. Dá se použít jako zeleninová obloha hlavního jídla, můžete si z něj připravit salát se sladkokyselou zálivkou, mlékem, zakysanou smetanou nebo kefírem. Lze jej také smíchat s jinými druhy zeleniny a zakápnout olivovým olejem. Salát se vám odmění vitamíny A, B6, C a K a stejně tak vápníkem, hořčíkem, vlákninou, železem a draslíkem.
Petržel a čekanka
Petržel je tradiční součástí české kuchyně, a to jak v podobě naťové, tak kořenové zeleniny. Oboje se přidává do polévky, natí se zdobí brambory a podobně. Čekanka je u nás méně obvyklá, ale neprávem. Oba druhy zeleniny obsahují především kyselinu listovou, zinek a prakticky všechny druhy vitamínů. Přitom mají velmi nízkou kalorickou hodnotu, tudíž pomáhají při hubnutí.
Špenát
Ačkoli byl již několikrát vyvrácen mýtus o obrovském obsahu železa, stále se najdou rodiče, kteří ho svým dětem právě s odkazem na železo nutí. Špenát si zpravidla představíme jako divnou zelenou kašovitou hmotu, která voní jen tehdy, když se do ní přidá trocha česneku. Jenže to je asi ta nejhorší forma špenátu, kterou můžete v kuchyni potkat. Když už špenát, tak čerstvý a v celých listech. Pomáhá jako prevence rakoviny a dalších chronických chorob.
Mangold
Tato původně středomořská zelenina je, podobně jako kadeřavá kapusta, mimořádně bohatá na vitamín A. Kromě něj jsou v mangoldu také vitamíny B6, C, E, K, dále vápník, železo, hořčík a draslík. Vzhledem k obsahu železa funguje jako čistič krve. Zpravidla se upravuje jako špenát. Jeho určitou nevýhodou je, že bývá lehce projímavý. Proto je dobré při jeho konzumaci úměrně zvýšit příjem tekutin.
Potočnice lékařská
Možná ji budete znát pod názvy jako řeřicha potoční nebo řeřišnice bílá. Její chuť je podobná ředkvičkám nebo slabšímu wasabi. Listy se používají do salátů. Obsahuje širokou škálu vitamínů, draslík, vápník nebo fosfor. Několik studií uvedlo, že potočnice lékařská dokáže významně snížit riziko propuknutí diabetu druhého typu.
Reklama
foto: Shutterstock