V roce 1914 se neurolog Joseph Babinski setkal s unikátním případem. Dva pacienti se zničenou částí pravé hemisféry ochrnuli na celou levou část těla. Oba ovšem trvali na tom, že jsou zcela zdrávi. Neuvědomovali si, že by s nimi bylo cokoliv špatně.
Reklama
Nebyl to klasický případ, kdy si pacient nechce přiznat, že by byl nemocný. Oni opravdu neměli tušení, že polovina jejich těla byla umrtvena. Když jim doktor nabízel elektroterapii, přirozeně odmítli. Něco v jejich mozcích bylo poškozeno, lékaři tehdy ale netušili co. To bylo poprvé, kdy byl popsán pojem „anosognosia“ neboli stav, kdy nemocný netuší, že je s ním něco jinak.
Když dojde medikace
Jednačtyřicetiletá Misty Mayo utekla z domova v létě 2014 s tím, že se chce podívat do 300 kilometrů vzdáleného Los Angeles na ohňostroje 4. července. To, že byla okradena hned doma na autobusové zastávce, ji neodradilo. Když druhý den dorazila do LA jen s pár dolary v kapse, stále si pamatovala, že musí najít lékárnu a obstarat si léky. To se jí však nepovedlo, systém hromadné dopravy jí přišel příliš matoucí. Čím déle byla bez svých antipsychotických léků, které by udržely pryč ty nejhorší symptomy její schizoafektivní poruchy, tím těžší pro ni bylo si vůbec vzpomenout, že nějaké léky potřebuje. Brázdila tak sem a tam ulice Santa Moniky, zmatená, ustrašená a bála se usnout.
Paranoidní a útočná bestie skončila několikrát v nemocnici a za mřížemi
Její matka začala po dceři pátrat a oznámila její zmizení na policii, která ji hned druhý den našla a poslala domů. Zhoršující se psychický stav měl ale za následek, že se z Misty stala paranoidní a útočná bestie. Během onoho léta skončila několikrát v nemocnici i za mřížemi. Od onoho výletu si již neuvědomuje, že je nemocná, a přestala brát léky úplně. Její matka musí dceřinému úpadku s hrůzou přihlížet, bezmocná cokoliv dělat. Lékaři její dceru totiž mohou zavřít do nemocnice pouze v případě, kdy představuje nebezpečí svému okolí. Potulování se po ulicích a pokřikování na neznámé lidi se ale v USA za riskantní nepočítá.
Cesta dolů
Misty byla normálně veselé dítě. První problémy se začaly objevovat až na univerzitě. Začala být paranoidní, neustále podezírala ostatní, že jí chtějí ublížit. Přestala být schopná udržet konverzaci, nesouvisle si mluvila pro sebe a lidé se jí začali vyhýbat. Přese všechny její problémy ale dostala včasnou diagnózu a na léčbu reagovala velmi dobře. Téměř 90 % schizofreniků není schopno pracovat, Misty ale byla 20 let úspěšnou kadeřnicí. Po výletě do Los Angeles však nad symptomy ztratila kontrolu, přestala chodit do práce, extrémně přibrala, obarvila si vlasy na černo a z obličeje se jí vytratil výraz.
Ztratila nad symptomy kontrolu, přestala chodit do práce, extrémně přibrala, obarvila si vlasy na černo
Matka by Misty nejraději poslala do programu, kde bude povinována léky brát. V americkém státě, kde žijí, ale neexistuje zákon, který by umožňoval nemocné k léčbě nutit (v Čechách je situace podobná). Mistyina matka tedy usiluje o jeho zavedení. Tento zákon ovšem hojně kritizují obránci občanských práv. Ti si myslí, že stát by neměl mít právo odebrat někomu svobodu násilnou léčbou. Mistyina matka ale oponuje tím, že pokud její dcera nebere léky a skončí ve vězení, svoboda jí bude odebrána tak jako tak.
foto: shutterstock, zdroj: BBC
