Možná chcete v novém roce zhubnout, ušetřit víc peněz, přestat kouřit a ubrat s pitím alkoholu. Asi 40 % lidí si každoročně stanoví svá novoroční předsevzetí, ovšem jen minimu se podaří je dodržet. Proč je naše úspěšnost tak nízká a v čem spočívá tajemství oné malé skupiny úspěšných?
Mezi nejčastější novoroční předsevzetí patří úbytek na váze, pravidelné cvičení, odvykání kouření a větší úspora peněz. Počáteční nadšení a snaha však většinou velmi rychle vyprchá a vše se vrací zpět do zajetých kolejí. Podle společnosti Bupa téměř polovina Britů nevydrží s dobrým úmyslem ani první měsíc, a celých 80 % lidí se vzdá do konce března. Výzkumníci z University of Scranton navíc tvrdí, že svá novoroční předsevzetí naplní jen 8 % lidí. Kde děláme chybu? Máme opravdu tak slabou vůli, nebo je problém někde jinde?
Syndrom falešné naděje
Jak říká Ray Williams, kouč a autor několika knih o leadershipu, naše předsevzetí nejsou často reálná. Psychologové z University of Toronto zavedli pro tento pojem označení False hope syndrom neboli Syndrom falešné naděje, který popisuje, jak se kvůli svým nereálným očekáváním dostáváme do bludného kruhu neúspěchů a stále opakovaných pokusů o změnu.
Přehnaně vysoké cíle nás mohou spíše demotivovat
Zaměření na cíl
Dalším důvodem, proč tak často selháváme, může být fakt, že se na svá předsevzetí díváme ze špatného úhlu pohledu. To alespoň tvrdí sociální psycholožka Amy Cuddy, podle níž jsou často naše cíle příliš ambiciózní a zaměřené jen na výsledek. Sama přiznává, jak rychle skončilo její odhodlání stát se profesionální běžkyní, neboť se soustředila pouze na daný cíl a jen málo pozornosti věnovala samotnému procesu. Jak tedy zvýšit své šance na úspěch?
Chytré formulace
Každý, kdo se někdy setkal s plánováním strategií, jistě ví, že cíle by měly být tzv. SMART, což znamená specifické, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově omezené. Proč se tedy touto teorií neinspirovat i při stanovování našich novoročních předsevzetí? Cíl formulovaný jako „omezit pití alkoholu“ zní sice obdivuhodně, ale není SMART. Naopak „konzumace maximálně dvou skleniček piva/vína za dva dny po dobu jednoho měsíce“ je SMART předsevzetí, které má mnohem vyšší šanci na úspěch. Proč? Víme přesně, co dělat či nedělat, a lépe se nám naše snažení vyhodnocuje.
Další možností je formulovat svůj cíl jako otázku, kterou bude chtít váš mozek vyřešit. Například předsevzetí „letos zhubnu 5 kilo“ můžete změnit na „jak letos zhubnout 5 kilo?“ Je to malá, ale účinná změna. „Když se zeptáte člověka na to, jak se v budoucnu bude chovat, pravděpodobnost toho, že se tak následně stane, se zvýší,“ říká David Sprott z Washington State University.
I pouhá změna formulace našeho cíle nás může dovést k úspěchu
Zaměření na jeden úkol
Podle Marka Griffithse, profesora behaviorálních závislostí, je příčinou mnoha selhání právě fakt, že máme příliš mnoho předsevzetí, a naše soustředěnost se tak tříští. „Pokud chcete být fit a zdravější, vyberte si jen jeden cíl, který vám k tomu dopomůže. Přestaňte s kouřením, vzdejte se alkoholu, začněte chodit do posilovny nebo jezte zdravěji. Ale nedělejte vše najednou a teprve až budete mít jednu věc pod kontrolou, zaměřte se na další,“ říká Mark.
Pocit závazku a podpora okolí
Griffiths také radí povědět někomu o svém úmyslu. „Když své rodině a přátelům řeknete, jaké máte předsevzetí, bude váš slib fungovat lépe. Skuteční přátelé vás totiž nebudou vystavovat pokušení, ale naopak vám pomohou sledovat vaše chování a povzbuzovat vás. Nebojte se je případně požádat o pomoc či radu. Další variantou je domluvit se ve skupině a na zbavení se škodlivého zlozvyku pracovat společně.“
Často trvá měsíce a roky, než se v nás ukotví nějaký návyk. Proto se na sebe nezlobte, když po několika týdnech nejsou výsledky podle vašich očekávání. Změna vyžaduje čas a všechny pády jsou součástí procesu. Možná to zní jako klišé, pravdou však je, že z chyb se učíme, a každý den máme příležitost začít znova od začátku.
foto: Profimedia
